Le Dernier Trappeur
Der letzte Trapper
The Last Trapper
Obsahy(1)
Francouzský dokumentarista Nicolas Vanier putuje po těch nejmrazivějších krajinách jako jsou Sibiř, Laponsko, Aljaška a samozřejmě Kanada, kde podnikl skutečnou bílou Odyseu - 8 600 km přes Aljašku. Na této cestě se setkal s mužem, který ho inspiroval k natočení filmu Poslední traper. Padesátiletý Norman Winther žije se svou indiánskou ženou Nebraskou uprostřed kanadské divočiny. Zdá se, že je poslední, nebo jeden z posledních skutečných traperů. Má své psí spřežení, kterým loví i jezdí pro zásoby. Svůj dům si postavil vlastníma rukama a doufá, že se nebude muset přesunovut dál na sever, aby unikl hlučné civilizaci. Žije v rovnováze jak s přírodou tak sám se sebou. Má svou vlastní filozofii, své zásady. Ve filmu, který je na pomezí dokumentu a hraného filmu, představuje sám se, stejně jako jeho žena i přátelé, s nimiž se setkává jen zřídka. Traper není jen obyčejný lovec, je to (jak praví naučný slovník) potulný lovec lovící kožešinovou zvěř. Takový je Norman Winther. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (121)
Až nato, že ČLOVĚK (podle mě) neudržuje ROVNOVÁHU, ale PŘÍRODA sama se postará, nemám nic, co bych tomuto pozoruhodnému francouzskému dokumentu o jednom z posledních skutečných lovců ( tedy přesněji řečeno traperů ) vytknul. A ty nádherné scenérie panenské přírody v divokých skalnatých horách vykompenzují i ty mírné nedostatky v dialozích. Nádhera. Tomuhle říkám SKUTEČNÝ " útěk do divočiny " a dokonalé souznění s přírodou a nikoliv Pennův " naivní Alex supertramp ". TOHLE JE ŽIVOT. Nenapadá mě jediný důvod, proč se nevytasit s plným hodnocením.....ikdyž souhlasím a naprosto chápu připomínky uživatele triatlet. ( Ta snaha dát " dokumentu " jakýsi PŘÍBĚH, ho nakonec právě srážela. Nicméně RÁD pro tentokráte přivírám oko. ()
" Volám sa Norman, narodil som sa tu a inde by som žiť nevedel. Páči sa mi toto prostredie pretože je rýdze, prosté a môžem si tu žiť svojim tempom a keď zabijem zviera, poviem mu prečo. Vysvetlím mu čo urobím s jeho kožou a mäsom. Neprosím ho o odpustenie. Poďakujem mu. " Nádherný príbeh o prírode, o jednom z posledných ľudí, ktorí sú jej súčasťou. Očarujúce zábery Skalistých Hôr poslednej " bašty " nedotknutej prírody. Dokedy ? " Keby si každý bral z prírody len to čo potrebuje, bolo by pre všetkých a ani príroda by neutrpela." ()
Hezký odpočinkový film o přírodě a posledním lovci kožešin v Kanadě, který řeší základní otázku, zda má už skončit a jít pracovat do města či ne. Žije s indiánkou a smečkou psů, kteří pro něj nejsou jen tahači saní, ale také společníci. Tohoto luxusu si třeba nemůže dopřát jeho mnohem starší kamarád, který by psi již nezvládl a je tak odkázaný na skútr. Nejde tak ani o děj, jestli něco uloví či ne, jako spíše o formu vyprávění a hlavně atmosféru. A to je to, proč tomu nemůžu dát plnou palbu, protože některé scény byly uměle-kýčovitě udělaný. Když ten dědek zase nutil nebohý pejsky tahat saně nějakou neprobádanou cestou, kde bylo jasný, že tam chudáčkové uvíznou, tak sem myslel, že ho vlastnoručně zabiju. Chápu, že život tam je drsný a s nikým se nemazlí, ale proč si to ještě zhoršovat chybnými úsudky. Jeho starší kamarád ví, že je na konci cesty a proto učiní návrh, který na nějaký ten rok oddálí nevyhnutelný. ()
Jak mě mohl takový skvost minout? Něco mezi dokumentem a filmem, ale z každého si bere to nejlepší. Z filmu uvěřitelnost a napínavost, z dokumentu naopak to, že to není fádní popis. Prostě stále jste v napětí a čekáte, co kde rupne a ono ne, ono to funguje tak...jako normální život. Skvělá forma a skvělé zpracování. ()
No nádhera! V poslednej dobe som mal výnimočné šťastie na pozoruhodné filmy, vďaka ktorým sa aj platenie koncesionárskych poplatkov zdá byť menej absurdné. Málokedy sa mi stáva, tak, ako v tomto prípade, aby som ľutoval, že film už končí. Ani neviem, čo skôr pochváliť. Predovšetkým to, že vôbec vznikol, že pôsobil úplne prirodzene, že predstavil výnimočného človeka, ktorý o prírode iba nekecá, ale v súlade s ňou aj žije. Vrátane vzťahu k svojej indiánskej žene, k svojim úžasným psom i ojedinelým priateľom. Príroda je vskutku nádherná a kameramani odviedli vynikajúcu prácu, aby ju divákovi priblížili. Celý film som aj intenzívne vnímal hudbu. Bola skvostná. Keď spieval Leonard Cohen, mal som dojem, že bola zložená práve pre tento film. A keď som si plný nadšených dojmov prečítal zopár komentárov, bol som zasa doma. Časť ľudí by mala radšej ostať analfabetmi. ()
Galerie (21)
Photo © Hollywood Classic Entertainment [CZ]
Zajímavosti (2)
- Všetky psy, ktoré chová Norman Winther, sú plemena sibírsky husky. (Laslo)
- Ve filmu dvakrát zazní píseň Leonarda Cohena „By the Rivers Dark“. (Please)
Reklama