Kráska v nesnázích

Když jsem viděl, že to poběží v telce, dostal jsem chuť si to připomenout, protože jsem si uvědomil, že to je už 13 let, co jsem na tom byl v kině - což mimo jiné znamená, že zde člověk dostane 30 letou Aňu Geislerovou, která v té době byla pravděpodobně na vrcholu své atraktivity (před 3 lety v Anthropoidu, kdy jí bylo 40, mi už najednou přišla stará) a která se mi tady hodně líbí, i když ji jinak moc nemusím. Vlastně asi všichni herci jsou tady super, především pak Schmitzer je naprostý bůh a jeho postavu jsem hluboce nesnášel, podobně jako ty dva sráče, které hráli Macháček s Hrušínským - scéna, v níž jim Abrhám vytře zrak, je podle mě jedním z vrcholů filmu (protože jinak tam Abrhám hraje tak neuvěřitelného dobráka, až to není možné, ale věřil jsem mu to). Jako asi lze mít výhrady k tomu příběhu, soundtracku (Hansard) nebo samotnému závěru, který mi asi moc nesedl, ale stejně mi to - minimálně na české poměry - přijde prostě jako dobrý film, který stojí i za opakované zhlédnutí. (23.12.2019)

Nějaký čas jsem se Krásce vyhýbal, protože jsem neměl sebemenší chuť zjistit, proč přesně se právě po tomhle filmu stal z Jana Hřebejka symbol úpadku českého dramatu. Ale náhoda tomu chtěla, že jsem nakonec zkusil. Rozumím pokusu o povýšení subžánru "dramatu od stolu", ale zůstává mi hlava stát nad manýrou ve vybrnkávaných ospalých písních. Hřebejk s Jarchovským si natočili film a měli pocit, že tentokrát už skutečně vyprávějí tu pravou současnost. Nepřipisují žádné vtipné figurky, nahlížejí do aktuálního obrazu života a diváci by přece měli jásat, jak scénář bez pardonu vidí národu do duše. A to, že se to nakonec tak úplně nestalo a divácká obec se seřadila od opatrných obdivovatelů až po posmívající se odpůrce, nějak nedokázali překonat. Což z mojí strany není soud, ale reakce na to, jak se Hřebejk bez ohledu na ohlasy diváků začal sám pasovat na blahosklonného mistra žánru, který nám přece dává to, co chceme. Proto dodnes nemůžu zapomenout na rozhovor, ve kterém se režisér vracel právě ke Krásce s argumenty, že ačkoli ji kritika strhala, tak on VÍ, že natočil dobrý film a že stvořit pravou, nefalšovanou a lidskou podívanou se srdcem je přece mnohem náročnější, "než si za obdrženou fůru peněz na počítači množit elfy". A to mě na celých Nesnázích nejvíc zaráží a mrzí. To, že ze sebe pan režisér při prvním náznaku kritiky a něčeho jiného než bezbřehých pelíškovských a pupendovských diváckých ovací stvořil karikaturu bezmála troškovského typu, kterou jsem mu dlouhé roky nedokázal a nechtěl sloupnout a i o dekádu později mi na něj občas probleskne. A proto je tak velké překvapení, když film skončí a při závěrečných titulcích celá ta bublina splaskne. Zůstane obyčejný film, ve kterém právě tenhle patriot tak nenápaditě sází písně Glena Hansarda mezi výstupy co nejabsurdněji nadávajícího Schmitzera a dávky smutně živočišného sexu. Neboli takové pravé čecháčkovské lhaní si do vlastní kapsy, do kterého by se ve svých filmech tak strašně rád strefoval. (15.09.2008)

Krom toho, že mi bylo líto postavy Josefa Abrháma, ve mně Kráska v nesnázích žádnou silnější citovou stopu nezanechala. Asi to bude takovým pocitem kdesi v mé hlavě, že zatímco Musíme si pomáhat nebo Pelíšky držely pohromadě, Kráska v nesnázích je často až nepříjemně roztříštěná. Schmitzer je perfektní, ale vážně měla jeho role tlumočit něco víc, než že hlavní hrdinka to v životě prostě nemá snadné? A co matka zloděje v podání Emílie Vašáryové, do jejíhož života film asi pětkrát na okamžik zaskočil, ale která vlastně byla ve filmu snad jen pro to, aby bylo vidět, že má i (téměř) nepolepšitelný syn vzornou matku? Nevím, nevím, co přesně mi na Krásce v nesnázích vadilo. Možná to, co jsem právě napsala, možná něco jiného. Je to, jako když sledujete po všech stránkách zvládnutý film, kterému chybí to "něco", co by vás srazilo k zemi, a vy se jen marně snažíte přijít na to, co. 7/10 (26.01.2009)

Naposledy som videl od Hřebejka PELÍŠKY a MUSÍME SI POMÁHAT, ktore sa mi velmi pacili a podla stale kritickejsich hodnoteni jeho novsich filmov na CSFD som ocakaval, ze tento film bude velmi slabucky, ale ocakavania sa nastastie nenaplnili. Naopak pán Hřebejk patri z mojho pohladu medzi talentovanych reziserov, ktory dokaze perfektne zobrazit zrkadlo ludskych charakterov tak, ako aj v tomto filme a to aj trpkym humorom, ale nie castym. Herecky vykon Schmitzera bol perfektny, tak ako aj Vašáryovej alebo Brejchovej. Nadherna hudba z filmu Once od Markéty Irglovej a Glensa Hansarda pohladili po dusi, takze uz dnes sa tesim na dalsi Hřebejkov film.... 15.09.2008 ______ Anna Geislerová - (Marcela Čmolíková) +++ Josef Abrhám - (Evžen Beneš) +++ Jana Brejchová - (Zdena Hrstková) +++ Jiří Schmitzer - (Richard Hrstka) +++ Emília Vašáryová - (Líba Čmolíková) +++ Roman Luknár - (Jarda Čmolík) +++ Jiří Macháček - (Patočka) +++ Adam Mišík - (Kuba Čmolík) +++ Michaela Mrvíková - (Lucina Čmolíková) +++ Hudba: Aleš Březina, Radůza, Glen Hansard, Markéta Irglová +++ (14.09.2008)

Po různých negativních reakcích jsem nečekala moc a nakonec byla vcelku příjemně překvapena. Kráska rozhodně není komedie, což vůbec nevadí když jako drama slušně funguje. Pravdou je, že její příběh možná není něčím, co by vám vyrazilo dech, ale dokáže čímsi zaujmout, nenudit a vtáhnout do svého neradostného světa. A ani ten Schmitzerův Ríša není nakonec tak divná prvoplánová postava, jak se zdálo z traileru. (13.09.2007)