Šifra mistra Leonarda

Filmová adaptace stejnojmenné knihy The Da Vinci Code, v rámci možností splnila co měla, jak po režijní a dějové stránce, tak i hereckém obsazení. Díky propracovaným scénám, náhledům do minulosti a hudbě, kterou měl na starost Hans Zimmer, se nám dostane povedený mysteriózní - thriller. Filmová adaptace nikdy nebude stejná jako kniha a musí se občas něco vypustit, takový je úděl knižních adaptací. 70 % (12.02.2009)

Ron Howard se teda vyznamenal. Už jsem v nějakym komentáři psal, že jeho filmy nemam moc rád, protože jsou sice docela koukatelný, ale všechny jsou takový nemastný, neslaný, nenadchne, neurazí, prostě po všech stránkách průměr. Jenže to jsem ještě neviděl Šifru mistra Leonarda. Tento film je totiž po všech stránkách tragicky podprůměrnej. Ron Howard natočil 2,5-hodinovej blábol o sektě nějakejch náboženskejch fanatiků, ve kterym se pořád kecá o nějakym tajemství a grálu nebo co. Toto téma je pro mě asi stejně zajímavý, jako poukaz na dovolenou u moře pro Kevina Kostěje ve Vodnim světě. Od první do poslední minuty šílená nuda, příběh o hovně, nezajímavý postavy, jejichž osudy mi byly naprosto lhostejný a herci zoufalý (zejména Tom Hanks byl na vodstřel). Nic pozitivního jsem na tomto filmu nenašel, takže dávám čistej odpad. (28.06.2008)

Knihu jsem nečetl. Když jsem o ní poprvé slyšel, velice mě zaujalo téma (mám podobná tajuplná pátrání a odhalení rád) a těšil jsem se na ni. Podobně jsem se těšil na film, ačkoli mě dost zchladily první rozporuplné reakce. Ale nakonec jsem na film šel s tím, že je to moje oblíbené téma a hrají tam mí oblíbení herci a hudbu dělá můj oblíbený skladatel. A výsledek: přeplácaná, za vlasy přitažená a nudná slátanina. Herci hrají špatně (zaujal jen McKellen a Bettany), film je zbytečně natahovaný a nedokáže strhnout. Neustálé zvraty působí až komicky. Podobně komicky působí některé neskutečně nevěrohodné scény - např. velmi rychlý výstup z letadla či scéna, kdy na dvojici míří zloduch pistolí, náhle kolem přeletí holub nebo co a dvojice uteče... Jediný kdo nezklamal a vytvořil nádherné dílo je skladatel Hans Zimmer, zvláště ke konci jsem měl chuť zavřít oči a jen poslouchat (hudebně nádherně podbarvená závěrečná scéna cesty k Louvru). Nějak nechápu, kde se stala chyba - herci prvotřídní, režisér - zručný profesionál, téma zajímavé. Nejspíš je problém u scénáře, a je-li to tak věrná adaptace, jak se zde píše, tak již u předlohy - jde o slepenec všech možných fantasmagorií, které nedrží vůbec pohromadě. Na knihu jsem se těšil, ale po filmu už snad ani nemám zájem. Kdyby nebylo hudby, šel bych ještě o jednu hvězdičku dolů. (30.06.2006)

Hned na začátek chci říct, že jsem knihu od Dana Browna četl(4dny :)) a její čtivost je velmi příjemná. K filmu. Jako první se mi vybavila 2001: Vesmírná odyssea, kterou Kubrick podle knihy(=scénáře) A.C.Clarka doslovně přepsal do filmové podoby a vypustil všechna vysvětlení a nechal diváka ať se dívá. Ron Howard si asi myslel, že je natolik kvalitní, že scénář který mu přepsal Akiva Goldsman, je skoro doslovný přepis(vynechali jeden kriptex, pozměnili pár maličkostí a barvu Sophiina auta:)) a třeba z něj bude nový Kubrick a vytvoří úchvatné dílo. Jenže se naprosto mýlil. Howard tento film tak moc podělal, že to skoro více nešlo. Použil rutinérské postupy na vše od honiček, kamerových nájezdů až po dynamický střih, kterým chce zrychlit puls diváka(haha). Kniha se odehrává jeden den, přes noc, kde zemře sophiin dědeček až po konec, který je mimochodem od knihy odlišný, ale podle mě lepší než v knize. Chyb filmu je hodně. Ať začnem problematickým obsazením v čele s Audrey "Neumím anglicky, ale jen francouzsky" Tatuovou přes Toma Hankse a konče u Paula Bettanyho. Castingu se podařilo ulovit božského Iana McKellena Alfreda Molinu, bohužel však obě postavy dojíždí na neschopnost režiséra. Ten postavě Iana McKellena zkazil nejlepší část jeho postavy a naprosto nefilmově prozradil něco co se prostě neříká(kdo viděl ví...). Další co kazí celkový dojem je nudná hudba, která využije potenciál až v závěrečném hledání Toma Hankse, což je podle mě mimochodem nejlepší scéna filmy, která vám to co jste nevěděli předvede v digitální podobě...Délka je taky zabiják, 150minut pro takový snímek je nechutně moc a sestříhat film už v scénáři neměl být problém. Nemůžu si pomoct, ale přijde mi že Ron Howard si tento film udělal jako takový procvičení jestli nezapomněl točit filmy jako je Čistá duše, z kterého použije snad všechny metody a diváka odsouvá do role "toho, který sleduje a nechápe". (22.11.2006)

Break The Codes. Původně jsem přemýšlel dokonce nad jednou hvězdičkou, ale poté jsem si přátelé řekl ne, že tohle rozhodně není film, jehož směrem by se měla ubírat současná hollywoodská produkce a že nedat odpad jenom kvůli Ianu McKellenovi, který si z filmu délá otevřenou legraci, by bylo poněkud hloupé. Užil jsem slova "film", omlouvám se - Ron Howard, naprosto neschopný vypravěč, natočil za "přispění" nenápaditého scénáristy Akivy Goldsmana spíše divadelní hru anebo adventuru o přesunu z jednoho bodu do druhého (vykonstruovanou, schématickou, klišovitou, křečovitou...) bez možnosti ovládání, při které je nejdůležitější vyslechnout si neskonale hloupé a postupem času průměrně inteligentního člověka svou nafoukanou hloupostí urážející proslovy postav (dokonce i akční scény jsou situovány jako dialog!). Upřímně by mě zajímalo, kde se podělo 130 milionů amerických dolarů, když Šifra není dobrá ani po technické stránce a co víc, nedá se vnímat ani jako žánrová dobrodružná zábava, když si okázalým užitím hudby jako z německé televizní kriminálky a mystického střihu hraje na něco víc (takhle hloupý a nechtěně směšný blábol tady nebyl od Umučení Krista). Svícení scén podřízené přístupnosti, nulová práce s mizanscénou a téměř žádná hloubka ostrosti, zmatečný a okázalý střih dílo zkázy dovršují, o logických dírách velikosti průvanu v mých trenkách po čočkové polívce nemluvě. Herecké výkony na tom nejsou o nic líp, Howard je špatný dir-actor a když člověk pomine figurky jako Molinu a Rena, zbývá mu obstojný Bettany, neuvěřitelný Hanks a ve všech filmech špatně hrající Audrey Tatouová. Svým způsobem mám ten film ale rád, dialog mezi symbyolologem a jeho starým přítelem, který na něj vytáhne skutečnou vědu sémiotiku, mě vždy dokáže svou pompézní arogantností a demencí pobavit. To se nedá ale říct o celku, blockbusterové dno léta páně 2006. (11.01.2007)