Pleasantville: Městečko zázraků

Film jsem si moc neužil, za což vděčím hlavně svojí hyperaktivní makovici, která se celou dobu snažila přijít na to, do jakého seriálového kultu bych se chtěl nechat transportovat já. Do Ulice radši skočím z okna, na Pojišťovnu štěstí nebudu nikdy dost smutný, do růžové zahrady bych nevkročil ani na rande, natož za doktorem, no a Cesty domů znám i bez nápovědy. Ze zahraničních připadá v úvahu třeba takový Dr. House, protože bych mohl být jízlivý, sarkastický, krutý, protivný a stejně milován, dále Kobra 11, poněvadž na rozdíl od Semira bych po vystoupení z auta viděl aspoň přes svodidla, a napadl mě i Útěk z vězení, jelikož při zachování současného životního stylu by se mi tyhle zkušenosti jednou mohly hodit. Nicméně, po dvou hodinách usilovného přemýšlení můj testosteronový supermozek nedokázal přijít na nic hodnotnějšího než na Beverly Hills a Pobřežní hlídku... (31.10.2013)

Na spíďu s blondýnkou mi po Městečku Pleasantville nezbývá než pět chvalozpěvy. Reese jim to tam pěkně zavařila, ale dyť to ty chudáci potřebovali. Dělali každej den jenom, co měli naučený, barev neznaje a pak jim tam přijde kráska "zvenku" a najednou je růže červená, z obličejů se ztrácí šeď a všechno je eště zajímavější než na začátku... (12.08.2008)

„Víš mami...existují i jiné způsoby jak si užít...i bez táty.“ Velmi mě pobavil už barevný začátek ve škole, ale od přenesení do černobílého světa to začalo chytat neuvěřitelné grády každou další minutou a já se „tlemil jak praštěnej“ prakticky neustále. Film však postupně (cca po hodině) začal zdůrazňovat onu „myšlenku“, a humoru v důsledku toho citelně ubývalo, a to téměř stejnou intenzitou, jakou nabíral na síle v první polovině. Neříkám, snímek toho pořád nabízel docela dost, ať už parádní vizuál/technickou stránku, solidní herecké výkony hlavních představitelů (nejvýraznější mi přišel Jeff Daniels), i nadále vcelku uvolněnou atmosféru a pěkné momenty, zvláštně ty 2 niternější (scény s nanášením make-upu/odličováním). Mně však zkrátka ta „změnu kurzu“ spolu s úbytkem humoru docela zamrzela. První hodina by byla za suverénních 5*, ale celkově to vidím „pouze“ na silné 4*.„Nemůžu uvěřit, že je to tvůj brácha.“ - „Jenom ze strany mých rodičů.“ - „To jo, ale vy jste přece dvojčata a tak. Ty musíš být z té správné strany dělohy.“ (13.07.2016)

Ja mám tento film veľmi rád, nielen pre jeho zaujímavosť ale aj pre herecké obsadenie. Podľa môjho názoru výborný film. Vidieť vlastne dva svety naraz, čiernobiely - bezstarostný v televízii a ten skutočný so všetkými farbami. Ten prechod či postupné zafarbovanie sa mi veľmi páčilo. Reese Witherspoon bola fantastická a rovnako tak aj Joan Allen. Vo filme je všetko, od hudby a lásky až po emócie Veľké emócie. Dosť dobrý a zaujímavý nápad. Zaujímavý poločiernobiely film, ktorý v mojich očiach vyzeral nádherne. (18.01.2015)

Dokonalej film kterej jsem poprvé viděl v nějakých 10 letech. Už tehdy mě překvapil hlavně parádním nápadem kterej tu sice už párkrát byl(Ďábelské frekvence) ale není to ještě moc okoukaný, navíc tady i přes svou délku se neustále něco děje. Herci byly naprosto dokonalý a režisér si je dokonale uhlídal. Stylizace snímku a objevování se barev bylo fakt parádní a nebyla tu slabá chvilka. A ted k tomu nejlepšímu a to je hudba která je naprosto úžasná a nemá chybu. Každej tón jsem si vychutnal. Parádní film. (27.04.2012)