Sedm statečných

Tento film je prostě klasika, legenda westernů. Lepší herecké obsazení už snad ani nešlo, takové esa, těžká nechápačka. Tato banda mě přirostla k srdci a sakra rychle, nejvíce se musím přiznat, že Charles Bronson a James Coburn, machři jak se patří. Atmosféra, hrdinství, hudba, která mě vtáhla a nepustila, prostě klasa. (23.04.2005)

Naprostá klasika žánru. Když se řekne western, představím si Sedm statečných. Navíc jeden z mála amerických remaků, který jde umělecky někam dál a posunuje vyznění celého filmu k nové (nemohu ale napsat lepší) možná stejně tak dobré kvalitě jako japonský Kurusawův černobílý epický originál (zkrácená stopáž je také divácky přijatelnější). Typicky archetypální příběh, realizovaný v naší kultuře třeba rytířským románem (Alexandreidou počínaje a donem Quijotem konče) o potulném nomádském solitérovi (zde se jich sejde hned několik) bez domova, jenž mstí bezpráví a napravuje křivdy stavěje se vždy na stranu dobra. Oživlý mýtus. Hrdinství, čest, statečnost... Krásný film... (18.08.2007)

"Já ho chci pohřbít, vy ho chcete pohřbít a kdyby on mohl mluvit, taky by chtěl pohřbít. Tak v čem je problém?" Že by v nějakejch těch bouchačkách v oknech na cestě na hřbitov? To jen tak hádám. Co však vím jistě, je skutečnost, že na širokém plátně kin nikdy nenacválala banda, která by lépe dokázala ochránit zájmy slabejch proti přesile koltů těch ozbrojenejch. Tady někde se v mým mládí formoval smysl pro čest, chlapáctví a suchej humor, což jsou nemoci, kterými trpím dodnes. (23.07.2011)

Tak tomu říkám klasika. Tohle byl asi úplně první opravdický western který jsem viděl. Neohrožená parta sedmi chlápků (vždycky jsem měl nejradši Chrise), kteří brání chudou vesnici před bandity vedenými Calverou (výtečný Eli Wallach). A už od dětských let je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Vždycky a stejně rád jako tenkrát se nechávám unést tím překrásným příběhem o odvaze, cti, smrti a lásce k životu. Spolu s Tenkrát na Západě nejlepší western a geniální klasika, která bude už navždycky zářit na filmovém nebi. 100%. (07.02.2005)

Kdo by kdy řekl, že za spravedlností si budu muset dojít do samotného filmu. To, že je život nespravedlej, na to jsem si už zvyknul. To, že mě ale tenhle western zvedne ze židle a zároveň prakticky okamžitě zlepší náladu, to jsem vlastně vůbec netušil. A to jsem si ho dával už po druhé. Poprvé to nemělo takovou razanci. Skoro mi přijde, jak kdybych westerny opravdu začal objevovat až po dvacítce. Když jsem byl dítě, tak jsem tam plno těch chlapskejch upřímností nepoznal a nepochopil. Teď už trošku ošlehanej vnímám alespoň každou třetí (tak moc si nefandím) větu, souvětí nebo jenom pohledy a je mi jasný, že víc chlapskej film už snad ani nemůže existovat. Ty poctivý hlášky, skvělé postavy a úžasný příběh, na to prostě snad už nikdy nezapomenu. A stejně tak pokaždé, když se od tohodle často depresivního světa budu potřebovat odprostit, vím, že Sedm statečných bude vždycky se mnou. Sedm tak dobrých rolí, že vybrat jednoho jako nejlepšího by byla totiž strašná škoda. (10.10.2014)