Cesta za vítězstvím

Bílí muži neumějí skákat… a natáčet kvalitní sportovní dramata. Cesta k vítězství je natočena přesně tak, jak byste od průměrného filmu mapujícího vzestup prvního (z podstatné části) černošského basketbalového týmu čekali. Mladý a vítězství chtivý trenér chce dát dohromady univerzitní tým snů = shánění těch zdánlivě nejlepších hráčů po celých Státech a přesvědčování těch méně ochotných. Následuje tvrdý trénink a první úspěchy. Brzy je cíl již zcela jasný a cesta k vysněnému titulu stejně jasně nalajnovaná. Navzdory rasistickým narážkám, kterými je texaský vzduch 60. let prosycen, si jde tento tým odhodlaně za svým, koncentrace patosu se nebezpečně zvyšuje a k přelomovému vítězství zbývá jenom poslední krůček. Za celý film jsem nebyl tvůrci ani jednou jedinkrát něčím mile (či alespoň nemile) překvapen, vše se odvíjí dle tolikrát obehraného schématu, že začínám mít podezření ohledně jedné verze „sportovně-dramatického“ scénáře, jenž je obměňován pouze na základě aktuálního sportu. Je libo baseball, fotbal, americký fotbal, basketbal? Není problém, stejně to v angličtině všechno končí na ball. Z mnohých dialogů jsem měl dojem, jako by je scénárista narychlo sepsal v náhlém inspirativním pohnutí mysli těsně před usnutím. Po probuzení a zjištění, jak neoriginální jeho včerejší zápisky jsou, pak pravděpodobně zkonstatoval, že nemá smysl to přepisovat, že takový film stejně brzy zapadne a ani ochrnutý pes se vzteklinou po něm neštěkne. Měl pravdu – tento film by ani s dobrým scénářem nebyl dobrý. Josh Lucas připomíná mladší verzi Kevina Costnera a stejně jako Kevin Costner není moc dobrým hercem. Debutující režisér James nedokázal patřičnými vizuálními hrátkami oživit žádný z mnoha zápasů a navíc je o něm na netu tak málo informací, že jsem měl problém zjistit, zda-li náhodou sám není černochem a tím pádem můj vtípek z úvodu postrádá smysl. Podle jedné malé fotky je to zhruba padesátiletý běloch, ale to už skutečně není podstatné. 60% (10.11.2007)

Tak nakonec vcelku dobrý sportovní film. Je pravda, že příběh mohl být trochu zamotanější, hudba taky nic extra, ale uteklo to rychle, působilo to uvěřitelně a hlavně jsem se nenudil. Jediné čeho se trochu bojím, že co nevidět se mi vymaže z hlavy. Obávám se, že za to může absence silnějších momentů a lepší hudby. No uvidíme, hodnocení bych viděl na 70% a s hvězdičkama asi budu pro tentokrát šetřit. (18.05.2013)

Ťažko si dnes predstaviť americké basketbalové súťaže bez černocha v tíme. Lepšie povedané, ktorý tím ho nemá, nemá šancu ani vyhrať. A to ani nie pred pol storočím to bolo bežné. Podobné filmy ale majú o čom hovoriť, škoda, že nebolo toho vypovedané viac, čo sa týka životných osudov a rasistických narážok. To bola predsa hlavná príčina konfliktu záujmov. Napriek tomu som túto športovú lahôdku zhltol jedným sústom. Basketbalové sekvencie boli dokonale spracované a hustota pri zápasoch mala tiež svoje čaro. 80%. (30.04.2007)

Kdo má rád basketball tak vám říkám a rozkazuju se na tohle kouknout. Je to úžasný film o černých hráčích, kteří to neměli v životě lehký a hlavně v té době. Proto hrají za team Texas Western. V tomhle roce jsou ti černí hráči nejdříve ukazování jako podřadná rasa a to v té době bohužel byly. Ale později se všichni z teamu zblíží černí a bílí začnou spolu mluvit, tančit a pouštět si písničky v autobuse místo toho, aby se uráželi kvůli barvě. Tihle černí hráči ani nevěděli, že přepíšou historii v basketballu a jsem zato kurva rád, že ji přepsali, neboť kdybych se měl dívat furt na nás bílí jak to hrajem jenom mi tak nevim jestli by mě to třeba i přestalo bavit. Naštěstí ji přepsali a černí hráči v basketballu, dávají basketballu úžasný nádech. Dámy a pánové film Glory road je úžasnej filma a proto mu dávám 5 hvězd. 9/10 (14.08.2017)

Cesta za vítězstvím obsahuje snad všechna myslitelná klišé sportovních snímků a v to v takovém množství jako snad žádný jiný film s podobnou tématikou. Navíc vzhledem k vybrané látce se nedalo vyhnout tématu rasismu. Proto celkem příjemně překvapí, že se to celé sleduje docela dobře. James Gartner sice zápasy neokořenil nějakým vlastním stylem, který by je odlišil od ostatních filmů, ale aspoň si dobře vybral herce. Tedy až na jednoho - Joshe Lucase. Vzhledem k tomu, že na něm by měl celý film stát, tak je až zarážející, že on tak herecky vděčnou roli odehrál děsivě nemastně-neslaně. Celkově jde o další z nekonečné řady amerických sportovních filmů o outsiderech na cestě za "nečekaným" úspěchem. Tento není ničím vyjímečný či zapamatovatelný, ovšem je příjemně koukatelný, když již nic jiného. Byť je Glory Road poněkud bez šťávy a hlavně charismatického trenéra. (10.08.2007)