Sesterstvo putovních kalhot

Tenhle fim jsem viděla snad dvakrát, ale chtěla sem napsat komenář, protože sem asi jedna z mála četla celou sérii knižní předlohy. Tohle je o upřímné Carmen, stydlivé Leně, sebevědomé Bridget a přirozené Tibby a nejen to, zapletený je do toho dojemný příběh nemocné Beily a i zajímavý nápad, že 4 nejlepší kamarádky jsou propojeny zrovna přes džíny, které všem záhadně padnou. Ti co nečetli knihu, nemůžou pochopit silný příběh, který je sice v knížce probrán víc do hloubky, ale i ten filmový zážitek je velmi přesvědčivý a přirozený. Ty správné okamžiky jsou tady emotivně založeny a vyhroceny ne natolik, aby vám to vadilo. Servíruje vám to jen obyčejné vztahy dívek s rodinami, novými přáteli nebo letní láskou. Mladé herečky s přehledem zvládají svou roli a vypadají přesně tak, jak jsem si je představovala. A není to film jen o ,,kouzelných" kalhotách, ale o přátelství, lásce a důvěře, kterou vkládají do putovních kalhot jejich sesterstva. Film si na nic nehraje a působí jak má, opravdově. Má dojemné chvilky, oplývá krásnou hudbou a příjemnými hereckými výkony, které nebijou do očí. Já ten příběh miluju a nic mi tady nechybělo. (06.02.2009)

Neb jsem mládí trávila spíš v partě kluků u volejbalu a fotbalu a večery s knížkou, jsou mi tyhle dívčí partičky cizí. Poznávám je až teď prostřednictvím své dcery, když peru cizí trička naše vlastní dlouho nevidím a holčička se objevuje v neuvěřitelných módních kreacích, které nepocházejí z naší skříně. Přesto léto čtyř puberťaček a kouzelné kalhoty nebyly oddechově až tak špatné. V podstatě se tam objevily i skutečné problémy, jen příliš nahuětěné, ale skutečné. Nemoc, rozvedený a znovu se ženící otec, první láska, studentská brigáda, Montekové a Kapuleti po řecku. Ale nezaujala mne žádná hudba, snad jen při lenině příjezdu do Řecka, ale to zase byl skoro Řek Zorba. Stejně tak žádný zvláštní dialog nebo objevná myšlenka nevyburcovaly tužku k napsání poznámky. Tužku? Asi nevíte, že staromilsky píšu tužkou. Dopisy plnicím perem, poznámky ořezanou tužkou. V nouzi pentelkou. Drobný postřeh. Ve filmu skoro nikdo nenosil sluneční brýle, a to jsme v Řecku, v Mexiku, na jihu USA. Skoro nakonec se přece jen vyloupla mylšenečka. „Dokonči ten film.“ „Proč?“ „Protože můžeš.“ Asociace na Na východ od ráje. Ale pochopí spíš ten, kdo četl, nesatčí vidět film. To je ta možnost volby. Pochopitelně nechyběl útok na city, nemoc, smíření, slzičky. Ale cítím v tom přílišný kalkul, tah na bránu. No co, jsou i horší filmy a v deštivém odpoledni to docela šlo. (13.08.2011)

Trochu se mi z toho udělalo na podruhé šoufl... tak to jako mělo být drama? Točili to nevzdělanci nebo studenti? Já teda nevím, ale půlhodinové brečení před kamerou a všechny typy problémů od smrti matky, kamaráda, problémový vztah s otcem a další složité rodinné vztahy dohromady fakt nepůsobí. Vůbec to nepůsobí a je to spíš nepříjemný film. (14.08.2011)

Začátky Blake Lively je tou nejzajímavější věcí na celém filmu. Komedii se to nepřibližuje ani trochu a na fungující drama to nemá nosný příběh a už vůbec ne dobrý herečky. Logicky filmu nepřidává i roztříštěnost filmu na 4 střepy, jen aby každá holka měla cca stejný čas pro svůj příběh. Nudilo mě to, Blake nezachrání všechno.. (30.09.2020)

Film je docela roztomilá oddechová blbůstka, ale já bych trochu přepsal scénář a pozměnil název: Sesterstvo putovních kalhotek. Kalhotky jsou totiž více než džíny předurčené k tomu, aby nosily štěstí. Proto je někteří muži – hlavně v mládí – sbírají. Znal jsem kluka, který je in natura ukládal do zábrusových prachovnic a každou nádobu označil štítkem se jménem jejich nositelky a datem sběru. V pozdějším věku tato mužská záliba ustupuje, protože člověk si nemůže z bytu udělat sklad dámského prádla. V mém pojetí by tento film asi vyzněl jako soft porno, ale i jedna z mých knižních publikací vydaná v roce 2020 byla řadou čtenářů hodnocena jako okultní pornografie, ačkoli se jednalo o ryze odbornou studii opírající se o seriózní, tři roky trvající výzkum. (29.03.2023)