Beauty in Trouble
Beauty in Trouble
Beauty in Trouble
Beauty in Trouble
Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHrají:
Aňa Geislerová, Josef Abrhám, Jana Brejchová, Jiří Schmitzer, Emília Vášáryová, Roman Luknár, Jan Hrušínský, Jiří Macháček, Michaela Mrvíková, Adam Mišík (více)Obsahy(1)
Film vypráví o věčném rozporu mezi rozumem a citem, o dvou podobách lásky, duchovní a tělesné, o možnosti přátelství mezi mužem a ženou, tak, jak o ní píše ve své stejnojmenné básni Robert Graves. Tvůrci přiznávají, že jeho příběh je tak trochu "červenou knihovnou", že základní téma je jakoby z románu pro služky. Avšak podle scenáristy je to jen "ironické východisko", protože životní situace filmové postavy je vážná a plyne z ní řada paradoxních situací, které jsou tragické i zábavné a inklinují k černému humoru. Režisér Hřebejk a scenárista Jarchovský tentokrát zvolili syrové vyprávění v příběhu mladé ženy, která prožívá ne příliš šťastné manželství s drsným mužem, když potká jeho andělský protiklad, staršího emigranta. Seznámí se s ním přičiněním manželovy nelegální činnosti. Zatímco muž sedí ve vězení, žena odjíždí i s dětmi a novým přítelem do Itálie. Ale vztahy nejsou jednoduché, ani jejich řešení. Po mužově propuštění z vězení a po smrti své matky se i žena s dětmi vrací domů... Vedle hlavních rolí milostného trojúhelníku v podání A. Geislerové, J. Abrháma a R. Luknára ve filmu podaly výborné výkony J. Brejchová a E. Vášáryová (matka a tchyně), kterým skvěle sekundoval J. Schmitzer (manžel hrdinčiny matky). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (530)
Z tohoto filmu plyne pár věcí: A) Ženský jsou nepoučitelný. B) Radůza je jen průměrná zpěvačka. C) Celý film stojí na Schmitzerovi. Oprávněný český lev. Naopak nevím, kde ho nabrala Geislerová. Ale budiž. Závěr: Film zachraňuje především výše zmíněný Schmitzer. Jinak je to dost průměrný snímek. Škoda. ()
Po delší době jsem byl se školou v kině. Sice jsem se u toho bavil, ale ne natolik jak to Hřebejk umí a dokáže prodat...herci hrají svoje role opravdu věrně, nejlíp na tom, ale je Jiří Schmitzer. To co on předváděl to se jen tak nevidí...Sice je v hercích napsaný i Čtvrtníček na kterého jsem se hodně těšil (však i jeho pár vteřinovými scénkami mě dokáže rozesmát), ale nevšiml jsem si ho tam. Příběh začíná celkem dobře, ale tak během půlku mu dochází síly a konec mi přišel naprosto odfláklej...Od Hřebejka rozhodně zklamání. Mimo to je tam úžasná scéna se Schmitzerem: Vysype odpadky Geislerový do postele...přiběhne maminka a ptá se Co se to tu stalo? Ty jsi zakop - a Schmitzer s přehledem odpoví Jo ()
Bylo mi z té Krásky trochu smutno. Cesta do hlubin duše její i všech byla zasypána množstvím slov. Nevěrohodných, nepřirozených, prázdných slov a tak jsem se někde v půlce přestala snažit ji hledat. Jen dvakrát jsem zarezonovala s postavou: poprvé když hodný Evžen konečně vystrčil drápky a pronesl k vyčuránkům klidnou, věcnou ale uzemňující řeč. Podruhé, když malinko vyšinutá přesto milující matka obhajovala svého syna - dík hereckému umu Emílie Vašáryové jsem tu cestičku na krátko zazřela. ()
Oblíbený Hřebejkův kousek, který si pouštím hned po Pělíškách nejraději. Však jej taky považuju za mnohem kvalitnější než zdejší hodně zavádějící hodnocení. Pochopitelně si film krade nejvíce pro sebe Schmitzer. Jeho Ríša je figurka, která se jen tak ve filmu neobjevuje. Celkově je Kráska plná lidsky náležitě hnusných a opravdových charakterů. 85% ()
Formálně vzato je Kráska jeden z nejlepších českých filmů posledních let. Bohužel ale patří k těm, které se snaží vyjádřit naráz ke všemu. Ke kriminalitě, sektám, domácímu násilí, české vyčuranosti, dysfunkčním rodinám a bůhví k čemu ještě. Typizované postavy, které toto vše zosobňují, jsou svázány řetězcem vzájemných závislostí, takže to na první pohled nevypadá ani moc samoúčelně. Ale stejně jako v Horem Pádem Hřebejk a Jarchovský prostě tepají tolik zlořádů, že se žádnému z nich nemůžou věnovat pořádně. Do půllitru litr piva nenaleješ. 60% ()
Galerie (54)
Photo © Total HelpArt T.H.A.
Zajímavosti (16)
- Scenárista Petr Jarchovský v době vzniku filmu přiblížil svůj pohled na mimořádnou postavu Richarda Hrstky (Jiří Schmitzer): "Je to vysokoškolák, který okamžitě po ukončení vysoké školy za totality plánovitě šel do invalidního důchodu - třeba kvůli modré knížce. Později se z jeho ulejvárny stal princip, jak vyzrát na na socialistické zřízení. Zašívárna se mu stala životním stylem a krédem. Takových lidí byla spousta. A přelili se do nových časů. Mimochodem, jsou jich plné hospody, a když se s nimi dáte do řeči, zjistíte, že jsou to dnednes často velmi militantní vyznavači a voliči ODS. Mluví o pořádku, řádu, pracovitosti a o tom, jak je každej zodpovědný zám za sebe. Richard patři ke generaci, která po osmašedesátém ztratila smysl existence. On sám se ho však nikdy nepokoušel znovu nalézt. V jeho postavě je koncentrované všechno negativní z tehdejší deziluze." (NIRO)
- Filmování probíhalo v Praze a v Itálii v Toskánsku. Scéna na hřbitově se natáčela u kouzelného kostela u obce Chvojen na Sedlčansku.Filmovalo se i ve věznici Pankrác. V Praze se filmovalo na Žižkově, Hradčanech, Malé Straně, Motole, Hlubočepích, Novém Městě a Nuslích. (Brtniik)
- Kniha, kterou ve filmu čte Evžen Beneš (Josef Abrhám), je „Nesnesitelná lehkost bytí“ od Milana Kundery. Zde se však objevuje její italský překlad („L'insostenibile leggerezza dell'essere“). (ELBobes)
Související novinky
Darabont a King opět spolu
Frank Darabont ještě nedokončil svůj nejnovější projekt a už se rozpovídal o svých budoucích plánech. V nynějších dnech pokračují přípravy na jeho další film The Mist, který vychází z novely mistra… (více)
57. ročník Německého Berlinale odtajněn!
Už před několika týdny proběhla médii zpráva o účasti českého filmového hitu Obsluhoval jsem anglického krále v hlavní soutěži německého Berlinale. Ovšem až včera byl konečně odtajněn officiální… (více)
Reklama