V jako Vendeta

Tento snímek bych spíše zařadila do škatulky konverzační drama než akční thriller. Na každý pád ale hodně dobré drama! Zamilovala jsem se do urostlého, silného, tajemného a děsně charismatického muže s maskou úplně stejně jako Natálka. Když na ni teď tak myslím a v hlavě si přehrávám právě zhlédnuté, vidím její dokonalý, nesmírně dokonalý herecký výkon. Každý záchvěv v obličeji, každá slza, pohyb ... to všechno jsem ji věřila na sto procent. Na druhou stranu je ale hrozně hubená. Vypadá jako by vyšla z Mauthausenu. Cosyk by měla pojest, holka. (12.09.2016)

Přiznám se, že jsem vůbec nečekal takový nářez. Hned začátek mne přikoval napevno do křesla (metafora, ve skutečnosti jsem film sledoval z postele). Natálka Portman na sebe zase nechala vzpomenout a vynikajícím výkonem mne přesvědčila o svém talentu. Podobně strhující byl i konec. Bohužel střední část malinko vázne, a co mi vadilo byla nepropracovanost postav a některé nevysvětlené pasáže. Ale opakuji, příjemné překvapení. (11.05.2009)

Jednou mě na gymplu přinutili udělat referát o Anglii v 17. století a díky tomu jsem si mohl užít tuhle parafrázi a zároveň odkaz na skutečnou historickou událost známou jako "Spiknutí střelného prachu" možná o něco více, než bych si ji užil bez onoho studia referátu předcházejícímu. I když...ona historická událost je zde trochu idealizovaná. (24.06.2007)

Komiksová předloha patří k mým nejoblíbenějším a od filmové adaptace jsem pak očekával hodně, tím spíš, že se na ní podíleli Wachovští. Film je příjemně hravý a rozhodně nadprůměrný, ale do intenzity a stylovosti jiných anarchistických kulťáků jako MECHANICKÝ POMERANČ či KLUB RVÁČů má daleko a pochybuju, že dosáhne jejich popularity. Může zato především absence výraznějšího režijního rukopisu, McTeigue přes všechnu snahu nedokáže přijít s tak atraktivním vizuálem ani silnou atmosférou, jaké měly oba zmíněné filmy nebo MATRIX, a zůstává jen u hromady pěkných obrázků a nápadů. Navíc nemá k dispozici ani tak dobrý scénář - je až zarážející jakého nešetrného a až diletantského okleštění předlohy se Wachovští dopustili, když vypustili nebo trestuhodně zabili ty nejlepší a nejemotivnější scény komiksu jako Finchův trip v Larkhillu nebo kancléřův vztah s centrálním počítačem. Ale abych jen nekritizoval, několikrát mě film pohnul až k slzám (Finchův šok z odhalení pozadí biologického útoku, čtení z deníku Valerie) a potěšily i odkazy na jiné filmové antiutopie (John Hurt z 1984 coby kancléř Sutler, píseň z BRAZILU hrající ve Stínové galerii, matrixácký záběr na boty V vystupujícího z výtahu, závěrečný duel v podzemí připomínající sloupovou přestřelku z finále MATRIXU). Při sledování destrukcí státních budov za doprovodu klasické hudby mě napadlo, co by s VENDETTOU asi provedl takový Stanley Kubrick a bolestně jsem si uvědomil promarněnost téhle šance. Škoda. (22.04.2006)

V jako Vítězství... (Žánru nad klišé... ;o) . . . Vizuálně působivá, nádherně temná a přece filmově >postmixová< pohádka coby podobenství o osobní mstě ve prospěch společenství. S nadsázkou pojaté nahlédnutí do možné tváře totality, která nakonec příznačně se zhroutí téměř jako mávnutím křídel motýlích. A navíc nádherná a křehoučká - a přece v roli tak silná - N.P., která udrží na uzdě všechno své herectví a nepřežene snad jediné gesto, pohyb či mimiku, čímž by celou pointu shodila do podoby laciné hollywoodské adaptace. Nečetl jsem ani neznám komixovou předlohu - a možná dobře tak. Nemusím díky tomu hodnotit, co autoři filmu měli říct a snad neřekli či řekli navíc. Každopádně tenhle film v rámci žánru zasluhuje těch svých pět hvězd... - - - - - (poprvé viděno 11.2.2008 na dvd, komentář zde jako mnohý - 11.2.2008) (11.02.2008)