Škola tance a šarmu

Tohle podle mne není ani muzikál, ani komedie - snad jen romantika ta tam je. Hlavně je to však drama. Pekař je svědkem nehody na dálnici. Obětí je starší muž, který smrtelně zraněn po příjezdu ambulance požádá pekaře (Carlyle) zda by za něj nedošel vyřídit vzkaz do jedné školy tance a šarmu, kam právě směřoval. Pekař to slíbí a vydá se tam. Ve snu by jej v tu chvíli kdy vstupuje dveřmi do této instituce ani nenapadlo, že slibem umírajícímu pomůže hlavně sám sobě.... Velice hezký film, který stojí za vidění. Carlyle opět předvedl, že umí hrát nejen zombíka, či kanibala, ale i klidně si střihne civilní roli pekaře navštěvujícího taneční. * * * (22.01.2012)

Romance lehčího rázu než třeba Prázdniny,přesto příjemně laskavá i dojemná a místy decentně humorná oddechovka s charismatickým obsazením podávající slušné herecké výkony (Carlyle přesně ví, co má hrát),povedeným prolínáním dějových rovin a vydařeným hudebním doprovodem.77% (15.01.2012)

Škola tance není takovým tím klasickým filmem, kde někdo chce být v tanci nejlepší, nebo se snaží něco vyhrát. Tady jde jen o lekce tanečních, kam se náhodně dostane pekař, který po cestě potká havárii auta a v něm člověka, který umírá. Ten ho pověří velice důležitým úkolem, aby našel dívku, kterou neviděl čtyřicet let a s kterou byl dohodnut, že se na tanci potkají dne 5.5. 5 roku nového milénia. Dívku se mu na společenském tanci, který je každý čtvrtek nepodaří najít, ale tanec ho chytne natolik, že tam chodí rád a dotlačí tam i své přátele. Popravdě jsem se moc při filmu nepobavil. Maximálně jen když jsem viděl vězně v podání Dannyho DeVita. Film neměl šťávu. Umírající vypravěč mě trochu připoměl Velkou rybu, proto ty tři hvězdy - jinak bych dal dvě. (30.07.2007)

Milý, oddychový film so sympatickými hercami, jemným humorom, ktorý zabaví, trošku aj dojme a hlavne určite nikomu neuškodí:-)) Normálne by som dala len tri hviezdičky, ale veľmi sa mi páčil výber pesničiek, ktoré zneli počas celého filmu takže nakoniec z toho vychádza s veľmi veľmi slušnými štyrmi... (11.11.2007)

Než se trochu rozepíšu o filmu samotném, chtěl bych pochválit úvodní větu oficiálního textu distributora „Příběh o náhodě, která učinila sen jednoho muže osudem druhého“, která přes svoji strohost neztrácí na výstižnosti a zároveň příjemně pohladí po duši. Tak to bylo úvodem a teď taky něco k Millerově taneční lekci. Tato škola mne nenaučila ani tanci, ani šarmu a jak jsem v první větě psal o pohlazení na duši, tak sledování Školy tance a šarmu mi spíše uštědřilo políček. Četl jsem komentáře, které snímek častovaly přívlastky jako jemný, milý, oddechový, smutný, nostalgický, originální, laskavý nebo dojemný. Ano, to všechno je, ale taky a to je hlavní, nemá vůbec žádnou šťávu, přičemž by jsme všechny doposud vyjmenované přídomky mohli nahradit jedním a trefnějším, který by zněl „nudný“. Možná kdyby tvůrci odstavili „dancing kinga“ Carlyleho a natočili pouze příběh, který retrospektivně vypráví umírající (mimo jiné, jako vždy vynikající) John Goodman, udělali by lépe. (19.01.2012)