Egypťan
The Egyptian
Režie:
Michael CurtizKamera:
Leon ShamroyHrají:
Jean Simmons, Victor Mature, Gene Tierney, Michael Wilding, Bella Darvi, Peter Ustinov, Edmund Purdom, Judith Evelyn, Henry Daniell, John Carradine (více)Obsahy(2)
Ze života lékaře u faraonova dvora... Snad žádný jiný historický román nedokázal vzbudit takový zájem o starověkou egyptskou civilizaci jako "Egypťan Sinuhet" z pera finského spisovatele Miky Waltariho. Poprvé byl publikován v roce 1945 a už o devět let později vznikla velkolepá hollywoodská adaptace v režii Michaela Curtize (Casablanca, Mildred Piercová, Bílé Vánoce). Výpravný historický epos přináší příběh slavného egyptského lékaře Sinuheta, který na sklonku života dožívá ve vyhnanství u břehů Rudého moře a sepisuje své pozoruhodné paměti. V jeho životním osudu se věrně zrcadlí bouřlivé dějiny a sláva starověkého Egypta, které dodnes vzbuzují pozornost. Sinuhetův příběh začíná i končí stejně – o samotě. Připlouvá po hladině Nilu jako nechtěné dítě v malé lodičce spletené z rákosí a svázané ptačími uzly. Vyrůstá v domě svých pěstounů, kteří ho vylovili z řeky. Nevlastní otec se živí jako lékař chudých a navíc ovládá prastaré lékařské umění otevírání lebek. V mládí proto Sinuhet nastoupí do školy života, aby se stal po jeho vzoru lékařem. Přísahá, že bude věrně sloužit chudým, ale díky mimořádným znalostem se stane rodinným lékařem nového faraona. Zásadní životní zlom nastává ve chvílí, kdy se Sinuhet setkává s krásnou Nefer. Kvůli vidině veškeré dokonalosti lásky neváhá obětovat svou čest, veškerý majetek a dokonce i zdravý rozum. Za svou zaslepenost ale zaplatí příliš vysokou cenu a čeká ho dlouhá cesta za nalezením milosti ve svém srdci. (Česká televize)
(více)Recenze (87)
Krásně nazdobené exteriéry. Bohužel velké zklamání z nezáživných postav, vzhledem k zajímavému obsazení. Zdhlouhavé a bez napětí. Mohl mít vše a neměl nic, avšak nakonec prozřel. Až távěrečná řeč samotného Sinuheta k vládci Egypta, mě přinutila více naslouchat, a vyspravila tak, a to velmi, celkový dojem z jinak spíše mdlého, ač na pohled pěkného, filmu. ()
Možná je ve filmu plno historických nepřesností, ale pokud k tomu přistoupíte jako k Hollywoodu padesátých let, tak musíte i tak být na výsost spokojení. Jednoznačně epická záležitost. Exteriéry, námětem, který je geniální už od románu Mika Waltariho, výbornou kamerou, ale i prostředím, které v té době nebylo ve filmech úplně běžné. Přitom jestli v té době tento film vytvořil zájem o egyptskou mytologii, tak bych řekl, že splnil účel minimálně na dvě stě dvacet procent. ()
Kostra filmu jako taková, se sice trošku liší od knižní předlohy od Mika Waltariho - Egypťan Sinuhet, jedná se však podle mého názoru o velmi zdařilý pokus. Nachází se v něm vše podstatné. Postavy samozřejmě nemohou konkurovat těm knižním (hlavně Kaptah :)). Každopádně já osobně bych raději doporučil nejdříve tu knižní předlohu.. ()
Den po přečtení knihy jsem se musel vrhnout na film. Takže už od asi páté minuty i nadával, co všechno ve filmu bude chybět. Několik věcí bych bez knihy těžko pochopil, protože byly naznačeny, ale ne už úplně vysvětleny. Těžko hercům vyčítat herectví, které bylo tenkrát holt jiné, ale rozpočet hlavně na akční scény asi nebyl kdo ví jaký. Z předlohy jsou tak vzaty spíš jen ty komornější scény a témata, takže být někdy nová verze, nezlobil bych se. ()
S předlohou to pravda mnoho společného nemá. První polovina filmu je příběh který by mohl být napsán přímo v Sinuhetově době, a byl by stále aktuální. Druhá polovina už si všímá palácových intrik na pozadí blížící se války, ovšem hloubky knihy pochopitelně nedosahuje. Mezi historickými kostýmními dramaty snímek vyniká jen zasazením do období egyptské Nové říše, a kráskou v hlavní roli. Pětadvacetileté Jean Simmons mohla konkurovat jen málokterá. ()
Galerie (55)
Zajímavosti (6)
- Hlavnú úlohu mal hrať Marlon Brando, ale v poslednej chvíli odstúpil. (Michal74)
- Skutočný Sinuhet pôsobil na dvore faraóna Amenemheta I. a nie Achnatona. (beso74)
- Po skončení natáčania filmu sa štúdio 20th Century Fox snažilo rýchlo získať časť nákladov rozpredaním rekvizít. Tie získal Paramount a použil ich pri výrobe snímky The Ten Commandments (1956) režírovanej Cecilom B. DeMille. (beso74)
Reklama