Tristram Shandy

Odkaz vo filme, že kniha 'Život a názory blahorodého pána Tristrama Shandyho', ktorá slúži ako predloha, a o ktorej som v živote nepočul, je nesfilmovateľná, je fakt, ktorý je vyvrátený už len tým, že som ho videl sfilmovaný. Otázkou je však, na akej úrovni. Plusom je, že film nebol natočený v Hollywoode, kde by príbeh tohto charakteru asi ťažko niekto schopnejšie natočil, ak by sa do toho vôbec chcel niekto pustiť. No stále je tu niečo, a nie je toho málo, čo mi chýba. Štýl akým je to natočené mi dáva podnety a dojmy, že nie so všetkým si tvorcovia vedeli rady. Takisto aj žánrové rozhranie mi nesedelo úplne. Pristihol som sa totiž, že viac ma zaujímal (fiktívny?) pohľad na natáčanie a na život tvorcov. Príbeh samotný je vtipný, to áno, ale veď to bol román, takže neviem. Navyše je to moje prvé stretnutie Winterbottomom, takže charakteru réžie som bol otvorený, čo myslím prospelo. Naozaj je to celé vtákovina a volovina, s ktorou som bol nakoniec len celkom spokojný. 70%. (19.12.2007)

Kniha Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho je nenapodobitelný (a samozřejmě taky zdánlivě nezfilmovatelný) skvost. Jeho volné pojetí je sympatické, stejně jako druhá linie filmařských strastí ohledně velikostí podpadků a věrohodnosti bojových scén - i když mě osobně nebaví zas až tak hrozně moc jako přímo pasáže z knihy. Zkrátka chytrá a vtipná oddychovka, jak stvořená na sobotní odpoledne. (19.12.2007)

Co s knihou, která nemá absolutně žádný děj, jen sofistikované odbočky vypravěče a několik posunů v místě a času na stránku? Moc jsem se těšil na filmové zpracování a první půlhodina bezezbytku naplnila má očekvávání. O ději se v žádném případě mluvit nedá, můžete mluvit jen o zábavě a atraktivitě zpracování, která začíná mírně slábnout, jak se stopáž dostává ke dvěma třetinám, nicméně někdy v tuto dobu jsem přistoupil na režisérovu hru a i zbytek filmu si parádně vychutnal. Black page included. (04.03.2007)

Ve finále mi připadá, že si Michael Winterbottom chtěl zaexperimentovat s filmovým médiem, vytvořit za každou cenu film plný stírání hranic mezi filmem, dokumentem, natáčením, realitou, fikcí a další fikcí a také plný odkazů, takže si natočil film, který je hodně experimentální, hodně postmoderní, ale ve výsledku mám z něj ryze samoúčelný dojem. Třeba ty zmínky slavných filmů a osobností zde padají každou chvíli jen tak, aby tam prostě padly, režisér měl svůj film co nejvíc intertextuální, ale účel jsem v tom nepostřehl a úplně nejvíc to bije do očí v závěrečné scéně, kdy se hlavní postavy až v idiotských promluvách baví o slavných hercích a filmech, ale není to nijak vtipné, ani filmu v závěru nedodává žádnou myšlenku. Když to srovnám s íránskou tvorbou Kiarostamiho (Detail, Pod olivovníky) a Panahiho (Taxi Teherán, Medvědi tu nejsou), jejichž vybrané filmy taky často přímo hýři prolínáním reality s fikcí, mystifikací, prvky filmu o filmu/ve filmu a intertextuálními odkazy, tak mi oproti civilní íránské osobitosti se silným sdělením navíc vychází v „Tristním“ Shandym jedna těžká nabubřelá křeč. To vše bych pořád respektoval a přestože mi oba hlavní herci byli dost nesympatičtí, za jistou snahu a občas zajímavější scénu bych dal plus mínus 2 hvězdičky. Tedy kdyby Winterbottom tolik neholdoval vulgárnímu humoru, kterým svůj film tolik naplnil. Takže máme zde postmoderní experiment, ve kterém co chvíli se mluví o samých ptákách, koulích a jim podobných věcech, často i divákům do kamery, režisér asi jiný humor než vulgarismy a rádoby vtipné situace s genitáliemi nezná a mě totálně přechází chuť tohle v kombinaci s hrou na umění a experiment jakkoliv oceňovat, sorry... pro mě konečná. [15%] (25.05.2023)

"Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho" je bezesporu kultovní knihou anglosaského prostředí. U nás pak našel mocný ohlas především mezi intelekruály a umělci, kterým jazykové hrátky přinášejí zvláštní uspokojení. Ti, kterým ironie a sarkasmy přiliš neučarovaly (jako třeba mně) budou mít s knihou jisté problémy (jako třeba já). Film nicméně vyniká nad knihu vyšší rychlostí (délky epozod/ čas), rozmanitostí a vizuální bodrostí (děloha je asi tím pravým příkladem; bylo by dobré, kdyby si člověk občas uvědomil, čím vším už v životě prošel). (25.07.2019)