Vyvrženci pekla

Explicitní násilí, přemíra sexuálních scén a jedna dost vyšinutá rodinka kdesi v zapadákově v Texasu... Jeden by řekl, že to nebude fungovat, jenže ono to funguje skvěle. Já tyhle filmečky z opuštěnejch míst Států, kde pouštní prach je králem a kde se čas zastavil někdy kolem roku 1950, někdy ještě dříve prostě miluju. Samo prostředí pak nabízí celou škálu svérázných místních typů, kteří jsou vždycky něco jiného než normální... Rodinky Fireflyových je však o několik levelů ještě dál... Ta unáší lidi a poté co si s nimi jednotliví členové rodinky pěkně pohrají je zabíjí, případně jejich různé části přechovává po svém domě... V patách je jim polda, kterýmu zabili bratra a jehož duch nemá klidu, dokud je všechny nesejme... Ve filmu se objeví pár hereckých hvězd (Forsythe, Lewis, Trejo ad..) . Musel jsem uznat, že Sheri Moon Zombie byla v době natáčení pěkná baba, ale dostat se tomuhe ,,andílkovi'' jak jej rodinka láskyplně nazývá do postýlky bych tedy nechtěl.. .-). Za závěr přidávám hvězdu navíc a chválím vynikající sountrack. Tohle není pro každého, ale snesete-li krev a pouštní prach, jděte do toho ! Za mne to jsou 4 fotografie. * * * * (29.12.2014)

Pokračování House of 1000 Corpses je v úplně jiném duchu než Zombieho debut. Předně: Není to horror (což první film určitě byl). Od začátku sledujeme zabijáckou rodinku na útěku před zákonem, jenž představuje pološílený šerif, posedlý touhou pomstít bratrovu smrt. Ale Devil's Rejects není ani road movie, jak by se dalo usuzovat. Více než Easy Rider evokuje nejbrutálnější momenty z Tarantinových filmů, a žánrově se nejvíc blíží jakémusi druhu úchylného westernu. Bezstarostná jízda je připomenuta jen záběry u závěrečných titulků a podobnou hudbou. (Při výběru dobových songů prokázal mimochodem Rob Zombie velmi vytříbený vkus.) Zpomalená sekvence v závěru evokuje osudové okamžiky snímků jako Bonnie & Clyde, Butch Cassidy & Sundance Kid, Thelma & Louise nebo Mladé pušky. Ovšem Vyvrženci pekla jsou daleko úchylnější než všichni rebelští antihrdinové z těchto filmů. Snad jen párek hajzlíků z Natural Born Killers se jim může rovnat. Ale Vyvrženci jsou přece jen trochu jiná (comicsovější?) sorta. Zástupce zákona, toužící po jejich hlavách, je zase daleko šílenější než šerifové ze všech zmíněných klasik dohromady. Svou umanutostí nejvíc připomíná čmuchala z Bonnie & Clyde (a stejně jako on také vyslýchal jednu ze zajatých členek bandy) ... Pomineme-li morální profil "hrdinů", k nimž lze i tak cítit jisté sympatie, bereme-li je s nadhledem (jediný správný postup), pak největší slabinou filmu je jeho nedotaženost. Jednotlivosti, které na první (letmý) pohled vypadají úžasně, při bližším kritickém zkoumání celku neobstojí. Nemůžu se ubránit dojmu, že Zombie nedostal ze svého námětu na plátno vše co mohl, lépe řečeno tak jak mohl. Vzrušující scény jsou směřovány poněkud do ztracena, a téměř žádná z nich není uspokojivě vygradována. Pocity kloužou po povrchu - jen máloco se dokáže zažrat pod kůži nebo trefit takzvaně do černého. I vtipnost je zde diskutabilní (samozřejmě až na moment, kdy šerif a jeho zástupce zjistí, že Kapitán Spaulding je postava z filmu bratří Marxů: "Přiveď sem toho kritika. Musíme z něj dostat všechno co ví o bratrech Marxech, a hlavně o postavách, které hrál Groucho!"). V mých očích Rob Zombie nesplnil příslib daný Domem tisíce mrtvol. Přesto nad ním nelámu hůl. I z Devil's Rejects lze totiž poznat, že je to nadějný tvůrce. Počkám si na jeho třetí film. Ten rozhodne. (12.09.2006)

Nuda až za hrob. Prvních patnáct sekund to vypadalo, že by to za něco mohlo stát, ale pak už jenom nuda až k zbláznění. Nízké napětí jenom šílená zvrhlá rodinka co se trapně snaží být hororově hodně cool. A Rob Zombie je vůl, že to takhle zprasil. No, není se co divit. Však on sám je taky dost mizerným metalistou, takže co taky jinýho čekat z jeho filmařský tvorby?! (03.10.2012)

Omlouvám se početné obci fanoušků tvorby Roba Zombieho za odpad, kterým jeho dílko častuji. Je to jen proto, že hodnocení se pohybuje nebezpečně vysoko a nepoučený filmový fanda by po filmu mohl sáhnout omylem. Stejně tak jsem mohl dát jakýkoliv počet hvězdiček a opět by to mělo mizivou informační hodnotu. Podobně jako pornografie, která ať už na sebe bere jakoukoliv podobu je jen o jednom a slouží jedinému, tak i filmy typu Vyvrženců pekla slouží pouze k vybuzení určitého druhu emocí. Ti, co s nadšením sázejí čtyři či pět hvězdiček se pochopitelně ve světě filmu dobře vyznají a uvědomují si mizivou hodnotu snímku z hlediska tradičních filmových hodnot. Pochopit scénář, sledovat práci kamery, střih, herecké výkony - inu to je práce pro otrlé. S jedinou vyjímkou a tou je soundrack - což je pochopitelné vzhledem k Zombieho minulosti. Zvláštní kapitolou jsou herci - ale ano, v tomhle snímku se přece jen několik herců vyskytuje...Dlouho jsem si lámal hlavu, proč se v něčem takovém angažují, až jsem na to přišel - udělali to z hladu! Jen hrozný hlad na pokraji vysílení je mohl dohnat k něčemu takovému. Zombieho příznivci ve skutečnosti dokážou vystihnout a ocenit to jediné, co je na jeho tvorbě hodno obdivu - totiž maximum neředěné, syrové brutality na co nejmenším prostoru. Žijeme v těžké době plné neuróz a Vyvrženci pekla jsou jedinečnou terapií pro všechny, co si nemohou dovolit pořídit ve sklepě vlastní mučírnu. Je to skutečně nákladné, můžete mi věřit, sám jsem si to nesčíslněkrát propočítával...Někdy ovšem podobné tvorbě fandí i slaboši, co se vlastní mámě zdráhají vrazit pár facek, natož aby zlomili haksnu grázlovi, co je buzeruje... Celkový dojem pro ty, co adrenalin dokážou vyplavovat jiným způsobem, by měl být nulový...Jen mimochodem, s hororem jako svébytným žánrem nemají Vyvrženci pekla společného nic. Je to instruktáž pro ty, co potřebují vědět, na kolika metrech čtverečních se rozprskne lidské tělo pod koly náklaďáku či kolik masa se dá seškrabat z lidských údů. Dobrou chuť! (13.07.2008)

Filmová láska na první pohled, Zombieho intenzivní buranská krasojízda tří vyvrhelů z pekel. Oproti jedničce velmi jiný film (celkový feeling, provedení, v podstatě nehoror) a opět naprostá dokonalost, vlastně ještě o chlup větší. A když už si myslíte, že je po všem, přijde v mých očích jedna z nejlepších závěrečných scén všech dob ("Free Bird"), kde už je vám těch bastardů dokonce na plný čáře líto(!). Můžu vidět nekonečněkrát. (x) (31.10.2011)