V jako Vendeta

Nehodlám se nijak zaobírat oprávněností boje proti diktátorskému režimu vyhazováním budov do vzduchu. Každopádně obecně "boj proti totalitě" patří k mým oblíbeným tématům. Film přináší dost zajímavých myšlenek, fašistická Anglie je vykreslena zajímavě - i když by přeci jen ještě stálo za to více propracovat atmosféru bezvýchodnosti a zrůdnosti tohoto systému. Velice se mi líbily herecké výkony, obzvláště bych vyzdvihl ve vedlejších rolích dva Stepheny - Fry a Rea. V náročné roli obstála Natalie Portman a s gesty a hlasem si na výbornou vyhrál Hugo Weaving. Celkem se snad povedlo vyvážení osobní a "politické" roviny snímku. Uřvaný John Hurt a jeho nohsledi vs osudy konkrétních lidí (nejvíce zaujme osud pronásledované lesbické ženy). (22.05.2006)

Komerční variace na Brasil nakonec docela příjemně překvapila. Ačkoli jde o hodně zjednodušený pohled, tak to není blbé. Téměř žádná akce, televizní vizuální stránka, herci mají nevděčné role (zvláště chudák John Hurt; jeho part by těžko někdo uhrál). A o to více překvapí, že to dohromady docela funguje. Za největší klady lze považovat hlavně hlasový výkon Huga Weavinga, hudební složku a celkem odvážné naroubování děje na současnou politickou situaci s myšlenkami, které aktuálně nejsou v módě. Tedy v rámci komerčního amerického proudu. Co naopak snímku velmi ubírá je, že se nepodařilo ani zdaleka navodit atmosféru národa pod diktaturou, která přivedla pojem "velký bratr" ve skutečnost. Nakonec tedy "Véčko" zůstává ve škatulce zábavného hollywoodského spektáklu. (23.04.2006)

ACHTUNG - SPOILERS! Přesně to, co píše Cival - "lepší prokreslení totality." A tahle VELKÁ chyba u mě zapříčiňuje nemožnost dát vyšší hodnocení. V tom už bylo fakt lepší Equilibrium. Jinak scénář bří Wachowských, plný patetických proslovů či dovysvětlujících flashbacků mě nenadchl už vůbec. A to se už více nerozepisuji o vyloženě trapné explozi parlamentu. Rádobyšokující mainstreamový průůůměr! (11.05.2006)

Stejnojmenný komiks, jehož autorem je Alan Moore, je považovaný za jedno z nejslavnějších komiksových děl stojící na pomezí mezi klasickým superhrdinským a alternativním komiksem. Svého času jsem neodolal a zakoupil ho do své knihovničky, abych byl následně pořádně zklamaný, přestože z výtvarného hlediska jde o zdařilou věc a řada postav nebo motivů je rovněž zajímavá. Komiksová Vendeta ale u mě selhává ve dvou velmi významných bodech, a to je především nevěrohodné zobrazení autoritářského státu, jeho vznik, opory, celý systém a konečně i jeho pád. Na příběhu je zkrátka znát, že tuto distopii psal příslušník národa, který už někdy od první poloviny 17. století nepoznal skutečnou tyranii. Ten svět je prostě neživotný a nevěrohodný. Druhé negativum pak spočívá v romantickém hrdinovi, který uprostřed města prošpikovaného špicly a kamerami nosí divadelní kostým a masku, díky kterým vypadá jako uniformovaný policista, který chce inkognito proniknout do zločineckého gangu. Filmová verze je, aspoň pokud jde o o první problém, daleko lepší, protože film stojí nemalé náklady, a tak je potřeba z komerčního hlediska divákovi mnohé usnadnit a scénář je tedy více vysvětlující a logičtější než jeho literární předloha. Zůstává ale druhý problém, tedy onen tajemný hrdina schopný sám porazit diktaturu. Komiksová předloha umožnuje pojmout snímek jako akční nářez, ale naštěstí se tvůrci vydali druhou cestou - ostatně i ty dvě akční scény, zvlášť ta finální, kde do sebe mstitel nechá nejprve napumpovat zásobníky 15-členného policejního komanda, aby je poté rozsekal noži, vyznívá hodně hloupě, jako z těch nejtupějších akčních snímků. Slabiny filmu jsou vlastně slabinami svojí komiksové předlohy. Natalie Portman v hlavní roli je po herecké stránce jen průměrná, ale pochopitelně stále hezká a se slušnou dávkou osobního kouzla. No a Hugo Weavinga pod maskou nikdo ani nepozná. Celkový dojem: 55 %. Mimochodem, komiks i film se přes základní dějovou linku v mnoha ohledech přece jen liší. Postava šéfinspektora Finche je sice i v komiksu zásadní, ale více mnohavrstevná a ve svém důsledku tragičtější. Je to člověk, který sice pochopí, že sloužil mizernému systému a špatné věci, ale nedokáže překročit vlastní stín. (08.01.2010)

Problémem filmového zpracování Mooreova komiksu není to, že je příběh zasazen z Británie 80. let do Ameriky současnosti, ale v myšlenkovém posunu, kdy se z jednoznačně anarchistického teroristy stal v podstatě "pouhý" liberál. Proto mám radši filmové Watchmen, prostě proto, že se více drží originálu. Proč měnit něco, co funguje. (07.08.2010)