Devět písní

No, nevím, co si o tomhle díle myslet. Sestříhejte pár živých písní, několik pornografických scén, tři záběry antarktidy a dvě scény, které mají filmy posunout někam dál a vyprávět příběh. Co vznikne? 9 songs. Asi záleží, co od filmu čekáte. Buď budete sledovat odvážný art film, nebo koncert přerušovaný pornem. Nakonec jsem rozhodl hodnotit podle toho, jestli jsem se bavil. Podle jedné hvězdičky asi tušíte, že moc ne. (03.02.2008)

"Zkoumat Antarktidu je skoro jako objevovat vesmír... Klaustrofobie a agorafobie současně. Jako když jsou dva lidé v posteli." - 9 Songs je velmi zajímavý experiment s formou, ve kterém Winterbottom boří klasickou dramatickou stavbu a místo věcí jako jsou příběh či děj je zde pouze následující schéma: mezi devíti koncerty různých stylů (i na nich) se schází mladá milenecká dvojice Američanky a Angličana, přičemž optika filmu je zaostřena hlavně na sex. Pokud se občas - mezi souložemi a koncerty - vyskytne nějaký rozhovor, je na něm (bohužel) znát záměrná improvizace, tj. sklouzává k banalitám (na které přece nemusíme chodit do kina :o). Ale co se zobrazení proměn a vývoje sexuálního vztahu týče, je film špičkový - zde se nálady nevyjadřují slovy, ale činy, a to velmi explicitně zobrazenými, skoro až na hranici hard porna. Jenže v tom je právě ten rozdíl mezi režisérem a protagonisty běžného porna a mezi Winterbottomem a jeho dvěma herci - ti jsou totiž talentovaní umělci, kteří si chtějí hrát a přitom třeba i něco hlubšího sdělit. - Pokud se vám Poslední tango v Paříži zdálo příliš umírněné, koukněte se na tohle! (07.05.2005)

Winterbottom se snažil o těžkou alternativu, ale ve své snaze natočit cosi nezvyklého pozapomněl na styl a finesu a tudíž vznikl jenom jakýsi ulepený paskvil s vizuálem lepšího domácího videa. Záznamy koncertů rockových skupin (navíc těch průměrnějších z UK) jenom posilují dojem, že rejža chtěl být zajímavý za každou cenu a navíc se mu to hodilo do krámu, protože těch devět písní mu natáhlo stopáž alespoň na hraniční celovečerní délku. Dvě hvězdy za všechno, co ve filmu souvisí s Margo Stilley. (05.04.2012)

Nepochopený art. resp. umelecké porno... Ťažko uchopiteľný film... resp. ťažko ho posudzovať ako film... Intímne a citlivé zobrazenie sexu jedného páru. Nie je to vulgárne, ale odvážne... Samozrejme, dá sa v tom hľadať zmysel ako v úvahe o vzťahoch - prirovnanie vzťahov, lásky k ľadovcu - keď sa časť oddelí zaniká a vzniká niečo iné... ale na to je to zbytočne dlhé... Inak geniálny ťah nazvať film 9 songov :))) (21.03.2007)

Ani poriadny sex, ani poriadna hudba, ani poriadna vyväzovačka. Jediné, čo bolo riadne, bola porcia salka po fajke, vypustenie tejto scény by mi ale naopak nevadilo. To, že chýbajúci dej nahradil posun vývoja vzťahu cez piesne, milovanie a útržky spoločného trávenia času bolo ok. Vadil však samotný výber interpretov a skladba záberov (až na zaujímavý zostrih sexu a koncertu v prvej pesničke). Monotónnosť a nemennosť plynutia pripomínala až akýsi roboticko-perpetuomobilicko-hypnotický stav typu: ľad-sex-koncert-ľad-sex-koncert... Divácky neoslovila takmer žiada scéna, kapela, dialóg, či postava. Banálne frázy dialógov alebo všeobjímajúcich monológov pri pohľadoch na snehové pláne Antarktídy len dovršovali pocit neskutočnej otravnosti experimentu bez emócií. Celé dianie som sledoval s podobnou citovou otupenosťou, akou sa vyznačuje väčšina britpopových, či nezávislých gitarových kapiel (znejúcich ako cez kopírák). Rezultát: zostrih jednej piesne, klavírna skladba v závere a prirodzenosť zachytenia milovania ako opozita strojovým pornofilmom sú síce istými pozitívami, ale v kontexte celku to nevytiahli ani na jednu hviezdičku. (12.07.2012)