Sedm statečných

Calvera zbožňuje vesnice, ve kterých se on i jeho partička mohou zadarmo najíst, vzít si trochu papání na později, zastřílet si do chamtivců, kteří se nechtějí se zbojníky podělit o úrodu a spěšně vyrazit na přátelskou návštěvu k dalším dobrodincům. Jenže ve vesnici Ixcatlan si na ochranu svých zemědělských produktů najmou sedm veselých chlapíků, kteří se Calverovi dramaticky představí a v následné přestřelce postřílejí přibližně 120 z Calverových 30-ti mužů. Jak je to možné? Inu, je to jenom film, takže Calvera zapláče nad svými čtyřmi mrtvými a vydává se na novou zteč s vědomím, že přijde minimálně o další stovky desperátů. Tak to má ve správné kovbojce vypadat. (03.09.2009)

Sedm statečných je výborný western, ale jednoduše se nemohu vyhnout srovnávání s originálem. A přes výtečné herecké výkony všech zúčastněných se westernová mutace jeví jako slabší. Nesedlo mi například to, že Calvera pistolníky poté co je zajal nejen propustil, poté co mu vykosili čtvrtinu bandy, ale ještě jim vrátil zbraně. U takového kriminálníka to psůobí nevěrohodně. Druhou výtkou je, že se filmu nedaří věrohodně obhájit myšlenku, že skuteční hrdinové jsou upachtění vesničani. Veškerý ten obdiv k lidem, co nemají na to, si to vyřídit sami působí pokrytecky a jen jako falešná skromnost opravdových hrdinů, pistolníků Někdo by mohl namítnout, že to moc zkoumám a pitvám, že bych se měl jen dívat a bavit se, ale právě to je ten důvod, proč mám raději samurajskou verzi. Je totiž mnohem propracovanější a vrstevnatější. Ale jinak opakuji, Sedm statečných je výtečný western. (21.01.2011)

"Já ho chci pohřbít, vy ho chcete pohřbít a kdyby on mohl mluvit, taky by chtěl pohřbít. Tak v čem je problém?" Že by v nějakejch těch bouchačkách v oknech na cestě na hřbitov? To jen tak hádám. Co však vím jistě, je skutečnost, že na širokém plátně kin nikdy nenacválala banda, která by lépe dokázala ochránit zájmy slabejch proti přesile koltů těch ozbrojenejch. Tady někde se v mým mládí formoval smysl pro čest, chlapáctví a suchej humor, což jsou nemoci, kterými trpím dodnes. (23.07.2011)

Tak, když jsem se podívala na Sedm statečných poprvé, byla jsem uchvácena. Někde vzadu v hlavě přitom zůstával malý osten, že něco mi tam přece jenom nevoní, nebo by se mi líbilo udělané jinak. Teď, poté, co jsem viděla i Sedm samurajů, už přesně vím, co to je. Je to ta žoviální melodramatičnost, prezentovaná dokonale závěrem. Upřednostňuji chladnou tragičnost originálu. (09.04.2009)

V kostce řečeno - podařený remake, s nezapomenutelnou ústřední melodií a charizmatickými pistolníky. Na Leoneho špagetové westerny to zkrátka ztrácí atmosféru. Vždycky mě strašně štval laciný způsob, jakým nechal Struges na konci zemřít své postavy... přišlo mi to, jako by je nechal umřít čistě jenom proto, aby byl remake Kurosawových samurajů úplnější. Jinak samozřejmě pro západního diváka pochopitelnější a zábavnější než japonská předloha. 70% (24.11.2006)