Sbohem, Sabato

Tohle mi nějak unikalo, takže do třetice...všeho zlého. Překvapivě nejméně důležitou mi tu přijde ústřední postava třásnatého Indio Blacka (tedy Sabata Yul opětovně mučený Soukupem), Sanchez ve víru podivně zapletené revoluce už přímo vybízí k zabití a jeho málomluvní přátelé (tanečník flamenga a Sal Borgese s fetišem z hodinek plus mnozí jiní) doplňují ansámbl. Kdyby však byla zdánlivě málo sranda, tvůrci se rozhodli za záporáků udělat Rakušany (nic vtipnějšího, než německy nadávající záporáci v čele s aktivním Brunem Corazzarim a pasivním Gérardem Herterem zřejmě být nemůže) a hlavní postavu Blonďáka z Deana Reeda. Jeho vymydlený frajer nad věcí, jemuž dabing a zjev dodává nádech jisté přiteplalosti a který diváka po celý film nutí doufat, aby mu už někdo naládoval broky do zadku, je zkrátka otřes. Sabata se nijak neprojeví, záporáků bude v průběhu tohoto díla bez určitelného děje dle náročných Paroliniho nároků rozmetáno na stovky, Dean dopadne dle tradiční Sabatovské šablony, jinak ucházejícně ztmelená hudba se nějak vytratí a ze všeho jsou cejtit prachy na sto honů. Až teď zjišťuji, jaký že to byl první Sartana majstrštyk a prvního Sabatu zřejmě za pana Kramera točil nějaký osvícenec. A ten Reedův deník, to musely být zápisky... (26.02.2013)

Konečně to má pořádný scénář a nějakou zápletku, i když to vychází nadále z archetypu pistolníků, kteří by pro prachy zradili kohokoliv, takže vlastně vůbec nejde o nějaké kladné hrdiny. Dobré je zde ozvláštnění o Rakušáky s jejich císařem Maxmiliánem, nebo pár vtipných průpovídek (žel jen v první části filmu, později psal dialogy asi někdo jiný, protože z chytrých dvojsmyslů se přešlo na hrubozrnný humor). Pro našince je příjemným překvapením účast zpěváka Deana Reeda, jo, to je ten, který ze západu v době totality emigroval do Sovětského svazu. I ta partička tak nějak ušla. Ale příběh je celkem takový pitomoučký až nelogický. Proč by plukovník nebo jeho pobočník pořádali zbytečnou kamufláž s přepadením vozu, vždyť stejně celou dobu věděli, kdo se v tom veze? Ta tajná služba s holubí poštou, ta také se nechovala moc jako secret service. Ale hlavně - dostanu se k vozu s pytli plnými zlatého prachu, a ani se nepodívám dovnitř, jestli tam fakt je? A když už jsem jednou podveden, tak při příští příležitosti se nepodívám opět? Navíc hudba je zde svižnejší než střih, což je na pováženou, protože i když se hudba snaží, střih dává filmu pomaloučkou fazónku, takže nevěřím, že Sabata sejmul několik vojáků skoro naráz. Spíše to díky střihu vypadá, že než znovu vystřelí, stihli by se vojáci přesunout v klidu až k němu, kdyby mohli a scenárista a režisér jim to nezakázali. A Yul Brynner zde vypadá skutečně velmi otráveně a unaveně, bez šťávy. (29.05.2016)

Sabata pomáhá skupince mexických revolucionářů ukrást vozový náklad zlata. Sabata tentokrát s tváří Yula Brynnera, což vyvolalo docela zmatek, neboť ve stejnou dobu vtrhnul do kin ještě další snímek 'Návrat Sabaty' (1971), kde si ho opět zahrál Lee Van Cleef. A co víc, snímek je považovaný za třetí díl série. Tak kdo je tedy pravý Sabata? 'Název 'Návrat Sabaty' na takovou otázku určitě odpovídá. Yul Brunner však předvedl Sabatu o něco drsnějšího a celý snímek, jako takový, se daleko více přibližuje k atmosféře a vůbec konceptu spaghetti westernu. Snímek obsahuje jak brutální scény násilí, tak i zábavné momenty. Ani dlouhé pohledy a divácké očekávání, co se bude dít, samozřejmě nechybí. Snímek má dokonce i o něco rychlejší tempo a větší důraz na dějství. Ale i tak to přesto všechno vytváří dojem, jakoby tomu přeci jen ještě něco chybělo. Každopádně snímek dokáže fanoušky spaghetti westernů uspokojit, byť něco, co vytvářel Sergio Leone, nelze očekávat. (28.03.2020)

Výmenu Lee Van Cleefa za môjho obľúbenca Yula Brynnera vnímam jednoznačne pozitívne, inak však záverečný diel Sabatovskej trilógie v podstate nemá diváka čím obzvlášť nadchnúť či prekvapiť. Brynner je samozrejme OK, zopár prestreliek a hudba od Bruna Nicolai takisto ujdú, inak však ide o tradične naivný a povrchný spaghetti western. Každopádne sa mi však Adios Sabata páčil predsa len o čosi viac, než druhé pokračovanie s názvom Návrat Sabatu. (20.05.2011)

Pre mňa prvé stretnutie so Sabatom a veľké prekvapenie. Také menšie DOBRÝ, ZLÝ A ŠKAREDÝ. Zaujímavé postavičky a prehnité charaktery, skvelá hra s relikviami (malé pištole, nože, napalm :-)), originálna téma na pozadí (Rakúšania), celkom slušný parkour a skvelý hudobný doprovod (i keď netvrdím, že neznie akosi morriconeovsky). Yul Brynner bol zaškatuľkovaný ako Chris zo SEDEM STATOČNÝCH, preto si potom vyberal úlohy trochu netradičných pištolníkov, a tu to vyšlo značne lepšie ako pri POZVÁNKE PRE PIŠTOLNÍKA... Rozhodne dám šancu aj ostatným dielom trilógie... (07.01.2013)