Ples příšer

Co je to, když se sejde bílý popravčí, bílý sebevrah, bílý rasista, černý vrah, černá vrahova žena a černý otesánek, z nichž na smrt odsouzený vrah je ten nejmilejší? No přeci biják Ples příšer s Billy Bob Thorntonem a Halle Berryovou v hlavních rolích. Hodně depresívní podívaná ze života dvou nerodin různé pleti a hrůzných vztahů, s trochou černo-bílého oscarového porna jako bonusem. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=Y-94HNhLJBs (29.01.2013)

Po dlouhé době jsem tento snímek opět zhlédla a zjistila jsem, díky čemu se stal tolik diskutovatelným a známým. Především díky dvěma věcem, bez kterých by dost možná Ples příšer byl jen, možná nadprůměrným, ale jinak ničím příliš výjimečný film. Halle Berry a její slavná explicitní sexuální scéna s Billy Bob Thorntonem a postava a výkon Heatha Ledgera a její osud. Přemýšlela jsem, že právě bez těchto scén by Ples příšer byl sotva tolik slavným. (25.07.2006)

Bolest ze ztráty nejbližších lidí způsobila, že bílý muž a černá žena přestali vnímat svoje barvy. V tolik diskutované sexuální scéně - glorifikované i kritizované - jsem spíš než sex viděla to, co Halle Berry tolikrát opakovala: "udělej, ať je mi dobře", takže něco jako podání léku na ránu. A taky patřím k tomu málu lidí, co H.B. Oscara za tuto roli přejí. (27.03.2004)

„Stádo opíc... kedysi aspoň poznali svoje miesto.“ PLES PRÍŠER je výnimočný „nezávislý“ počin strhujúci ešte o kúsok viac, ako nezabudnuteľní CHLAPCI NEPLAČÚ. Silné sú herecké výkony (predovšetkým neafektovane odpudivý Peter Boyle), sex alias jediná vec držiaca nešťastné postavy od priepasti šialenstva, pokojná réžia (brutálne kontrastujúca s otrasnými udalosťami), tiché dialógy a zvláštna atmosféra „medzi nebom a zemou“. Kino Považan 2003 (24.10.2004)

Téměř všichni se zde navzájem znají. Bílí i černí. Prožívají své životy – jenom tak, bez cíle. Někteří si v hlavě vytvářejí svůj vlastní svět. Každý den je stejný. Žijí tam v tiché intimitě, samotě, pod tíhou svých každodenních starostí. On je běloch, ona černá servírka pečující o korpulentního syna Tyrella. On (Hank) po generace přijímal jako samozřejmost rasovou segregaci, ona (Leticia) je unavená životem. On je vedoucím dozorcem ve státní věznici v Georgii, ona manželkou odsouzeného černocha Lawrence Musgrowea. On je vykonavatelem trestu, ona se se synem vydává ve svém takřka nefunkčním autě na poslední návštěvu a zároveň rozloučení s manželem a otcem. Jedenáct let tam čeká v cele číslo třináct na svoji smrt. Jeho nepříliš zdařilá poprava rozčeří vodu i v rodině Hanka, jehož syn neunáší myšlenku na to, jak jej otec nenávidí, nedokáže pochopit ani vrtkavé rodinné poměry a volí dobrovolnou smrt. A tak po pohřbu jediného syna zůstává Hank se svým extrémně rasistickým otcem sám. Stejně jako po tragické nehodě syna i Leticia. Osobní zklamání je dovedou k tomu druhému. Ale nebude to snadné. Ostřílený Marc Forster rozehrává několik motivů, po silných momentech vždy následuje mírnější obrazové pojetí, snad abychom pochopili a strávili předchozí děj, ustanovili si souvislosti. Snímá hrdiny v temných tónech, v intimní blízkosti, jsou nám nepatrně bližší a nacházíme v nich sympatie. Šetří dialogy, lpí na všednosti a věrohodnosti, herecký tandem skvěle funguje (Billy Bob trestuhodně opomenutý, Halle Berry bych dopřál jen nominaci, nikoliv samotného Oscara) a diváka atakuje prostými životními pravdami. A tak v tiché a temné noci, ona jenom v županu, on se svojí čokoládovou zmrzlinou a umělohmotnou lžičkou, ona s výmluvným výrazem, on s přesvědčením, že jim to SNAD konečně vyjde, ukončí příběh na prahu jejich společného, nového domu. Antiromantický příběh o tom, jak to taky někdy dopadne!! Setkal jsem se s řadou názorů, kdy mnozí nevěří v takové změny povah, k tak markantním obratům ("Bude s ním, protože ho potřebuje, ale v duši ho bude nenávidět?").. já ale přes místy mírné zavrávorání režiséra podlehl. (18.01.2006)