Šifra mistra Leonarda

Scénář: Akiva Goldsman .. Lidé sebou nechají tak snadno manipulovat.. Pár kritiků nezatleská a divácká podjatost je tady. Když vzpomenu na snímek, který tatáž porota vybrala v Cannes za nejlepší - unylý Wind That Shakes the Barley - je mi to k smíchu, protože právě Vítr je ukázkou všestranné filmové průměrnosti nabalené na historicky důležité téma. Šifra není tuctová a průměrná. Nesdílím tedy s většinou zde zmiňované nedostatky. Předem zmíním, že jsem Da Vinci Code četl už před natočením a kniha je každopádně o dost lepší než vzniklý film. Je extremně napínavá, čtivá a fabuluje po mé chuti. Film není svou stavbou tak napínavý, část v muzeu je hodně stručná, ale samotná podstata tématu je stále dost zajímavá a díkyfilmovým možnostem se dočkáme historickým flashbacků a hlavně jinak vyvedeného konce příběhu, který bude největší změnou pro čtenáře. Suma sumárum film uplyne svižně a pokud Vás téma osloví (tak jako mne), rozhodně doporučuji knihu a pak také třeba snímek Last Temptation of Christ. 70%. (24.05.2006)

Ron Howard nepochopil, že Šifra mistra Leonarda je komerční dílo, které se naprosto nezakládá na pravdě. To je na ní zábavné, proto se líbí. Místo toho předstupuje vážný film, který si hraje na učebnici dějepisu. Tom Hanks, jeho paruka ani Audrey Tautou nedělají během filmu nic víc, než že předvádí zběsilé závody mezi uměleckými díly, občas se zastaví, aby mohl Robert Langdon za dramatického hudebního doprovodu (opět přehánějícího Hanse Zimmera, který si pustil své předchozí soundracky a spíchnul tuhle libozvučnou, ale neoriginální hudbu) vysvětlit několik z prstu vycucaných historických faktů. Navíc ten zvrat! Nerad srovnávám knihu s filmem, ale k uvolněné atmosféře knihy se to hodilo... ve filmu to působí jako pěst na oko. Šifra je průměrný film, který vyloženě neurazí, ale myslím, že leckdo čekal víc... včetně mě. (10.12.2009)

Film zabývající se poutavými tématy natočený zkušeným režisérem, s výbornými průměrně hrajícími herci, slabším scénářem a úžasnou hudbou. Skutečně není třeba se bát a na Šifru můžete do kina směle vyrazit. Příběh rychle vtáhne a řítí se kupředu. Některé scény, v nichž se jen mluví, jsou dokonce dynamičtější než celá tvorba Michaela Baye. A onen vytýkaný polodokumentární vysvětlovací styl mi právě připadá zajímavý a celkem nápaditě vyřešený. Pokud máte rádi příběhy typu "hledáme poklad/pravdu a různé indicie nás vedou blíž a blíž" rozhodně se budete bavit. Knihu jsem nečetl a pochopil jsem vše! (25.05.2006)

Je to na jednu stranu překotná, a druhou stranu roztahaná rozhlasová hra odehrávající se ze dvou třetin v přítmí. Měl jsem tak trochu pocit, že bych se mohl bavit, kdyby to byla počítačová hra, ale někdo mi bohužel ukradl joystick a myš. Jestli byla četba zajímavá aspoň v tom, že si člověk chvilku připadá chytřejší a chvilku hloupější než hrdinové, ve filmu ani neví, jak na co přišli, a pak nechápe, proč o tom všem tak dlouho mluví a všechno vysvětlují. Bylo mi líto všech na plátně i v sále, že tu dvou a půl hodinovou šedivou nudu musejí přečkat. Trochu legrační je, jak se film snaží neprovokovat a být vstřícný ke křesťanům, takže mizí i poslední důvod, proč jít do kina. Žádná kontroverze a skandál se nekonají. Tedy kromě toho, že bylo zbytečně vyhozeno tolik peněz, které na plátně vůbec nejsou vidět. (17.05.2006)