Kvarteto

Miroslav Krobot mě ani napodruhé jako režisér nepřesvědčil, Díru u Hanušovic jsem ani nedokoukal, tohle sice ano ale asi jen protože jsem seděl v kině jinak bych se musel dost přemáhat. Děj byl naprosto nezajímavý a o ničem, v závěru jsem si říkal proč vlastně tenhle film vznikl, nenašel jsem v něm absolutně žádné poselství které nám chtěl autor předat. Potěšili mě alespoň zajímavé herecké výkony v podobě Polákové a Plesla. Proto dávám dvě z pěti, přesto s odřenýma ušima. (30.11.2017)

Tak to se vůbec nepovedlo. Krobota mám obecně velmi rád a Díra u Hanušovic se mi vcelku líbila, ale tady jde jen o ztrátu času. Pomalé tempo vyprávění a zdánlivou bezdějovost bych snímku nevyčítal, v některých filmech je to ku prospěchu. Nicméně zde to jen zvýrazňuje celkovou prázdnost z filmu. Také mi absolutně nesedly nesympatické postavy a jejich obsazení. Není s kým souznít, všichni jsou zvláštně neukotvení a neví, co si s tím počít a tak vedou jen rádoby vtipné a rádoby filozofické rozhovory, které jsou ve skutečnosti nezajímavé a jsou jen zbytečným mlácením prázdné slámy. Navíc náznaky vztahu mezi dvojicí v podání Poláková Plesl jsou utrpením. Jejich prázdné výrazy leklých ryby (ač možná úmyslně napsané a zahrané) dokáží dokonale pohřbít všechny emoce. Vlastně jsou jen dvě věci, které se mi na Kvartetu líbily. Olomoucké exteriéry a Šaman v podání Jiřího Schmitzera a to stačí jen na dvě hvězdy a to ještě hodně slabé. (05.09.2018)

Miroslav Krobot a Lubomír Smékal se pohybují v oblasti nějaké zdeformované filmové řeči, které buď naprosto nerozumím, anebo na ní zkrátka opravdu není absolutně nic zajímavého. Snaha o suchý humor končí křečovitou trapností. Kvarteto působí dojmem, že má z diváků udělat stejná duchaprázdná zombie, jako jsou jeho hlavní postavy. Já na takovou hru nejsem ochoten přistoupit a nevidím nejmenší smysl ve vzniku, sledování a propagování tohohle bezduchého filmu. (15.12.2018)

Tak tohle je můj 3000 komentář... 13 let koukání na filmy, 13 let poznámek k filmům... Chtěl jsem aby to k tomu dnešnímu jubileu nebyla nějaká odpadovka a tak jsem vsadil na Krobota. Díra u Hanušovic byla slušná a tenhle film měl jednu velkou devizu. Někomu se líbí, někomu ne, někomu přijde blbá a někomu zase všestranně nadaná. Ano, řeč je o Báře Polákové. Já jí můžu kdekoliv a jakkoliv, navíc ji považuji za velmi krásnou ženu, takže když už nic jiného, tenhle film jí byl plný. Ovšem co k obsahu říci... Utahaná nuda. Ne bez myšlenky, ale utahaná. Měl jsem skoro pocit, že koukám na Indiánské léto po X letech... Teenagery kdesi na venku vystřídali čtyřicátníci ve městě. Brutus pak jakási rocková uskupení a samozřejmě kusy smyčcového kvartetu. Dialogy však byly téměř identické a podobně prázdné. To ale není Krobotova chyba. Možná je to situací ve které se momentálně nalézám, ale tak nějak mám pocit, že dnešní čtyřicátníci jež dokonale reflektovaly filmové postavy jsou na tom se svými intimními životy povětšinou slušně řečeno v prdeli. Materiálně jsou zabezpečeni, žijí ve svobodě, v otevřeném světě plném příležitostí, ale co se týče vztahů, je někde problém. Kam se podívám tam se podívám, ztroskotává kolem mne jedno malželství za druhým, lidi jsou nestálí.. Chtějí svobodu, individualitu, nezávislost... Partnerství je svazuje a to nemluvím o manželství. Ano jsou vyjímky, kde to klaplo, kde je ruka v rukávu... Ale těch ohnivých chvostů na obloze v poslední době vidím kolem sebe až moc. Myslím, že to zmatení, to přebažení se všeho co dnešek nabízí Krobot nabídl skvěle. Otázkou je zda jsem to chtěl k reálu ještě vidět i ve filmu... Alespoň tam byla ta Bára... Takže já dávám za 3 trubky z lešení. * * * (24.08.2018)

Svým pojetím to připomene Díru u Hanušovic. Poklidný děj, kdy se zdálivě nic neděje je zachován i zde. Hanušovice se mi ale líbily víc, tady to už do nudy sklouzávalo mnohem častěji. Je to vlastně trochu zbytečný film o čtyřech lidech hledajících štěstí, aby na konci zjistili, co jim to štěstí přináší. To závěrečné zjištění, že nejvíce šťastni jsou, když jsou spolu a mohou sdílet svou společnou zálibu, není nic objevného. Žádný zvrat v ději nečekejte, jen náznaky. A komedie? Pár vtípků se povedlo (vtipy o ovečkách nebo záchranná "akce" dvou policistů na lešení), ale je to spíše úsměvný film, než komedie. Jako v životě. Míru Krobota mám rád jako herce. To jeho úsporné herectví přináší humor jaksi nechtěně. V režii čekám od něj na nějakou pecku. Zatím točí jen dost zapomenutelné filmy. (07.07.2018)