Režie:
Magdalena PiekorzScénář:
Wojciech KuczokKamera:
Marcin KoszałkaHudba:
Adrian KonarskiHrají:
Michał Żebrowski, Jan Frycz, Agnieszka Grochowska, Borys Szyc, Jan Peszek, Dorota Kamińska, Violetta Arlak, Tadeusz Bradecki, Wojciech Mecwaldowski (více)Obsahy(1)
Psychologické drama ze současnosti o tom, jak zážitky z dětství dokážou ovlivnit náš život v dospělosti. Wojtek nedokáže navázat bližší vztahy s lidmi, vyhýbá se citům. V dětství byl přísně vychováván. Otcova výchova však spočívala v tělesných trestech, které zanechaly šrámy hlavně na Wojtkově duši. Film je dílem debutující režisérky Magdaleny Piekorzové a vznikl na základě prózy známého polského spisovatele mladé generace Wojciecha Kuczoka. Dotýká se v Polsku tabuizovaného tématu vnitřních záležitostí rodiny. Film narušuje její posvátnost a nedotknutelnost, když ukazuje, jak destruktivně může rodina ovlivnit lidský život. (Febiofest)
(více)Recenze (42)
Mimoriadne citlivo natočená psychologická dráma. Som milo prekvapená a rozmýšľam, ako opísať svoje dojmy a hlboký súcit s hlavným hrdinom. Mám pociť, že Aidan to vystihol oveľa, oveľa výstižnejšie. Úplne s ním súhlasím. Ale predsa ešte jedna poznámka - spomenula som si na svoje šťastné detstvo a svojho otca (a na jeho vplyv na môj život). Neviem čím som si zaslúžila toľko lásky....ale do smrti musím zaňho Bohu ďakovať! ()
Bezesporu silný film obsahově i svým zpracováním. Přišlo mi ale, že ta iluze toho, co film představuje, ta myšlenka/motiv, nebo jak to člověk nazve je o mnoho drsnější/brutálnější a hlubší než to, co se nakonec ve filmu opravdu objeví. Nevím, jestli to byl záměr, prostě jen naznačit obrysy a nechat to na divákovi, aby si na vhodná místa "domyslel" to, co se ho dotýká nejvíc/co se mu tam nejvíc hodí.. takže výsledný dojem podle mě závisí hodně na tom jak moc budete s touhle "hrou" spolupracovat a jak moc vás bude štvát "pouhé" naservírování (sice pestré škály)jednotlivých aspektů problematiky-hezky jeden po druhém. Neříkám, že to je špatně zahrané, neříkám, že to je necitlivě, nevhodně nebo nerealisticky pojaté (i když i pár takových momentů by se tam našlo). Jako celek mi to přijde lehce nic neříkající a konec tomu nepomáhá. Když to řeknu jinak- všichni pochopí co film naznačuje a o vážnosti tématu není pochyb. Nikdo také nepochybuje o tom, že to co bylo v začátku naznačeno bude mít nějaké důsledky do budoucnosti, ale hle ono zas není úplně ukázáno, jestli to tak úplně je- zase spíš jen naznačeno a to pěkně jedno hned za druhým- co scéna to jiný prvek/motiv/problém nebo jeho část. ()
Tento komentář věnuji uživateli cinefob, neboť má rád genetiku. Komentář také obsahuje SPOILERY, i ty má cinefob rád: Přetrhni molekulu DNA, pohřbi svého otce a vylez z temné jeskyně do prosvětlených hor. S pomocí pravé lásky, ne státu (učitelka) či institucionalizovaného boha (kněz), to snad dokážeš... Ale trochu vážněji... Výtečné vykreslení vztahu despotického otce a týraného syna, ve kterém strach nebudí respekt, ale pohrdání, ve kterém se občasná vstřícnost setkává s oprávněnou nedůvěrou, ve kterém jsou projevy lásky ubity tresty, ve kterém pocity vinny zůstavají uzavřeny ve "vinících". A samozřejmě je tu i Láska jako protipól k Neměnným Pravidlům. Samozřejmě to jde nasadit tak, že Láska = Bůh Nového Zákona, Pravidla (tresty) = Bůh Starého Zákona, jde koukat i na symbolickou změnu režimu z komunistického k demokratickému, ale nemyslím, že by to vnímání filmu nějak výrazně prospělo. ()
Další polská střelba do srdce. Hodně depresivní psychologie o následcích pitomé výchový pitomýho tatínka. Wojtek měl ale obrovský štěstí, že potkal anděla jménem Tania, vlastně i já jako divák, protože na tohle se mě moc příjemně nedívalo. Bylo to velmi realisticky odvyprávěný i zahraný, ostatně tak jak je u poláků zvykem, ale pohodově se přitom cítit opravdu nedá. ()
Psychologicky velice uvěřitelný film, který má schopnost zasáhnout každého vnímavého diváka. Snímek je rozdělen do dvou polovin, na dětskou a na dospělou, přičemž ta první na mě udělala o něco větší dojem (zásluhou mrazivých střetů mezi otcem a synem). V druhé části mi přece jen už něco málo chybělo, především vinou scénáře, který nedokázal dostatečně věrohodně vykreslit začátek vztahu mezi hlavním hrdinou a jeho přítelkyní. Samotný konec je pak lehce uspěchaným, ale převelice působivým vyvrcholením filmu, který je nabitý emocemi, ale nesnaží se citově vydírat (!). Silné téma, silný zážitek. 8/10 ()
Galerie (48)
Photo © Vision Film Distribution
Reklama