Desatero přikázání

Cecil B. DeMiller natočil remake svého vlastního 33 let starého filmu přesně v duchu velkolepých historických podívaných, které byly začátkem 60. let velice v kurzu. Nemá cenu se rozepisovat o ději, jelikož příběh Mojžíše zná určitě každý. Co se týká výpravy, tak ta je vskutku velkolepá a některé "davové" scény vypadají neskutečně i teď. Film však trpí tím, čím většina starých historických spektáklů a to je přílišná délka a ploché herecké výkony v čele s polonahým Hestonem. (04.05.2009)

Jako kdyby byla Bible přepsána v dílně Alexandra Dumase. Jde o pseudo-romantický blábol, přičemž hlavní myšlenka se odbyde čtvrthodinou na konci (There is no freedom without the laws) a divák sleduje přes tři hodiny svalnatého naolejovaného Mojžíše, který je neustále obklopen pištícími zmalovanými hollywoodskými kráskami. Napsat do titulků, že film "is based upon The Holy Scriptures", je znevážení velikého příběhu. Nehledě na to, že herectví vykrádá Cimrmanovy živé obrazy a vlastně jde o soutěž mezi Hestonem a Brynnerem o to, kdo vypadá na plátně sošněji a pompézněji (Brynnerovy oblečky a la skautík na výletě jsou dost queer). (14.05.2011)

Na svou dobu epický velkofilm, s mnoha reálnými kulisami a skvělými triky a efekty. Příběh je skvělý, poutavý, v první části sledujeme Mojžíše jako egyptského prince, ve druhé části sledujeme Mojžíše, jako Hebrejce, který vyvede svůj lid z Egypta. Musím také velice pochválit herecké výkony, ty byly opravdu vynikající, na špičkové úrovni. Film měl také povedený soundtrack. Zmínit se musím i o stopáži, která činí necelé 4 hodiny, což vám asi musí přijít jako brutus, ale po zkouknutí vám to tak nepřijde. Příběh vás totiž dokáže tak vtáhnout a zaujmout, že čas ani nevnímáte. Ono po 2 hodinách a 11 minutách je tam pauza, takže si můžete chvilku oddechnout, či zastavit film a pak později zkouknout tu druhou část. Na závěr taková zajímavost, nedávno jsem zhlédl film EXODUS: Bohové a králové z roku 2014 a dost se to podobalo tomuto snímku. Akorát tam to bylo trochu zkrácené, kdežto tady v tom původním filmu se dozvíme úplně vše. (21.04.2017)

Musím přiznat, že se mi tyto poněkud dosti idealizované velkofilmy s křesťanskou tématikou, natočené v padesátých letech v Hollywoodu velmi líbí. Řadím ho někde mezi Ben Hura (3.75 hvězdy) a Quo vadis (čistokrevných 5). Posledního jmenovaného sice nedosáhl ( a dost pochybuju, že se to někdy něčemu povede, alespoň v mém žebříčku), ale oproti Ben Hurovi jsem se tak šíleně nenudila a nebylo tam ani tak "přehestonováno". Klad krásných dívek - Siphora, její sestry, Nefertari nebo i ta vyvolená od Jozua (co později porazil Jericho - což tady ve filmu teda nebylo). Co se týče mužských rolí i ty byly ucházející, v čele s dobře hrajícím Brynnerem (Ramese II.) a velmi obstojně vypadajícím Johnem Derekem (už zmíněný Jozue), ani ten Heston ( Mojžíš) mě tady tak neiritoval. Zaregistrovala jsem rovněž někdejšího představitele Marka Antonia z Kleopatry (1934) a Richarda z Křižáků (1935) Henryho Wilcoxona, a vida, když neměl být nosným pilířem filmu, tak taky nic nepokazil. Skutečnosti, že se Mojžíš v dětství a mládí cítil jako Egypťan bych věřila, výchova občas dokáže divy. O tom triumphu nad Etiopií by se sice dalo polemizovat, ale taky to bylo možné. Líbilo se mi, jak si film poradil s Mojžíšovým vztahem k egyptské matce i kultivované naložení s trestem pro ty, co se zpronevěřili Bohu a jeho přikázáním. Na druhou stranu musím přiznat, že novější zpracování bylo mnohem, mnohem realističtější, ale stejně se mi právě tohle líbilo... Jen jedna připomínka, vůbec neodpovídá tomu, co víme z jiných zdrojů o faraonu Ramesovi (Ramsesovi) II. a obávám se, že za něj k Exodu vůbec nedošlo...:-)) (11.06.2012)

Mám dojem, že DeMille už novou verzi točit neměl, možná produkovat a svěřit projekt někomu mladšímu s čerstvějšími nápady, protože to hlavní, co film ubíjí a působí jeho předčasné stárnutí, je nesnesitelná divadelnost, statičnost a neschopnost odpoutat se od prvního filmu. Heston je jako Mojžíš výtečný, rozestoupení moře fantastické, ale rozpaky přetrvávají. (06.03.2011)