Režie:
Rob MarshallScénář:
Robin SwicordKamera:
Dion BeebeHudba:
John WilliamsHrají:
Ziyi Zhang, Ken Watanabe, Kódži Jakušo, Michelle Yeoh, Li Gong, Kaori Momoi, Júki Kudó, Suzuka Ógo, Togo Igawa, Mako, Samantha Futerman, Elizabeth Sung, Tsai Chin (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Chiyo jako malou holčičku prodali její rodiče do domu gejš. Její sestra byla prodána do domu prostitutek. Z Chiyo se měla stát gejša, ale Hatsumomo, která byla tehdejší gejšou onoho domu, ji od začátku šikanovala, protože Chiyo pocházela z rybářské vesnice a měla krásné modré oči. Spolu s Chiyo se na gejšu učila i Tykev. Hatsumomo svými intrikami nakonec způsobila to, že se z Chiyo stala pouhá služka, když byla chycena při útěku za svou sestrou, se kterým jí Hatsumomo měla pomoci. Chiyo před sebou neměla žádnou budoucnost, dokud si ji na ulici nevšiml Ředitel, kterého doprovázely dvě gejšy. Ředitel koupil malé Chiyo zmrzlinu a ona se do něj zamilovala. Od té chvíle Chiyo toužila jen po tom, aby se stala gejšou a setkala se znovu s Ředitelem. Jak roky ubíhaly, Tykev se učila na gejšu a Chiyo byla nadále služebnou, pak se ale na ni usmálo štěstí a gejša Mameha si ji vybrala za mladší sestru a rozhodla se z ní vychovat tu nejlepší gejšu. Mameha naučila Chiyo všechno potřebné a během jednoho měsíce ji připravila na její debut, během kterého se Chiyo přejmenovala na Sayuri. Hatsumomo, která má za svou mladší sestru Tykev, se snaží Mamehu a Sayuri všude znemožnit, ale Mameha ji nakonec převeze, když ze Sayuri udělá hlavní hvězdu vystoupení několika gejš. Díky tomuto tahu získává Sayuri historicky nejvyšší částku za svoje panenství. V tu chvíli je Hatsumomo ponížena a ze Sayuri se stává adoptivní dcera Matky, která vlastní dům gejš, ve kterém Sayuri, Tykev a Hatsumomo bydlí. Hatsumomo tuto prohru neustojí a z domu odejde. Než ale odejde, dům zapálí. To ovšem není pro Sayuri a její dům největší pohroma, protože přijde konec druhé světové války a Sayuri musí před nálety Američanů utéct do hor, kde se živí barvením látek na kimona. Po několika letech si Sayuri vyzvedne pan Nobu, se kterým se Sayuri před svým útěkem vídala. Nobu spolupracuje s Ředitelem. Sayuri se tedy povedlo před válkou k Řediteli dostat, ale jejím klientem se nestal, tím se stal Nobu... (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (506)
Předností Gejši je neokoukané prostředí. Marshall to věděl a vsadil na to. Až moc. Protože kromě světa japonských společnic jeho film nemá co nabídnout. Je citově plochý - a závěrečná scéna kvůli tomu vyznívá hloupě až trapně (nehledě na to, že japonská motivace "nemohl jsem udělat to a to, protože dlužím to a to svému příteli" západnímu divákovi moc neřekne). Je nevýrazně zahraný (s čestnou výjimkou Michelle Yeoh). Jeho příběh je prostinký (což by nevadilo, kdyby ho režisér dokázal náležitě prodat). A taky aspoň na mě působí levně. Nemohla jsem si nevšimnout, že ulice, kterou na začátku běží dvě děvčátka je ta samá, kterou později projížní americká vojska. On se vůbec ten film odehrává v několika dekoracích, které snad nikdy kamera nevezme v celku, takže Gejša pak působí jako televizní film. Třeba scéna v japonské zahradě pod rozkvetlou třešní - jiný režisér by do mrtě využil těch růžových lístků, co létají všude kolem. Marshal zůstane a trapného "máš něco ve vlasech, tak ti to vytáhnu". Ach jo. ()
Oboznámenie s pojmom Gejša v celej jeho"kráse"!Kultúra a tajomstvá exotického sveta,ktoré nám poodhalil Rob Marshall prostredníctvom pamätníkov!Príbeh lásky,ktorú si pravá Gejša nemôže dovoliť.Vizuálne-hudobno dokonalé dielo,ktorého pomalé tempo ma nenudilo.Sledoval som pozorne a nemohol som sa nabažiť krásnych modrých očí hlavnej postavy!Celkový dojem 4* ()
Rob Marshall je neuveriteľný packal. Zverili mu jeden z najočakávanejších projektov a mal k dispozícii hereckú elitu Ázie, príťažlivý námet a peniaze Stevena Spielberga. A čo nám ponúkol ? Dejovo roztečenú povrchnú fresku o konci jednej éry Japonska. Pritom námet si priam žiadal, aby Sayurin život pitval do najmenších podrobností, ukázal nám rozpor medzi obalom a vnútrom ženy odsúdenej byť high class spoločníčkou, avšak túžiacou patriť tomu koho miluje. Lenže položme si otázku, bolo by to stráviteľné pre masy nedotknuté japonskou kultúrou a nerozumejúce jej podobne ako americkí vojaci vo filme? Asi nie. Toľko kritizovaná angličtina podľa môjho názoru vadí len v prvých minútach filmu, divák si rýchlo zvykne a ku koncu to už ani nevníma. Dôvodom angličtiny je pravdepodobne to, že najmä lenivé zámorie by nechodilo na film v ktorom po sebe štekajú japončinou Číňaňky, ako aj to, že Číňania sa japonsky učia veľmi ťažko, keďže tieto reči majú spoločné len základné znaky. Čo v mojich očiach film povznieslo na absolútne hodnotenie je formálna stránka a herci. Krehká krása a prejav Zhang Ziyi, pyšná a „animálna“ krása Gong Li a nádherne unavená krása a umiernený a pokorný výkon Michelle Yeoh (ktorý tak obdivujem od Tigra a Draka) ma spolu s Oscarom ocenenou kamerou, výpravou a kostýmami, ako aj WIlliamsovou hudbou prevalcovali tak, že nemôžem vyniesť iný verdikt. Keby to zobral do ruky Edward Zwick, alebo keby svoje dvorné herečky komandoval Wong Kar-wai mohlo tu byť niečo, čomu hovorím film mimo kategórie. Lenže Rob Marshall je neuveriteľný packal, ktorý natočil „len“ film za 10/10 ()
Au. Au. Au. Tady Rob Marshall trochu narazil. Po Chicagu všemi opěvovaný režisér, který dostal do rukou látku o jedné dívce co potká svého vytouženého prince na bílém koni (tentokrát je to Předseda) a zamiluje se na věky věků. Je to jako malá pohádka ze světa Japonských žen, které jsou zrozeny pro pobavení mužů a předvádění svých uměleckých kvalit. Rob Marshall od prvního záběru na nádraží, kde rodiče předají a vlastně i prodají své dvě dcery do života Gejši, začíná svou vizi velkého eposu, který bude plný krásných obrazů a uměleckých dekorací. Film je to pro oko opravdu chvílemi nádherný, ale většinu času jen průměrný. To co se dalo vytěžit z oslavy na zámečku Generála a jeho nádherně rozkvetlých (myslím) třešní by Robovi mohl takový Yimou Zhnag opravdu vyprávět hodiny i hodiny. Krása hlavní hrdinky je dost zvláštní. Nejsem zrovna vysazený na hubené Japonky s obličeji nepřirozeně bledými a prodávajícími se za největší cenu. Ani tanec, který hlavní hrdinka předvede pro mě není prakticky ničím nádherným a to je bohužel škoda. Tento film je hodně o přijmutí toho co vidíme, ale mě nedokázala snaha o podmanivý tanec přehlušit, že ten tanec není pro lidi jako jsem já. Ona ho tančí pro Japonce, kteří v tom vidí umění a ne pro mě, který obdivuje jak ji nasvítili osvětlovači. Trochu méně snahy o exotiku a více kompromisů by tento snímek určitě vyšvihly na 4*. ()
Snaha proniknout do neevropského prostředí byla míněna poctivě a vynaložené úsilí tomu také odpovídá. Přesto se jedná o více evropský než asijský pohled. Výsledný tvar mi připomíná Kurosawovy filmy ze současnosti; to není výtka, ale uznání výsledku tohoto úsilí. Příběh sám je pozoruhodný a jeho zachycení alternativních lidských práv přesvědčivé. Značně na na mě zapůsobily i herecké výkony. A tak mi příliš nevadí ani drobné náznaky "hollywoodských" prvků. Slovo multikulturalismus nabývá na vážnosti a zdá se, že začíná plnit své nezastupitelné poslání prostředkovatele a smiřovatele odlišných civilizačních sociokulturních hodnot. ()
Galerie (36)
Zajímavosti (29)
- Osobní auta, kterými jezdí japonští vojáci během evakuace města, jsou vozidla typu GAZ 69, která vyráběl Sovětský svaz a to až od roku 1953. (partyzanka)
- Když se Sayuri (Ziyi Zhang) a Hatsumomo (Li Gong) perou, Hatsumomo zahazuje sponu do vlasů dvakrát. (Dr Lizal)
- Gong Li (Hatsumomo) ani Suzuka Ohgo (Chiyo) neuměly anglicky (když se film natáčel). (ČSFD)
Reklama