Volání vlků

Pomalý, téměř meditativní film o přírodovědci, který se vydá do ledové pustiny pozorovat vlky. Zpočátku vypadá jako trouba, co nepřežije v divočině ani deset minut, ale nakonec se s vlky sblíží, pozná eskymáky a jejich legendy a člí i lidské chamtivosti. Je to pěkně natočené, s krásnou přírodou,  dokumentárním pojetím, milovníci zvířat si přijdou na své, ale já si nemůžu pomoc, tyhle zvířátkové filmy mě prostě nebaví a v podstatě jsem se celý film nudil. Z nudy mě vytrhlo pár "vtipných" scén typu pojídání myší či očúrávání kamenů. Takže dávám neutrální 3* s doporučením pro všechny milovníky přírody a vlků, že film se jim bude líbit. PS: V žánrech tu chybí dobrodružný film. (28.07.2024)

Knížka Nedělejte poplach od Farley Mowata kanadského biologa (130 str. A5) je moji milovanou knížkou, i když je vázaná, listy z ní vypadávají. Příběh vědce pověřeného kanadskou vládou k prozkoumání problému "šelna - vlk a kořist - sob", dva roky sledoval život vlčí rodinky , odhalil předsudky o vlcích, a zvláště pak skutečnost, že nikoli vlci ničí stáda sobů, ale chamtiví lidé, kteří se neštítí z pouhé ziskuchtivosti postřílet z letadla celé stádo. Knížka -jinak plná humoru a láskyplného vztahu k přírodě-končí trochu zatrpklou úvahou, že nejhorší šelmou je člověk. Film mě trochu zklamal, proto doporučuji půjčit si knihu ! Váš nervoznideda. Čím víc poznávám lidi, tím víc miluji psy. (13.05.2010)

Canis Lupus z uhla pohladu mladeho biologa Charles Martin Smitha, vysadeneho v kanadsej drsnej prirode. Ono vlky boli vzdy demonizovane hlavne krestanmi, rovnako ako hady. pritom vlk ma svoje miesto v prirode, nebyt vlka, taxa rozmnozi prilis bylinozrava cast fauny a trava sa napriklad nestihne regenerovat. Takze jo, krasny - miestami aj zasnezeny film o vlkoch, zivote vlkov. Tak ako povedzme Minnelli bol majstrom muzikalov a farieb, reziser Ballard je preslaveny proenviro filmami, kde samostatnu rolu hraje priroda /je skutocne nadherna/, jeho filmy maju vyborne tempo, su obrazovo strhujuce a detski herci prezivaju svoj zivot v prirode vedla volne zijucej fauny - tuna ide o vlky.Samotny vlk, odborne canis lupus teda nie je krvilacna selma, ale skor starostliva hlava rodiny. A ja to beriem, jednoznacne : 100 % (08.12.2018)

Můj nehynoucí obdiv i respekt k přírodě jako takové mi v tomto snímku kazí asi jen to, že je to vážně pohádka.. Člověk tohoto ražení, sám v těchto končinách...proč by to vůbec podstupoval? ..to by byla sebevražda.. Ale když se od toho oprostíte...je to nádhera... Vlci, hory, čistá voda, ticho.. Nechtěl bych tam žít, ale je to nádhera. (08.01.2012)

Never Cry Wolf bojuje zejména s falešným nenávistným mýtem o zlém "karkulkovském" vlkovi, který se v lidech během staletí usadil, a ačkoliv nevnucuje žádné pevné stanovisko, ponechává mnoho podnětů k zamyšlení. Scénáristická gradace je úchvatná, od rozpačitého začátku s přistáním v zasněžených končinách putuje přes dokumentaristicky laděnou pasáž s pozorováním vlčí rodiny až k uhrančivě nasnímané scéně se stádem karibu. Následuje už jen přímočarý, avšak realisticky tvrdý závěr, který v dokonale načasovaném momentě odhalí propastné rozdíly mezi vysněnými ideály a krutou realitou. Mladému vědci nezbývá, než se bezmocně poprat s faktem, že i v dobrém úmyslu vyslaná sonda může znamenat předvoj smrti, a že technologický pokrok lidské civilizace ruku v ruce s bezohledností automaticky deklasuje bezelstnou divočinu do role obětního beránka. Nic moc objevného, "pouze" natočeno fascinujícím způsobem s několika nezapomenutelnými scénami, nádhernou hudbou i kamerou a úžasnou severoamerickou přírodou. Never Cry Wolf je zkrátka hezky přirozený film, s nádherně sladěnou formou a obsahem, který si i přes svou krásu zachovává střízlivost a dává s přehledem přes ústa všem filmům o divočině z (nejen) poslední doby. Pro vlkofily povinnost a pravděpodobně láska na první pohled. (23.08.2009)