Proposition

Nicku Cave, ty jedeš...bylo to tak vždycky a jak nasvědčuje tohle proniknutí do filmového světa, ještě dlouho to tak bude. Takřka neobývaná pustina oplývající zvláštní krásou, sestava zvláštních hrdinů, syrovost, podmanivá hudba a dialogy...kde já jsem to už viděl? Bylo to černobílý a vařil do toho Neil Young a byla to dokonalost. Čímž nechci říct, že by si snad Proposition půjčovalo něco z Mrtvého Muže, to ani náhodou. Jen ten styl je dost podobný. Cestou z kina jsem schválně vyhlížel Měsíc, ale bohužel, bylo zrovna zataženo;) (23.09.2006)

Ušmudlaní a věčně umolousaní lidé žijící na obrovském australském „pískovišti“ v ráji much. Jediná oáza čistoty je v tomhle místě dům šerifa Stanleyho a jeho ženy. Zákon, čistota a řád proti špíně i „špíně“ násilí. Jeden z posledních brutálních zločinů je znásilnění a zavraždění těhotné ženy. Dva ze tří zločinců ( bratrů) jsou za mřížemi a šerif jednomu z nich udělá nezvyklou nabídku.. Drsné, špinavé, upocené, krvavé a v kontrastu s tím ulepeným světem až kýčovitě krásné západy slunce a k nim podmanivá, místy snad až mystická, hudba. Jako celek velmi působivé. (03.05.2006)

Velmi působivé, to především... je vidět, že western ještě zdaleka není mrtev, alespoň ne v klasické podobě... Jarmushův Mrtvý muž či právě Hillcoatův Propostion jsou toho jasným důkazem. Hodně lidí si tenhle kousek asi bude spojovat zejména se jménem Nicka Cavea, autora scénáře a hudby, chtěl bych ale podotknout, že velkou zásluhu za dobrý dojem z filmu mají také všichni ostatní tvůrci v čele s režisérem, který ze scénáře podle mě přenesl do snímku to nejdůležitější a nejpůsobivější a to kontrast drsného australského života, reprezentovaný většinou charakterů a především pak psaneckou bandou Arhtura Burnse a civilizovaného života, jakousi ozvěnu domovské Anglie, kterou si na nový kontinent dovezli manželé Stanlyovi. Mezi těmito zcela jasnými protiklady stojí Charlie Burns (v podání přesvědčivého Guye Pearce), který je pod břemenem onoho Návrhu nucen k velice kruté (ačkoliv ne přímo Sofiině) volbě. No a nesmím zapomenout na drsnou krásu australské přírody, která tvoří k celému vypjatému příběhu perfektní kulisu. 80% (16.10.2006)

Rockové balady Nicka Cavea bývají hudebně hutné, drsné až kruté, ale přesto vnitřně poetické a rozhodně netriviální. "Proposition", ke kterému australský bard napsal scénář, za nimi v ničem nezaostává...ačkoliv základní kostra příběhu je vlastně velmi jednoduchá. Což je dobře - protože v jednoduchosti je síla. V jistém úhlu pohledu je "Proposition" vlastně minimalistickým filmem - příběh i režisér si vystačí s několika zásadními postavami, decentní (ale výbornou!) hudbou, nepřiblížitelnou atmosférou a především brilantní stylizací obyvatel australské buše a krajiny samotné. Špína, krev, pot, slzy, svistot olova, násilí a mouchy - naprostý konec světa. Rozehrát drsné drama s mnoha zajímavými otázkami v podkresu v takovém prostředí už není obtížné - ovšem nepotlačit jeho působivost přílišným tlačením na pilu nebo sklouznutím do vod sentimentu, to už si žádá kus filmového cítění a profesionality. A tvůrčí tým zodpovědný za "Proposition" tyto kvality rozhodně má. (21.09.2006)

Proposition mně připomnělo hlavně Patt Garret a Billy Kid od Sama Pickinpaha, kdy Boba Dylana vystřídal Nick Cave, ale jinak vše zůstalo při starém. Natočené, zahrané a taky zazpívané je to moc pěkně, ale jen kdyby ten film nebyl tak "zlý". To, jak nakládá s kladnými nebo aspoň neutrálními postavami, mi bylo vyloženě nepříjemné. Zatímco zloduši (dají se vůbec u tohoto filmu nějak pevně vymezit?), kam šlápnou, tam tráva rok neroste, tak hrdinové (?) jsou pasivní až hanba. Chápu, že to byla polemika nad samotným bytím, ale tímhle způsobem mě tvůrci nanejvýš pěkně otrávili. (19.04.2008)