Sedm statečných

Zatím jsem zhlédla jen velmi málo westernů kultovního statusu, ze kterých bych měla natolik silné dojmy, že by mi nepřišly nadhodnocené. Zejména se to týká snímků se zdejším hodnocením okolo 90%. Ani o Sedmi statečných nemůžu říci, že by mezi ty výstavní kousky, mé velmi málo početné skupinky, patřily. Jistě, je to skvěle natočený snímek. Ale myslím, že svou legendární pozici si vysloužil zvláště díky silnému hereckému obsazení a skvělé hudbě Elmera Bernsteina. Nějak mi tu však scházel obsáhlejší příběh. Sedm statečných se postupně dává do kupy, sbírají se ti nejlepší chlapi, jaké kdy Divoký západ zřejmě zažil a připravují se na "Velkou bitvu." Celý děj v podstatě jen trénují, vysedávají po Saloonech a klábosí. O moc víc toho děj nenabízí. Závěrečný souboj s bandity, o němž jsem si myslela, že by měl být vrcholem filmu, mi přišel odbytý za pár minut, bez nějaké gradace či napětí. Snímek rozhodně nenudí, charaktery postav jsou dobře vykresleny, i scénář a dialogy jsou poutavé a sem tam padne i nějaká ta vypečená hláška. Ale zkrátka, svůj celkový dojem nezměním. (05.09.2012)

Nejsem vůbec na westerny. A už minimálně na americké (no jo, jsem špageťák).Ale dnes už bohužel jen jeden statečný u mě tvoří výjmku v obou případech. Mimochodem. Robert Vaughn je největší elegán v historii filmu. Ten jeho pistolník... No to je prstě lahůdková postava. A vůbec byste neřekli, že měl v té době 28 let. Vypadá mnohem starší a tak nějak má víc důstojnosti jak všichni ostatní dohromady, ačkoliv je to skoro stejná sviňa jako Calvera :-) Pokračování však nestála za moc. (23.03.2003)

Leone a špagety western si mě získali víc než tahle ryze americká podívaná. Ne že by mě Sedm statečných vyloženě nebavilo, ale minimálně první epizodní půlhodina, kdy se sedm hrdinů dává dohromady, a dle mě ne úplně povedená finální přestřelka kradou filmu jednu hvězdu. Je to moc pohádkové, moc naivní, ale ne v tom smyslu, kterým mě Leone dostal. Bavil jsem se, nenudil a film si užil, ale to je vše. Nejvíc utkví stejně pěkná ústřední melodie. (23.12.2009)

V kostce řečeno - podařený remake, s nezapomenutelnou ústřední melodií a charizmatickými pistolníky. Na Leoneho špagetové westerny to zkrátka ztrácí atmosféru. Vždycky mě strašně štval laciný způsob, jakým nechal Struges na konci zemřít své postavy... přišlo mi to, jako by je nechal umřít čistě jenom proto, aby byl remake Kurosawových samurajů úplnější. Jinak samozřejmě pro západního diváka pochopitelnější a zábavnější než japonská předloha. 70% (24.11.2006)

Původní komentář (2003): Hvězda vedle hvězdy, a narozdíl od hafo jiných případů, tady to jenom prospělo. Je to klasika a geniální kus. Howgh. Update (2016): Sedm Statečných bylo mým prvním letošním kinem. S dobrým zvukem, v původním znění, a hlavně v poctivém extra širokoúhlém 2,35:1. Bylo to prvně, co jsem tenhle Sturgesův div filmu viděl na velkém plátně, a kromě toho je to už hodně dlouho, co jsem ho vůbec viděl. A tak mě dost překvapilo, že je první hodina tak našlapaná humorem - a druhá zase životními moudry, která díky hereckému umění všech zúčastněných nevyznívají trapně. Tenhle film zkrátka nezestárne. Teď si ještě doplnit toho Kurosawu. A letos si to můžeme dovolit tak říct: pro "původních" Sedm Statečných je to jednoznačně 100%. (24.02.2003)