Dům voskových figurín

Voskový horor v toku času.¬         Povídka (novela?) ve své době úspěšného amerického scénáristy z New Jersey Charlese Beldena o muzeu voskových figurín byla zfilmována třikrát.¬                 Filmový přepis z r. 1933 zrežíroval pod názvem Mystery of the Wax Museum maďarský Američan Michael Curtiz, tento počin odpovídá průměrné kvalitě snímků té doby a není ničím překvapivý, lze také říci, že možnosti skryté v námětu z daleka plně nevyužil.¬                 O dvacet roků později následoval House of Wax v režii rakouského Američana André de Totha, který se původního filmového přepisu držel téměř do slova, při čemž jako jedinou přidanou hodnotu k filmovému přepisu z r. 1933 můžeme vytknouti magickou postavu "gotického" herce Vincenta Priceho v hlavní úloze. (Vedlejší postavu, pomocníka, hraje známý "westernový" herec Charles Bronson, kterému bylo v době natáčení něco přes třicet roků; jeho proměna od této doby do doby natáčení westernu 'Tenkrát na západě' je téměř neuvěřitelná.)¬                 Posledním přepisem je House of Wax z r. 2005 režírovaný Španělem Jaumem Collet-Serrou (známým nejspíše ve spojitosti s hororovým dramatem 'Orphan' z r. 2009). Tento přepis má společné s původní předlohou Beldenovou pouze voskové figuríny. Provedení odpovídá zcela současnému hororu "po španělsku" plus komerčně pojatým scénářům současnosti, z čehož vznikla poněkud nesourodá záležitost: chabý scénář je držen vysokou invencí režisérovou na úrovni slušné podívané.¬                 Můj soud v obecné rovině o kvalitě jednotlivých zpracování Beldenovy povídky zní "kvalita přibližně stejná u všech tří zpracování, vždy slušný průměr". K nízkému hodnocení přepisu z r. 2005 nepřihlížím, považuji jej za nepřiměřeně odsuzující, neboť chabý scénář je vyvážen viditelně "hororovějším" zpracováním oproti starším přepisům. (01.06.2019)

Tento film vie neskutočne narábať z atmosférou.Ulica zahalená hmlou,po nej uteká vystrašené dievča,ktorú prenasleduje ľudské znetvorené monštrum.To je len zlomok tej atmosféry čo film ponúka.Ale to je asi tak všetko čo film ponúka.Lebo veľmi dlho sa film uberal kludným tempom a len par krát bol dramatický.Po krvavej stránke tiež žiadna výhra.Má to v sebe predvídateľnosť a niektoré scénky boli nezmyselné.Od tohoto filmu som čakal niečo oveľa dramatickejšieho. (30.10.2014)

Když bych se pokusil o takové letmé srovnání se snímkem z roku 2005, tak došlo v podstatě k očekávanému scénáři. Tato starší verze má mnohem zajímavější příběh, avšak zcela postrádá jakoukoli hororovou složku. Znovu se mi nechce věřit, že tohle mohlo být děsivé v době vzniku. Pokud tedy hledáte dobrý horor, tak jste zde na velmi špatné adrese. Pokud se však spokojíte s docela zajímavým filmem, tak můžete být spokojení. Je každopádně zajímavé sledovat, jak se v průběhu let měnit pohled na to, co je děsivé a jak diváky vyděsit. Také bylo zajímavé sledovat, že nám od 50. let ženy výrazně zkrásněly. Tedy mluvím samozřejmě o ženách, které se nerozhodly podlehnout stále častějšímu nešvaru s proměnou v plastovou láhev. [65 %] (17.02.2021)

Děj tohoto filmu nemá s House of wax z roku 2005 společného nic, krom několika mrtvých lidských těl zalitých do vosku. Na rozdíl od svého novodobého jmenovce je House of wax z roku 1953 nápaditá kostýmní podívaná, určena sice pro popcornové publikum amerických drive-inů, leč nesoucí v sobě atmosféru těch nejlepších hororových klasik. Příběh se točí kolem skvělého sochaře (Vincent Price), kterého zradí jeho obchodní partner a kvůli pojištění nechá spálit jeho nejlepší práce z vosku. Sochař téměř uhoří. Po nějaké době se však vrací s jediným cílem – pomstou. Své oběti zalévá do vosku a vystavuje je ve svém domu voskových figurín. Zajímavostí je například účast mladého Charlese Bronsona v roli němého svalovce Igora, který plní zločincovi temné plány. Je vidět, že to tehdy všechny bavilo natáčet, díky čemuž mohli vznikat filmy na pomezí umění a braku, které baví i po 50.letech. Na kvalitě se samozřejmě podepsal i jako vždy výtečný Vincent Price. (13.08.2005)

Zajímalo mě, jak vypadal "původní" House of Wax (1953), protože se mi líbil béčkový vyvražďovák House of Wax (2005). No a až tady se dozvídám, že ani tenhle nebyl původní... Ale dál do minulosti určitě nepůjdu, popravdě mi tyhle staré spotřební středoproudové filmy "pro pamětníky" vůbec nic neříkají a jejich "kouzlo" na mě vůbec nijak nepůsobí... Druhá hvězda za mladého Charlese Bronsona, jinak to pro mě bohužel byla jen hrozná nuda a otrava. (05.10.2013)