Mlha

Ak ma moja pamäť deravá neklame tak už vraždilo snáď všetko, ale na hmlu si nespomínam(pôvodnú verziu od Carpentera som nevidel)... Napriek tomu, že film som pozeral o polnoci potme a na sluchátkach, zlakol som sa možno raz, atmosféra takmer nulová...Skrátka ďalší z rady zbytočných a podpriemerných hororov (hororov???)...Keďže som bol vytešený z toho, že film sa natáčal na mietach pri Vancouveri, kde som prežil pekný mesiac môjho ž ivota," musím" dať neobjektívne, z čistej nostalgie bod navyše:) (02.02.2006)

Wainwright se nespoléhá pouze na dementní lekačky, ale (hlavně ze začátku) buduje docela strašidelnou atmosféru. Na Maggie Grace se dobře kouká a Selma Blair je jako vždy solidní, jen televizní Superman Tom Welling je nevýrazný a v záplavě digitální mlhy se jeho výkon úplně ztrácí. Závěrečné překotné dějství skutečně není žádné terno, ale Mlha přeci jen ve výsledku není tak špatná, jak se píše. Originál neznám a proto jsem se možná u tohohle podprůměrného hororu docela dobře bavil. (23.09.2008)

Ďalší z rady hororov pri ktorom sa vôbec nebudete báť. A veľký problém je samozrejme v samotnom scenári. Prečo sa hlavné postavy začnú zaujímať o históriu ostrova na ktorom sa nachádzajú, po smrti ich kamarátov na lodi? Tak! Lebo im to scenár prikázal. Nezmyselné scény - prečo sa napríklad hmla dostane do domu práve cez dres v ktorom nejaká žena ešte k tomu umýva riad a nie cez hocijakú škáročku vo dverách alebo ventiláciou? Len tak, pre efekt! Postavy chovajúce sa divne – chľastajúci, vyšinutý farár alebo nejaký rybár s krvácajúcim zranením na tvári. Čo sa im asi stalo? No to a všetko ostatné čo sa okolo toho deje sa dozvieme asi 10 min pred koncom. Až vtedy sa dej stane o niečo zaujímavejší. Dovtedy sa môžete maximálne pokochať na efektnú hmlu rútiacu sa na mesto alebo nejakú obeť utekajúcu pred ňou a zopár pekných záberov nehôd alebo vrážd, bez akejkoľvek krvi – aby prístupnosť filmu bola čo najväčšia. Na filme vidno, že mal slušný rozpočet, no Carpenterovmu originálu sa v atmosfére nevyrovná. (30.01.2006)

Takhle zpětně člověk ocení Carpenterovu genialitu ve výstavbě příběhu, a hlavně ve výstavbě napětí. Plus v doprovodných prvcích, jako třeba výběru skoro meditativní hudby, která tu náladu umocňuje.Ale tohle? Městečko, kde žijí buď jen mladí, nebo staří (ti stejně první chcípnou), kde nežijí lidé ve věku 30-50 let (aspoň jsem žádné nezaregistroval) a kde výstavba příběhu a nějakého napětí je skoková - skok sem, skok tam, chvilka keců, chvilka nudy, macho kecy, metrosexuální kecy, emo kecy, nazdar, A ten úžasně pitomý konec! Mimochodem, Carpenter nepoužil ani jeden digitální efekt, a jaké to má napětí - tady je triků plno, ale ukazuje se, že explictiní zobrazení je často spíše k smíchu. (18.06.2011)

Abych to uvedl na pravou míru. Mlhu jsem si pustil zcela omylem, když jsem toužil po zhlédnutí Mlhy z pera Kinga a režisérské dílny Darabonta. Vlivem stejných názvů došlo k záměně a já se tedy protrápil až do samého konce tohoto podprůměrného počinu, u něhož jsem se ani nebál, ani nelekl, ani nebyl v napětí, zkrátka nic, co bych od žánrů zde uvedených čekal. Jako komedie by to ovšem bylo slušné. :) (02.01.2017)