Jak se krotí krokodýli

Jedna hvězdička...a tou je malý Koudelka. Díky němu nezatratím tento pasquil do propadliště dějin. Nechápu obsazení takového množství, řekl bych až zbytečných postav herců a zpěváků. To co mnohdy utáhnou jeden či dva schopní aktéři, tady jich nestačí ani deset. Když přičtu absolutně stupidní děj, nepochopitelné jednání lidí a trapné situace za každým rohem, nemůžu soudit jinak. :-( Zajímavosti: Snad jen Koudelkovy oči :-) 10% (01.01.2009)

Já jsem Kája Koulová a bude mi potěšením rozhýbat vaše mozkové závity." Když jsem pracně rozhýbal ty svoje, tak jsem dospěl k názoru, že krokodýli se měli zkrotit hned potom, co se vyřešil stomatologický problém velryb a hlava rodiny byla uzamčena v nápravně výchovném zařízení. Tehdy rozhodně byla šance na úspěch, ale o třicet let později, s hereckým materiálem výrazně nižší jakosti, to zkrátka nemohlo vyjít. (01.01.2013)

Asi bych se měla v rámci spravedlnosti a lásky k Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny zamyslet nad tím, jestli na Krokodýlech není přece jen něco dobrého. Ale upřímně řečeno nemám náladu hledat v kupě hnoje minivalounek zlata, který tam navíc vůbec nemusí být. Marii Poledňákové se podařilo vstoupit do jedné řeky dvakrát díky zmíněným dvěma filmům, takže je zřejmě nakonec logické, že třetí pokus skončil utonutím. Etzlerovi a Timkové se zoufale nedostává chemie, která tak skvěle fungovala mezi Němcem a Preissovou, hudba je vlezlá jako jehovisté u dveří a příšerná, že se to vzpírá jakémukoli popisu (ten, kdo zavraždí Dana Nekonečného, pokud možno pomalu a brutálně, u mě má panáka), a dětští herci mi vnukávali myšlenku, že Herodes byl vlastně docela sympaťák. Kdyby aspoň byli potichu, ale většinu času byl ten film tak hystericky uřvaný, že jsem byla nucena utlumit si smysly rumunskou kořalkou, českým pivem a hlasitou konverzací se spolutrpícími, protože jinak se tomu v autobuse na cestě z dovolené prostě uniknout nedalo. Kocovina sice byla slušná, ale zdaleka ne taková, jako kdybych se na to donutila soustředit až do konce. (27.08.2007)

Chybí zde ten "starý" sentiment a nějaká opravdu kvalitní dětská hvězda, řekněme, Tomáš Holý. V průběhu sledování mě přestal zajímat vývoj příběhu (nikam) i osudy postav (nijakých.) Nejlepší z herců, Václav Postránecký, se ale také spíše pitvoří. Pár vtipných scén se našlo (třeba traktor versus auto), byly ale udušené například účelovým (a zbytečným) obsazením Vojtka+Nekonečného, opakujícími se pitomoučkými písničkami, či třeba příšernými manýristickými scénami (Koudelkovy slzy.) (16.08.2006)

Tváří se to jako nuda. Vypadá to jako nuda. Zní to jako nuda. Chutná to jako nuda. Dáte se poddat? Jak se krotí krokodýli aneb závod mezi dětmi a dospělými, kdo a) pronese nejtrapnější hlášku b) má tupější herecký výraz c) vás rychleji uspí. Tenhle "rodinný film" shora uvedené možnosti nesčítá, ale násobí...Dospěláci o koňskou délku vyhráli, ale byl to lítý boj až na punčocháče v umyvadle... (12.05.2007)