Nepohodlný

Pekelne vážna a pekelne dobrá dráma, po ktorej by som sa nečudoval, keby v súčasnosti proklamovaná hrozba pandémie z vtáčej chrípky bola iba falošnou mediálnou bombou, vedúcou k nabaleniu sa farmaceutických spoločností z peňazí kupcov preventívnych vakcín. Film je súčasne kritikou skomercionalizovanosti našej spoločnosti i smutným príbehom lásky dvoch dobrých ľudí, ktorí sa jej postavili. Obe roviny splývajú v dlhú a spočiatku pomerne chladnú drámu, ktorej však postupne vprúdi krv do žíl a vyústi v krásny záver. Skvelá greengrassovsky "roztrasená" kamera, navyše s účelovo efektnými filtrami (chladno ponurý Londýn / preslnená červeno-žltá Afrika). Bravúrne herecké výkony Rachel Weisz a Ralpha Fiennesa. Film, ktorý nepotrebuje dojímať k slzám, aby bol krásny. (21.10.2005)

Scénář: Jeffrey Caine .. Režisér Fernando Meirelles se po veleúspěšném Cidade de Deus přemístil z domovského kontinentu na ten černý a rozhodl se poukázat na jeden z mnoha tamějších problémů a trochu si přitom rýpnout do velký farmaceutických společností a jejich zdejší politiky. Oba snímky mají mnoho společného – ukazují realitu, která není rozhodně veselá, přesto mnohým ze západu připadá tak vzdálená, že se jich netýká. Nejen to. Dokonce se jí dá skvěle využít. Třeba jako lidské pokusné laboratoře. Kdy by svět byl bez těch pár nepohodlných, kteří proti těmto praktikám usilovně bojují... Snímku vévodí skvělí Ralph Fiennes a Rachel Weiss, naopak sílu ubírá trochu vláčné tempo a tím i délka. Naštěstí se jedná o opravdu dobře natočený thriller, který je režijně a vizuálně natolik poutavý a má co říct, že se mu slušně daří uhladit i tyto drobné trhliny. 75%. (30.03.2006)

Romantická drama nebo do morku kosti děsivý a nekompromisní thriller ukazující praktiky ďábelských, jen na zisk myslících a přes mrtvoly chodících farmaceutických firem? Ne, Meirelles to naprosto dokonale zmíchal dohromady, vybral úžasné herce a naservíroval jeden z nejlepších filmů tohoto druhu z velmi brutálním poselstvím o ceně a bezcennosti lidského života. Fiennes je famozní, ještě nikdy nehrál takového sympaticky a strašně smutně působícího člověka a jde mu to neskutečně dobře, Weisz prostě nádherná i v těch pár minutách a všichni ostatní takoví, jací prostě být mají. Meirellesa jsem do nedávna neznal, takže mně příjemně překvapily i zvláštní filtry, kamerové hrátky a atmosféra, která by se dala krájet, navozující v některých okamžicích neskutečně paranoidní pocity. A závěr byl jeden z nejúžasnějších závěrů, jaké si jakýkoliv film může přát. A samotný celý film tak stoupl v mých očích ještě mnohem výš, a to i přesto, že už v něm bylo mnoho krásných, dechberoucích scén. I když obsah často moc krásný nebyl, spíš strašně znepokojivý až děsivě hrůzný. Jeden z filmů, které vás donutí se zamyslet a ve vašich myšlenkách chvíli přetrvají. A to je dobře, protože to, co se děje v Africe by nikoho nemělo nechat chladným a nikoho nemělo nechat vydechnout. Snad se najde víc lidí, kteří se, jako já, nespokojí jenom s napsáním takovéto myšlenky, ale ji i půjdou realizovat. Jinak... I think, I understand now.. Silné!! (08.08.2011)

Obsahově důležitý i s několikaletým časovým odstupem, bohužel formálně však naprosto selhávající. Zmatečná chronologie příběhu celkem nudí včetně ruční kamery. Racheliny úsměvy ve flashbacích jsou kouzelné, nikoliv oscarové...Takže celý ten chaotický a nezáživný kolotoč konspirací, vydírání, nevěry a vyšetřování je z mého pohledu jen dalším příspěvkem do sbírky snímků s nápisem "promarněný potenciál". (23.07.2021)

Diplomat Justin ve službách jejího veličenstva se seznámí s mladou a naštvanou Tessou a krátce na to (trochu mi to připomnělo The Girl in the Café) spolu odjíždějí, už jako manželé do Keni. Krásná příroda a všudypřítomná chudoba země, která nutně potřebuje pomoc a léky. Země, ve které je jeho žena brutálně zavražděna. Zoufalý a zmatený Justin se probírá vzpomínkami. Byl podváděn? Nebo někomu jeho žena překážela? A rozhodne se pravdu zjistit. Prvotřídní herci ve výborně natočeném sociálně politickém thrilleru. „Všude se najdou farmaceutické firmy, testující své léky na lidech, kteří jsou podle nich postradatelní.“ „Nezabíjíme je, i bez toho by byli mrtví. Koukni se na statistiky. Nikdo už je nepočítá.“ (30.01.2006)