Mechanik zabiják

Drsný, raně sedmdesátkový thriller s drsným, pomalu umírajícím Bronsonem, používajícím odstřelovací pušky, výbušniny, pistole, brokovnice a na závěr i buldozer. Vcelku fajn zabijácký kousek ze staré školy, který na čtyři hvězdičky povýšila zejména vtipná scéna se sebevražedkyní někdy ve čtvrtině filmu. Po westernu Lawman (1971), dvou Přáních smrti (1974, 1985), chandlerovce Hluboký spánek (1978 - tu jsem za komančů viděl v kině tuším dokonce dvakrát) a satanském, hvězdně obsazeném horroru Sentinel (1977), můj šestý Michael Winner. A všechno to stálo za to. (12.12.2021)

Příběh osamělého zabijáka.¬         Tenhle příběh není hloupý. Jde vlastně o snímek s akčními prvky a psychologizujícím pozadím. Nenudí, obrazy na sebe navazují samozřejmě a logicky; pravda, nic překvapivého asi neobjevíme, proto také dodávám, že nejde o žádný trhák, nad nímž by zaplesalo srdce příznivce filmového kumštu, ale pouze o dobře udělaný a dobře koukatelný snímek, jenž je ale tak dobrý, že na něj nezapomenete a možná se k němu i vrátíte. Co víc si přát, že?! Budeme si snad donekonečna pouštět kultovní snímky, omleté jako oblázky v říčním nánosu? Tenhle snímek doporučuju (samozřejmě těm, co se nechtí dívati zrovna na komedii nebo romantiku...).¬                 Snímek navíc doprovází velice zvláštní hudba pana Jerryho Fieldinga, zdá se mi s atonálními vložkami; působí opravdu zvláštně ač vhodně a je výborně vladěna do záběrů. (05.02.2011)

stylova praca od dua winner a bronson (ktory spolu dalu svetu death wish seriu) s mnozstvom silnych momentov (bronsonova priprava, akcia v neapole) ale i s par neduhamy akcnych becok zo 70'tich rokov (citit to na rozpocte a televiznej hudbe). v porovnani so stathamovskym remakeom o nieco pomalsie ale stale zabava... (12.07.2015)

Nečekaně povedená a stylová podívaná, která vysoce převyšuje Bronsonovy stereotypní kriminálky, jež v té době začínaly v jeho filmografii převládat. Ve své podstatě se jedná o zdánlivě nenápadný film, který nikam zbytečně nespěchá, akci servíruje střídmě, leč svědomitě, a stejně jako Bronsonova postava zvažuje každý krok. Role nájemného vraha mu padla skvěle a správně cynický Jan-Michael Vincent mu s andělskou tváří nahrává na výbornou. Dokonalý je rozhovor s jeho holkou, vyhrožující mu sebevraždou, což Vincent suše okomentuje slovy: "Když ti nezáleží na tvým životě, proč by na něm mělo záležet mně?" Podobných momentů je tady mnohem víc a příběh precizně graduje do perfektního finále, které člověka donutí se ptát, proč se hergot tenhle (dobře skrytý) klenot nestal minimálně stejnou klasikou jako Přání smrti z následujícího roku. (02.05.2008)

Charles Bronson je prostě Charles Bronson a jako „mechanik“ pan Bishop je zkrátka neodolatelný (kam se na něj hrabe Statham ve velmi volné remaku). Pan Bishop nespravuje auta ani jiné věci, ale za peníze zabíjí lidi a jde mu to sakra od ruky, což divák v tomto stominutovém opusu může vidět nevlastní oči hned několikrát. Jako elitní nájemný vrah dodržuje bedlivě souhrn pravidel, která jej drží naživu. Ovšem ani ledový klid a patřičný odstup jej neuchrání před svědomím, které hlavního hrdinu pěkně pomalinku stahuje do pekel. Více se nemá smysl k ději rozepisovat, všichni jej známe, ať tuto původní verzi nebo výše zmíněný remake. Technické stránce dílka nelze prakticky nic vytknout, příběh je vystavěn bravurně, herci jsou bezchybní, výbuchy, honičky, přestřelky naprosto parádní. Nuda zde nemá šanci. Samozřejmě nechybí krásné ženy, řada nezapomenutelných scén, místy pořádně hustá atmosféra a kvalitní hudební doprovod. V celkovém dojmu sto minut kvalitní akčně thrillerové filmařiny ve společnosti Charlese Bronsona, kterou nemůžu hodnotit jinak než plný počtem. (08.12.2012)