Loď duchů

Rád vzpomínám na doby, kdy jsem po škole se šel podívat do videopůjčovny v naší ulici. Na Loď duchů si pamatuji. Byla to VHSka daleko v polici a plakáty na ni zdobili půjčovnu. Po tolika a mnoha letech, co VHSky zanikly, jsem se rozhodl na film podívat. Bez jakýchkoliv očekávání. No, musím říct, že mě překvapila úvodní scéna plná krve a lidských částí. Příběh je hloupoučký a skupinka mořeplavců se vydává najít loď, která nemá kapitána a tak nějak rezne uprostřed oceánu. Závěr možná trošku překvapivý, ale u filmu jsem se spíš nudil, než abych byl zaujatý příběhem. Ono, kdybych si přečetl obsah filmu zde na čsfd, tak bych se možná filmu i vyhl. Co naplat, viděl jsme už horší. Naopak si vážím o to více filmů, u kterých se bavím. (30 %) (10.11.2019)

I po letech jsem se nenudil! Řemeslně zdařile natočená duchařina čerpá z příběhů Bludného Holanďana či Mary Celeste. Nejlepší je samozřejmě úvodní scéna z tanečního sálu. Stačí jedno lano a všechno lítá, i co peří nemá. Likvidace posádky nepřináší sice nic nového, ale divák stejně touží jen po pěkných scénách smrti - jako třeba rozdrcení v obřím soukolí... Mladý Karl Urban a Emily Browningová z Řady nešťastných příhod... Zrezivělá loď připomíná spíše Vetřelce než Poseidon. A pak ty dušičky...Zámek hrůzy a jemu podobní...jo a šlapající Mudvayne s Not Falling! Viděno dvakrát..... (03.11.2016)

Průměr, který mě jako horrorového fanouška ani nenadchnul, ani nezklamal. Největším kladem filmu je Gabriel Byrne, který se mi v každém dalším filmu líbí víc a víc, ale zbytek herecké squadry se také rekrutoval z jedinců celkem sympatických. Největším záporem je nedostatečný pocit strachu; sledovala jsem "Ghost ship" s mírným zaujetím, čas od času i trochu napjatě, ale žádná dechberoucí scéna se nedostavila (snad s výjimkou té úvodní, ta měla punc originality, navzdory přitažení za pačesy. Z atmosféry lodi se dalo vyždímat víc, vždyť s kulisami i efekty si tvůrci pohráli pěkně. Po cca 2-3 letech od shlédnutí ve mně přetrval víceméně jen dojem, že to bylo koukatelné, byť nic převratného. 58% (13.05.2009)

Rozuzlení v závěru smrdí prostě příliš a nechá vás v nepřesvědčení, i tak si ale po dnešní vůbec první projekci nemyslím, že si ten film zaslouží pod 50% - pěkný prostředí opuštěný tajemný "lodi duchů", zhruba půlka herců má nějaký charisma, drží to pozornost i solidní napětí, úvodní plesová řezačka spolehlivě utkví. Koho ale sakra napadlo... škoda. (10.11.2018)

Velice otřepané a protřepané, už ta akční představovačka záchranného supertýmu (klasického složení akční vědkyně, morální černoch atd.) na začátku mě přivedla k poznání, jak se bude příběh vyvíjet dál, člověk sedí s blokem a odškrtává. I tak se dá občas nějaká ta atmosféra vymáčknout, ale zde nikolivěk. Velké finále divák spíš prozívá než prožívá, zpoza rohů místo bubáků vyskakují nechtěně vtipné dialogy a pointa mi připoměla vtip. - Pozoruje manžel manželku při dělání štrůdlu. Než manželka dá štrůdl na pekáč, uřízne oba konce. Když se manžel zeptá proč, řekne mu: "To jsem se naučila od maminky." Za nějaký čas jsou na návštěvě u tchyně a manžel tam pozoruje to samé. Zeptá se tchyně, proč uřezává ty konce. "Protože mám malej pekáč." - Viděli jsme to někde jinde, tak to tam dáme taky, i když vlastně nevíme proč. (02.07.2008)