Kandidát

Jo, volby sou fraška. I u nás. Když tu politiku sleduju zevnitř od Pirátů... Tak trochu se děsím toho, že se někdy dostanu do komunálu nebo parlamentu. Sakra, jak se o to můžu tak moc snažit, když to tak moc nechci dělat? A kamarádům tam pomáhám taky. Co bude dál je opravdu velmi dobrá otázka. Kdo už film viděl pochopí. Jednotlivec (Redford) se sponzory a bez zázemí stejně smýšlejících lidí v politice nemá šanci. Z toho co mu po volbách řekl jeho otec sem vážně neměl příjemnej pocit. Přečtěte si Douglasův komentář. (04.11.2013)

Výborné politické drama o kterém jsem už podle námětu tušil, že mě sedne. Čekal bych to teda mnohem ostřejší, tohle je jen takové jízlivé popíchnutí, ale i tak skvělé. Mladý aktivista a syn guvernéra Bill McKay se nechá přesvědčit ke kandidatuře na senátora proti senátorovi ze staré školy. Zpočátku v kampani poukazuje na konkrétní problémy a nabízí konkrétní řešení, které ovšem nikoho nezajímají. Na konci pod dohledem týmu poradců, kteří plánují každý krok, gesto, výraz, slovo se mění na frázistu. Vynikající Redford s tváří přesně pro tenhle typ filmu, stejně tak všehoschopný marketér Peter Boyle, výborný i režisér, který dosahuje dojmu autentičnosti tím, že nechává mluvit lidi před sebe či živou kamerou. Na sedmdesátky skvělé, dnes v politické realitě tak trošku čajíček - dneska kandidáti kromě frází lžou, straší, slibují věci co nemůžou ovlivnit, hledají špínu na soupeře. Jiní pro změnu nálepkují oponenty jako proruské, nedemokratické, populistické. PR týmy vytváří dokonalé beznázorové loutky. Média už nekomentují, ale nepokrytě fandí té správné straně a svými průzkumy určují, kdo má a kdo nemá vyhrát. Tady v podstatě vidíme pozitivní kampaň s troškou těch frází a odcházením ideálů, kde se oba kandidáti chovají slušně a oběma jde svým způsobem o blaho lidí. Silné 4* a drama roku 1972. (02.02.2023)

Kandidát je jakousi jemnou satirou na konfrontaci názorového idealismu a přízemní politické reality, kdy politická angažovanost obvykle znamená nekonečné množství kompromisů na cestě za získáním funkce, z jejíž pozice můžete o věcech veřejných rozhodovat. Na konci té cesty už z původních ideálů zůstávají jenom žalostné zbytky. Ocenil bych, kdyby film spíš než společensko-kritické drama byl jízlivou komedií na dané téma, protože námět k tomu přímo vybízí. Robert Redford se do role sympaťáka, který na voliče působí svým mládím, energií a charismatem hodí skvěle, a film dobře ukazuje technologii ovlivňování veřejného mínění profesionálními image-makery a mediálními poradci, kteří tahají za provázek a nechávají se bez ohledu na vlastní politické přesvědčení (pokud vůbec nějaké mají) najímat kýmkoliv, kdo jim zaplatí. Film je atraktivní především pro toho, kdo se o politiku víc zajímá. Ten, komu je lhostejná, pohled do politického zákulisí nejspíš neocení a scénář nepatří k těm, které by mohly oslovit ty nejširší masy diváků. Celkový dojem: 70 %. (09.08.2011)

Od Rezisera Michaela Ritchieho som videl zatial len Zlate Dite z roku 1986 a trochu davnejsie aj tento film. Europskemu divakovi nema film dohromady co ponuknut, tematicky ide o zakulie US politiky, a to dost nudi. Natalie Wood /Rebel Without a Cause/ bola sice vyborna, ale film aj s nou rychlo vysumi do prazdna. Ako priemerna podivana sa to vsad da dobre zniest. 57 % (17.12.2014)

Film Kandidát je veľmi prínosné dielo mapujúce praktiky, o ktorých sa síce neustále hovorí, ale i tak vyznie úprimne sarkastický a poteší fiktívnou divadelnou odozvou sveta. Kvalitne napísané politické rošády, pri ktorých absentuje väčšia motivácia samotného kandidáta, ostrejšie politické konfrontácie a počiatočný autobiografický prerod hlavnej postavy. S týmito aspektami by to bolo čistých 80%. (06.05.2014)