Válka policajtů

Depardieu a jeho nejvydařenější role za poslední roky, charismatický Auteil, dvojice policajtů, z nichž je divákovi podstatně bližší ten, který občas neváhá překročit zákon, dilema vpravdě nezáviděníhodné, závěr nutící diváka ještě dlouho sedět s myšlenkami rotujícími v hlavě a dovolující mu vstát pouze za účelem nalití si koňské dávky něčeho, co nemá chuť a bolí po tom hlava. A příběh, který se vrací k nejlepší tradici francouzských kriminálek. Tedy k šarmu skloubenému se syrovostí. (02.09.2007)

Již od dob Prohnilých nám je prostřednictvím filmů do hlav vtloukáno, že policajti se v zásadě dělí na svině malé a svině velké. Ty malé klidně kryjí záda drobným zlodějíčkům, kteří je mohou dovést na stopu mnohem větších úlovků – chtějí hlavně být dobrými policajty. Ty velké se osobně zúčastňují různých ilegálních aktivit, typu kšeftování se zbraněmi či drogami – chtějí hlavně zaplatit hypotéku.Ve Válce policajtů dojde ke střetu dvou komisařů rozdílných povah, z nichž však ani jeden nezasluhuje přídomek čestný. Denis Klein neměl nikdy štěstí na větší grázly, řešení banálních případů jej unavuje, jako život sám, nyní se však naskytla příležitost obsadit pozici policejního šéfa, stačí se trošku víc snažit. Leo Vrinks má pohlednou manželku, roztomilou dcerku a svůj mizerný plat si zpestřuje různými, ne zrovna nejlegálnějšími, bokovkami, také on bude usilovat o místo policejního šéfa. Válka policajtů je údajně inspirovaná skutečnými událostmi, což je nepravděpodobné o to víc, jak poutavé drama se v ní odehrává, ale na samotné kvality to nemá žádný vliv. Otázka zní: Dokázal by něco podobného vymyslet někdo jiný než zkušený scénárista? Třeba osud? Právě osudovosti tématu je věnována speciální pozornost a závěr pouze potvrzuje známe rčení „boží mlýny melou pomalu, ale jistě“. Děj mě skutečně neustále překvapoval, na rozdíl od většiny současné hollywoodské produkce jsem zdaleka neměl jasno v tom, jakým směrem se bude dále ubírat. Ubírá se sice zákrutami osvědčenými, leč originálně poskládanými. I ta nejmenší epizodka má v hlavní dějové linii své místo, nic nepřebývá, vše do sebe dokonale zapadá jako precizně vybroušená mozaika. Navzdory názvu není Válka policajtů explozivní akcí, jediná pořádná akční scéna tvoří pouze středobod, od nějž se odvíjí většina vyprávění. Nejsilnější zbraní pak není ani tolik režie (s nepochybně inspirovaná Mannovým Nelítostným soubojem) jako právě zmíněný scénář a prostor, jenž nabízí oběma hereckým hvězdám. Ani Auteuil, ani Depardieu nezastiňují rozsahem své role toho druhého, přičemž v mém případě byly sympatie spravedlivě rozděleny mezi oba. Oba totiž mají opatrně vybalancované světlé a stinné stránky svých povah, rozhodně nesouhlasím s názorem, že Depardieu hraje zákeřného hajzla, zatímco Auteuil je hodným taťuldou. Marně přemýšlím, co Válce policajtů vytknout, napadají mne samé malichernosti (například bychom mohli být lépe obeznámeni s minulostí obou rivalů, ale nač natahovat tak příjemně střiženou délku?), není to žádné přelomové dílo, jenom hodně dobrý krimithriller a jako takový zasluhuje v rámci žánru hodnocení absolutní. 90% Zajímavé komentáře: Isherwood, Kaka, ripo (04.12.2006)

Od filmu jsem nic moc necekal, takovyhle druh filmu moc nemusim, pokud je teda nereziruje Scorsese, ale byl jsme mile prekvapen. I kdyz film ma uz nekolikrat videnej pribeh, presto mi prisel originalni. Hlavne svou syrovou atmosferou a realisticnosti. Navic si Marchal pohral fakt uplne ze vsim, treba vyzbroj zlocincu i poldu je paradni prehlidka ruznejch druhu zbrani. Nejvic jsem se asi tesil na zaporaka Depardieu, kterej je fakt dokonalej, ale ma dost malo prostoru. Daleko vic tu je pozornost zamerena na Daniela Auteuila, kteryho moc neznam, ale misty byl jeste lepsi nez Depardieu. Navic film neni rozdelenej na hodny a zly, takze i oba hlavni hrdinove delaj pekny spatnosti a clovek pak nevi, komu ma vlasne fandit. Film mi trosku stylem pripomnel filmy Michaela Manna, ale u Valky policajtu jsem se narozdil od Mannovo filmu dobre bavil. (23.12.2006)

Film byl, je a bude navěky skvělým. To každý viděl nebo teprve uvidí. Jen mi vysvětlete, proč nebylo možné zůstat u poetického a francouzsky elegantního názvu Nábřeží zlatníků? Jak vidno, Amíci zachovali alespoň okrsek, ale tuzemáci aby neměli zase něco extra... Takhle by se mohlo zdát, že jde o nějaký remake, zatímco na Nábřeží zlatníků vznikla výtečná pocta pravým a nefalšovaným kriminálkám. (23.01.2012)

„Klein vypadá naštvaně. S nepřáteli se nemáš bavit.“ - „Copak jsme nepřátelé?“ - „BRI kontra BRB, už léta.“ - „Nejsme snad jedna rodina?“ - „To jsou kecy.“ A o tom, jak moc velké kecy to jsou, se s hlavními hrdiny přesvědčíme dost razantně…MR 73 mě zaujalo natolik, že jsem se rozhodl podívat se i na další počin Oliviera Marchala. A v mnoha ohledech je mu Válka policajtů podobná. Opět jde o poměrně staromilské, depresivní krimi (nemyšleno ovšem zle, spíš naopak) s tématy cti, svědomí, lži a msty. Jako neznalý francouzských reálií jsem sice příliš nepochopil, jaký je rozdíl mezi BRI a BRB, ale na tom až tolik nesejde, jde tu o souboj někdejších přátel, kteří jsou sice oba dost rozdílní, přesto jejich metody a postupy mají jedno společné, nejsou tak úplně „čisté“. Depardieu se mi v (pro mě) netypické roli dost zamlouval, ačkoliv právě jeho postava si nese největší kaňku filmu, neb reakce na návštěvu starého známého byla opravdu hodně naivní. Jinak znovu převážně spokojenost a 4* navrch, nejspíš od Marchala ještě něco dalšího zhlédnu. (12.09.2021)