Cesta za vítězstvím

Podobné jako třeba VZPOMÍNKA NA TITÁNY, ale o něco zábavnější. Bilý trenér nadraftuje do texaského týmu sedm černochů a v půlce 60tých let se potýká s rasismem a nedůvěrou, takže nic nového pod sluncem. Má to ale schopné herce (Josh Lucas sympatičtější než obvykle), hodně dobrou kameru a je to docela svižné. Dobrých 70%! (09.07.2011)

( POZOR !! OBSAHUJE SPOILERY !! ) "Máte radši, když vám říkají barevný nebo černý ?? - Vypadáme snad jako hromada prádla ??" ;) James Gartner pod hlavičkou studia Disney stvořil vcelku schematicky typický, na první pohled průměrný, sportovní film, byť hlavní zápletku vytváří všudypřítomný rasismus, o jednom z nejdůležitějších zápasů v historii univerzitního basketbalu, když ve finále soutěže legendární trenér Horníků z Texasu Don Haskins nasadil tým složený pouze z černošských hráčů, což se v šedesátých letech zdálo nepředstavitelné !! Zdá se mi, že stejně jako zmiňovaný Don Haskins v podání kupodivu příjemného Joshe Lucase, jemuž tu povahu nezměrného dříče a buldoka prostě uvěříte, vsadil na týmové pojetí a hru odzadu, tak i Gartner svůj snímek bez výraznější herecké hvězdy, když pomineme veterána Jona Voighta, postavil na umírněnosti a pak zejména skvělé kameře, svěžím střihu a geniálním soundtracku Trevora Rabina, což jej činí snadno čitelným, jak se na správnou žánrovku tohoto typu sluší, i svižně atraktivním !! Zejména pak hudbě Jihoafričana Trevora Rabina, který má se sportovními akcemi veliké zkušenosti, především pak při závěrečných scénách není absolutně co vytknout, posouvá pak Glory Road do vyšších kvalitativních pater.. Pamětnické rozhovory se skutečnými aktéry nezapomenutelné sezóny při závěrečných titulcích už k těmto hollywoodským záležitostem prostě neodmyslitelně patří, osobně je mám moc rád !! Stejně jako mám rád basketbal i příběhy o velkých, nejen sportovních, vítězství !! A tak zamrzí jen naprosto nevyužitá sexy Emily "Kůstka" Deschanel.. (17.07.2013)

Bílí muži neumějí skákat… a natáčet kvalitní sportovní dramata. Cesta k vítězství je natočena přesně tak, jak byste od průměrného filmu mapujícího vzestup prvního (z podstatné části) černošského basketbalového týmu čekali. Mladý a vítězství chtivý trenér chce dát dohromady univerzitní tým snů = shánění těch zdánlivě nejlepších hráčů po celých Státech a přesvědčování těch méně ochotných. Následuje tvrdý trénink a první úspěchy. Brzy je cíl již zcela jasný a cesta k vysněnému titulu stejně jasně nalajnovaná. Navzdory rasistickým narážkám, kterými je texaský vzduch 60. let prosycen, si jde tento tým odhodlaně za svým, koncentrace patosu se nebezpečně zvyšuje a k přelomovému vítězství zbývá jenom poslední krůček. Za celý film jsem nebyl tvůrci ani jednou jedinkrát něčím mile (či alespoň nemile) překvapen, vše se odvíjí dle tolikrát obehraného schématu, že začínám mít podezření ohledně jedné verze „sportovně-dramatického“ scénáře, jenž je obměňován pouze na základě aktuálního sportu. Je libo baseball, fotbal, americký fotbal, basketbal? Není problém, stejně to v angličtině všechno končí na ball. Z mnohých dialogů jsem měl dojem, jako by je scénárista narychlo sepsal v náhlém inspirativním pohnutí mysli těsně před usnutím. Po probuzení a zjištění, jak neoriginální jeho včerejší zápisky jsou, pak pravděpodobně zkonstatoval, že nemá smysl to přepisovat, že takový film stejně brzy zapadne a ani ochrnutý pes se vzteklinou po něm neštěkne. Měl pravdu – tento film by ani s dobrým scénářem nebyl dobrý. Josh Lucas připomíná mladší verzi Kevina Costnera a stejně jako Kevin Costner není moc dobrým hercem. Debutující režisér James nedokázal patřičnými vizuálními hrátkami oživit žádný z mnoha zápasů a navíc je o něm na netu tak málo informací, že jsem měl problém zjistit, zda-li náhodou sám není černochem a tím pádem můj vtípek z úvodu postrádá smysl. Podle jedné malé fotky je to zhruba padesátiletý běloch, ale to už skutečně není podstatné. 60% (10.11.2007)

Ťažko si dnes predstaviť americké basketbalové súťaže bez černocha v tíme. Lepšie povedané, ktorý tím ho nemá, nemá šancu ani vyhrať. A to ani nie pred pol storočím to bolo bežné. Podobné filmy ale majú o čom hovoriť, škoda, že nebolo toho vypovedané viac, čo sa týka životných osudov a rasistických narážok. To bola predsa hlavná príčina konfliktu záujmov. Napriek tomu som túto športovú lahôdku zhltol jedným sústom. Basketbalové sekvencie boli dokonale spracované a hustota pri zápasoch mala tiež svoje čaro. 80%. (30.04.2007)

Koncepčně naprosto shodné jako Coach Carter, s tím rozdílem, že toto se opravdu stalo. Příběh je o to silnější, pokud si současný basketbal představím jako sport, kde dominují černí hráči. Při pohledu na barvu pleti největších hvězd světového basketbalu a jejich popularitu, by se chtělo jen těžko uvěřit, že je to teprve čtyřicet let starý příběh. (24.02.2009)