Rafťáci

Komedie o nadržencích (pardon, ale oni opravdu o ničem jiném nemluvili) na sněhu měla nejen mezi pubescenty úspěch, takže se po dvou letech navázalo jinou disciplínou. Tentokráte hoši jedou vodu na raftu a hádejte o čem je hlavně řeč? Ne o jezech to není ! A zase tu máme vnadné krásky, tentokráte neobrněné zateplenými overaly, ale naopak oblečené tak aby ty kousíčky látky co mají na sobě ještě více zvýrazňovaly to co mají skrývat... S hochy to dělá pravé divy a tak tu máme postaráno opět o nejednu hlášku, ale i legraci a bohužel i nějakou tu trapárnu... Jenže když se nad tím divák zamyslí víc, má pocit, že je na něm páchán podvod. Jasně - člověk na to kouká rovnou s tím, že se bude jen bavit a nic víc nečeká. Ale náhle si uvědomí, že je to prakticky to samé jak Snowboarďáci, jen na vodě. To první zmiňované bylo alespoň originální svým námětem. Jsem nucen dát o hvězdu méně a doufám, že Karel Janák tímto skončil. Pokud bude další díl o rogalistech nebo cyklistickém výletu, asi už jej s klidem minu... Oni i hlavní aktéři už asi nebudou mít pod nosy ty pubertální nikdy neholené knírky a tak by to stejně nepůsobilo věrohodně :-). Dvě pádla. * * PS. tu Voříškovou jim ale závidím ! (05.06.2014)

Tuzemský konzumní... :-) tak bych to asi přirovnal... Tak jako není Rum jako Rum (Bacardi)... tak není teenagerovská komedie jako teenagerovská komedie... V případě reklamy a obalu je Bacardi bombastičnější, je také z kvalitních surovin... Zahraniční teenagerovské komedie mají pouze bombastickou reklamu a obal, ale mě holt ten tuzemák je milejší... A pro Rafťáky to platí beze zbytku... Prostě Tuzemský konzumní... teenagerovský film... A kvalita? Pch... Ta se tady nehledá, hlavně že se motáme a smějeme... :-)) (19.06.2006)

Už "Snowboarďáky" jsem přežila jen s krajním sebezapřením a pokračování patálií pubertálního dua Mandl/Kokotek si u mě reputaci nijak nenapravilo. A jestli se ptáte, proč na to vůbec koukám, tak to v obou případech bylo v rámci návštěvy příbuzných - mám je ráda, leč nesdílím jejich vkus. Sníh v "Rafťácích" nahradilo H2O v jiném skupenství, zápletka zůstala prakticky stejná: dva rádoby roztomilí vytlemenci touží po hloubkové výpravě do dívčího spodního prádla. Bavilo by mě to, být mi 16? Asi ne, málo krve;-). Jisté je, že dvojnásobek této cifry u kolonky věk k nezábavnému zážitku přidává porci znechucení až odporu. 30% a nikdy více! (23.08.2010)

V době premiéry filmu jsem zrovna chtěl sbalit jednu osmnáctku co vypadala na třicet. V rámci poviného testování co všechno jsem ochoten pro slečnu udělat, jsme šli i na film Rafťáci. Samozřejmě, abych se dobře prodal dělal jsem, že tento film není pro mě, ale že jsem jí rád dělal společnost. Druhý den ráno jsem z její postele psal SMS kámošovi "Musíme jít na Rafťáky je to děsná zábava." (06.03.2007)

nevím proč, ale dá se říct, že jsem se bavil vícenež u snowboarďáků. Bylo to bez zbytečných dlouhých scén , se vším všudy co ke komedii patří. S tím jsem také do kina šel, pobavit se. Neočekával jsem žádný kultovní film, žádnou budoucí klasiku. Film můj účel splnil nad očekávání, tři a půl *bych dal, ale nejde to (( :: (03.01.2007)