Funny Lady

33. Zlatý Glóbus za rok 1975 - nominace (6) - Nejlepší film (komedie / muzikál), Nejlepší herečka (komedie / muzikál) - Barbra Streisand, Nejlepší herec (komedie / muzikál) - James Caan, Nejlepší hudba - John Kander, Fred Ebb, Nejlepší filmová píseň - "How Lucky Can You Get?" - Hudba John Kander, text Fred Ebb, Objev roku (herec) - Ben Vereen (01.01.2009)

Méně půvabně roztomilé, méně romantické, dospělejší a zemitější než starší klasika jménem Funny Girl. Vizuální vytříbenost nechybí ani zde, scéna opět hýři barvami a kamera je opravdu skvostná (už jen když Fanny sedí v šatně u stolku a kamera se vznáší kdesi nad zrcadlem). Barbra se předvádí ve vrcholné fyzické i herecké formě (jako zkušená sebevědomá showmanka mi přišla snad ještě lepší než v předchozím filmu) a s živočišným Jimmym Caanem, který je z úplně jiného těsta než uhlazený elegán Nicky Arnstein Omara Sharifa to prostořeké hrdince pekelně ladí. Důstojné, vysoce profesionální, jen snad nějaká jiskra a zapamatovatelnější skladby tomu schází. Ale pokud se někdy dostanu k soundtracku, třeba změním názor. (01.01.2012)

Popravdě už první film nebyl nic skvělého a tohle mě dlouho přišlo ještě horší. Z vtipné, skromné a hodné hrdinky se stala namyšlená kráva co neustále shazuje chlapa, který ji má rád. K tomu afektované herectví Streisandové a dvě camea opět slizkého Sharifa. A Streisandová sice skvěle zpívá, ale písničky jsou naprosto nijaké. Naštěstí to většinu filmu zachraňuje sympatický Caan a ten pocit, že je to tak nějak klasicky natočené, jak kdyby to vzniklo ještě v 60. letech. A ve finále to zachrání výborné realistické vyřešení obou vztahů jak k Nickovi, tak k Billymu, kdy padly moje výtky ohledně slizkosti Sharifa či neexistující chemie Streisandové s Caanem - ono to tak prostě mělo vypadat. Čili 3*, ale obrovský úspěch obou filmů v USA nechápu, stejně jako že ze všech slavných muzikálů se pokračování dočkala zrovna Funny Girl. (15.05.2023)

Opojení z Funny Girl u Funny Lady hodně vyšumělo už jen proto, že se ze skromné a vtipné dívky stala protivná a nudná dáma. Je faktem, že zde Barbřina hvězda tolik nezářila a neoslnila mě jako ve Funny Girl. Avšak choreografie tanců a hudba zůstaly stále skvělé a dobře propracované. Zkrátka takové sušší volné pokračování hodně svěžího prvního dílu. (07.07.2010)

Kdyby to dnes někdo nafilmoval, tak by se to hemžilo buď slovy "odpad" anebo nejvýše 2 *. Jenže v roce 1975 do tohoto marasmu to byl balzám na duši a nádherná muzika s BARBAROU STREISAND dává filmu stálou publicitu i po těch 35. letech. Takže řekněme si spravedlivě : "Co vlastně dělá film nezapomenutelným ?" Ano, herecká hvězda a hudba. Proti tomu jsou veškeré negativní komentáře jen slabým odvarem faktu. (07.07.2010)