Nebezpečné myšlenky

„Vždy máš možnosť voľby.“ – „Nie tam, kde žijem.“ Kto tvrdí, že je to trochu tvrdší remake Pánu učiteľovi z lásky s Poitierom... možno ani nie je ďaleko od pravdy. Aj keď to zároveň blbosť. Nebezpečné myšlienky vedia, kto sú, akú majú tvár, koho chcú osloviť, idú si za svojím a neobzerajú sa na to, čo si o nich kto pomyslí. Je im to jedno. A to je dobre. Už úvodné logo pomaľováva jedna z najlegendárnejších filmových pesničiek 90. rokov: geniálne Gangsta´s Paradise. Ktoré keď počujem, okamžite zimomriavky. Cooliov hit predáva snímku na jednotku a dokonale ju charakterizuje. Drsné ako ponurá ulica, ktorá neberie ohľad na vaše sny a ak sa dáte, okamžite vás rozdupe a skončíte ako feťácka socka alebo v base. Zlé sociálne podmienky, neustála prítomnosť kriminálnych živlov, rezignácia mladých ľudí na dobrú budúcnosť. Ak aj chcete z bahna vybŕdnuť, spravidla vás ku dnu stiahnu paradoxne priatelia, alebo vlastná rodina, ktorá to berie tak, že z básní sa neuživíte. Je to samozrejme stále „iba“ americký film, takže si stačí obliecť drsňácku koženú bundu a razom je z vás miláčik triedy, ale v rámci možností je otepľovanie vzťahov poňaté realisticky. Scenárista Ronald Bass mal doma Oscara za Rain Mana a je to poznať. Nevidí svet čierno-bielo, nie všetko sa skončí dobre a často je chyba nielen na strane žiakov, ale i školského (a iného) systému, ktorý to s nimi vzdal. Ku koncu majú Nebezpečné myšlienky slušný dopad na diváka, ktorý sa postavám dostal pod kožu. Film je chytľavo obsadený. Dzundza je ťažká váha nielen doslova, ale i odzbrojujúcim, nákazlivým prejavom. Ale hlavnou hviezdou je samozrejme Michelle Pfeiffer. Zahrala si tiež vo videoklipe a neviem sa zbaviť pocitu, že v ňom bola elektrizujúcejšia a strhujúcejšia, ako vo filme. Vo filme mi mariňáčku nepripomínala. V klipe áno. Vo filme mi pravdupovediac pripomínala skôr "tetu" (čo je dosť zvláštne, keď uvážime, že vtedy nemala ani 40). Je prekvapivé, že túto komornú a lacnú drámu produkovalo satanské duo Bruckheimer/Simpson. Vycítilo atraktívny potenciál a malo pravdu: na prvý pohľad skromný a nenápadný film za 23 miliónov na celom svete zarobil nekompromisných 180.  Jednalo sa o posledný Simpsonov film; v roku 1996 zomrel a Bruckheimer sa následne utrhol z reťazí a začal robiť najdrahšie hollywoodske megahity (Con Air, Piráti Karibiku). Ak to chcete drsnejšie, vyskúšajte Paragraf 187 so Samuelom L. Jacksonom. (12.12.2004)

Bezesporu zajímavý film s přesahem. Film mě zaujal už při úvodních titulkách, ke kterým hraje písnička Gangsta's Paradise, jenž velmi dobře navodí potřebnou atmosféru. A ta atmosféra se drží po celý film. Celkové vyobrazení školy, studentů a jejich problému funguje dost dobře a Michelle Pfeiffer podává skvělý výkon. Nicméně mě to po příběhové stránce tolik nesedlo, a čekal jsem trochu více. Tím neříkám, že je film špatný, jelikož má dost působivých scén a hodně silný konec. Bohužel mi film nepřekvapil a nenabídl mě nic nového, nebo nečekaného. Nebezpečné myšlenky je zajímavý film, který stojí za pozornost. Opět děkuji za filmovou výzvu uživatelce leila22 . (11.04.2022)

Přiznám se, že filmy s problematikou učitel versus žáci alias "krocení divoké zvěře" patřily vždy k mým "srdcovkám". Nebezpečné myšlenky s vynikající Michelle Pfeiffer jsou jedním z nejoblíbenějších. Michelle jsem jak tu mariňačku, tak hlavně tu učitelku docela dost věřil. Hodně zajímavá role i pro George Dzundzu jako dobráckého kolegy a dlouholetého přítele. Zdánlivě nezvladatelná třída se postupem času i díky netradičním učebním metodám začne měnit. Nechybí spousta dramatických a vypjatých situací a na vyváženou i situace úsměvné. A o tom všem poutavým způsobem vypráví tento film. Přes všechny mé pochvaly kvalit mého nejoblíbenějšího filmu z této kategorie "Panu učiteli s láskou" s charismatickým Sidney Poitierem ale nedosahuje. Může to být tím, že film s Poitierem jsem viděl (chronologicky) jako první, zaryl se pořádně hluboko a "následníci" to mají těžší. Anebo je to tím Poitierem ? Nevím, každopádně "Džungle před tabulí" taktéž s Poitierem, ale tentokráte na druhé straně barikády na mne nezapůsobila zdaleka tak silně. (23.08.2017)

7 / 10 Čo postráda dej na uveriteľnosti (aj keď sa pýši nálepkou "podľa skutočných udalostí"), to plne vynahradzuje na sile a naliehavosti výslednej myšlienky - vzdelanosť nado všetko, alebo ako by povedal jeden postarší mŕtvy pán: "Učiť sa, učiť sa, učiť sa!" Pfeiffeorvá je opäť skvelá, uveríte jej každé gesto, každý pohľad, a spolu so zvyškom triedy robí polovicu filmu. Ostatok tvorí slušný scenár a réžia, ktorá očividne chápe, čo je to ghetto. (22.12.2005)

Hodně dlouho jsem se nemohl rozhodnout mezi čtyřmi nebo právě třemi *****. Nakonec jsem se přiklonil ke třem. Důvodem je zejména provařenost tématu. Možná, že v době vzniku tomu tak ještě úplně nebylo, ale dnes filmů s podobnou tématikou najdeme bezpočet. Byť tento má velkou oporu v Michelle Pfeifer, která do úlohy učitelky s velkou touhou předávání vědomostí dále, padla dokonale. Byla uvěřitelná. To se přiznávám jsem úplně neočekával. Pfeifer je zde po pohovoru o práci v místní škole, kde jsou jak lidé europoidního původu, tak i afroameričané (nevím jak lépe to nazvat, aby to bylo v současné době korektní), hozena trochu nevědomky do nejhorší třídy. Každý normální člověk by se za těch pár šupů za tu práci na to vykašlal. Ale ona díky své potřebě vzdělávat a vychovávat druhé, to nevzdá a naopak díky svým praktikám ignorující didaktické zásady a osnovy školy, se jí podaří z odepisovaných studentů udělat něco “víc”. Ano, příběh a jeho klíčové obraty jsou již provařené až běda. Ale je to fajn natočené, herci taktéž dobří (ikdyž studenti už pár let tedy jako studenti nevypadají, ale nu což). Snímek sice nejde příliš do hloubky, ale díky své střídmé délce a pro mě bližšímu tématu to uteče rychle a i to pobaví. 6/10. (03.02.2021)