Oliver Twist

Roman Polanski se pokusil zachovat charakteristické znaky Dickensových románů vycházejících na pokračování, takže i jeho film se nejdříve věnuje několika pro samotnou zápletku podružným epizodám, které končí de facto otevřeně (přesunem hlavního hrdiny někam jinam) a postupně konstruují obraz nevinného hrdiny zmítaného osudem. Komplexně rozvíjený narativ tak začíná až kolem čtyřicáté minuty s příchodem do Londýna, kdy se film dostává na nový začátek a divák se může konečně začít orientovat v prostoru, v čase a v postavách. Na jejich spletitých vztazích je film postaven a všechny jsou ve skutečnosti mnohem důležitější než sám hrdina, který svůj osud není schopen ovlivňovat, ale je jím sám zmítán. Vzhledem k předchozím Polanského hrdinům, kteří se vždycky snažili změnit svůj osud, Oliver Twist je zajímavým popřením hlavní postavy ve vztahu ke zdánlivě vedlejším persónám kolem, jejichž spletitými vztahy je Oliver vlastně průvodcem. Nedokáže ovlivnit svůj osud (když se o to pokusí, je postřelen), ale radikálně ovlivňuje osudy všech ostatních a nutí je dělat fatalická rozhodnutí, která s sebou většinou nesou tragické důsledky (vražda, šílenství, oběšení), ačkoliv dosud žili v poměrně klidném stavu bez konfliktů. Oliver Twist představuje především katalyzátor událostí, hitchcockovského „McGuffina“. Přes všechnu pasivitu a naivitu budí malý Oliver Twist diváckou spoluúčast, především skrze bezmocnost a nespravedlnost: neustálé křivdy, kterých se Oliverovi pořád dostává, když do jeho nevinné (chtělo by se říci prázdné) mysli padouchové vkládají vlastní uvažování. Křivdy, bezmoc a nesmyslné přívaly násilí jsou tu prezentovány jako nedílná součást života, před níž nelze utéct. Nádherně natočený film navíc vsugerovává podobně intenzivní pocit identifikace s prostorem, jaký Polanski vytvořil v Pianistovi. Evidentními digitálními triky nezploštělý Londýn (postavený v Praze) podobně jako v Pianistovi žije se svými postavami a kopíruje jejich momentální rozpoložení. (30.06.2010)

Spojení Polanského s Dickensem se po shlédnutí tohoto filmu zdá být samozřejmé a zcela logické. Dickensův Oliver Twist je pro Polanského dokonalou látkou k adaptaci (kombinace jisté hravosti s takřka všudypřítomnými temnými podtóny u obou jmenovaných; navíc v historických kulisách mohou naplno vyniknout Polanským toliko milované "Rembrandtovské" barvy) a Polanski je zase tím nejpovolanějším pro transformaci díla Charlese Dickense na filmový pás - oba jsou totiž precizními vypravěči, každý v rámci jiného média.___Samotný film je precizní ve všech ohledech a sympaticky umírněný (věřím, že třeba takový Spielberg by v nemálo momentech sklouzával k silnému patosu...) a jeho postavy jsou ve fikčním světě něčím víc než jen pohyblivými ilustracemi těch z literárního textu. S klidným svědomím mohu prohlásit, že lépe to natočit už nešlo. (02.02.2012)

Ale jo šlo to ale je to asi nejslabší Polanskiho film v mých očích. První ale co musím hlavně pochválit je atmosféra 19 století a šikovnej představitel Twista. Ostatní už je poněkud slabší, ne ani tak příběh který každý zná ale jako spíše strašně zdlouhavýmy záběry a dost velkou nudou. Kingsley mi snad porpvé v jeho kariéře neuvěřitelně vadil. No aspon soundtrack stojí zato, a první hodina je radost pohledět, ale víc jak 3* opravdu nedám. (24.04.2011)

Knížku jsem nečetl, tak nevím jak ta je podrobná, ale z filmu jsem měl neustálý dojem, že se jedná o rychlého stručného průvodce knihou Oliver Twist. Zejména se to projevuje v nepropracovanosti a nepochopitelnosti jednotlivých postav. Jejich motivy jsou neznámé, jejich činy špatně pochopitelné. Zvolnění tempa filmu a větší důraz na psychologii (včetně té hlavní, která žádnou ani nemá) by filmu prospěl. Jinak film vypadá vizuálně dobře, i když i přes vysoký rozpočet vypadá jako by se vše odehrávalo na jediné ulici . Herecké výkony dětí jsou hodně dobré, ale nejvíce to s rolí vyhál Ben Kingsley, který stvořil opravud démonickou postavu a scény s ním jsou to nejlepší, co film nabízí. Až někdy ale budu mít chuť na tuto klasiku, raději dám přednost verzi Davida Leana. (10.04.2013)

Po pár shlédnutích musím říct, že tahle adaptace sice není špatná, ale příběh je odvyprávěn tak nějak studeně, bez zájmu o ostatní postavy a celé prostředí a dobu. Když si porovnám Kingsleyho Fagina s Faginem G. C. Scotta v tomto podle mě nejlepším zpracování, druhý u mě vyhrává, a to právě díky mnohem většímu prostoru. Pohled Polanského filmu je velmi úzký, jeho středobodem je Oliverova touha po svobodě, takové té dnešní imaginární, ve které mu pár lidí pomáhá, protože to mají ve scénáři (Nancy). Škoda, čekal jsem víc. (03.07.2006)