Wolf Creek

Střílí jako Zajcev, s nožem to umí líp než krajan Dundee a je majitelem nakažlivého smíchu vycházejícího zpoza epésních kotlet. Příběh jedné tisíciny těch, co každoročně zmizí u protinožců beze stopy, má být na základě skutečných událostí. Druhá polovina filmu (kdy mladík a svérázný lovec klokanů nemají jedinou společnou scénu) tak může svádět k myšlence, že se všechno vlastně mohlo odehrát docela jinak.. Nemůžu si pomoci, ale těch prvních 45 seznamovacích minut mi přišlo víc napínavějších, než ten nesčetněkrát viděný do ruda zbarvený zbytek. Marně čekám na hixploitation, kdy profesor filosofie z velkoměsta postupně vyvraždí na univerzitní půdě ošklivé klienty domova důchodců na exkurzi.. (28.04.2009)

Upozornenie : komentár obsahuje neslušné slová takže by ho nikto nemal čítať. Mám pocit, že nič originálne sa už v slasheroch nedá vymyslieť, keď sa donekonečna recykluje nápad o osamelých zabijakoch na farmách zabudnutých kdesi mimo civilizácie. Wolf Creek má celkom zaujímavú kameru a pre mňa rozčuľujúci spôsob strihu. Avšak to, ako je napísaný scenár a hlavne ženské postavy ma núti zopakovať to čo som vrieskal počas tej neskutočne tupej „hororovej“ časti filmu : „Vy p**e, keď neviete zabiť chlapa keď leží na zemi tak, že by ste ho dobili aj kameňom, nezaslúžite si žiť a dobre vám tak.“. ...ale možno je Wolf Creek len sexistická alegória na nemožnosť žien racionálne konať a z toho vyplývajúce následky a oslavu jednoduchosti a funkčnosti myslenia mužského. Ale to už v tom asi hľadám priveľa. 3/10 (16.04.2007)

Zasloužené 4 hvězdy za originálního psychopata i zajímavou lokaci. Ve svém „Chci navštívit“ škrtám Grand Canyon a píšu si kráter Wolf Creek. Kašlat na cestovky, vyrazím jen s pár kamarády. Třeba budeme mít štěstí a ujme se nás svérázný traper Mick Taylor, dobrovolný průvodce turistů, přijíždějících očumovat jeho (!) kráter. Mick je dobrák od kosti (i od koster) a je hravý, takže nás naučí zajímavé společenské hry. Zmrzačený člověče, nezlob se, kolektivní hru Traperská vybíjená či statickou hru pro dva Hlava na špejli. Též mírně erotickou hru Kozyfuč či zajímavou únikovku Kolik má ostnatý drát ostnů? a hádankářskou Copak ti asi ufiknu teď? Film má sice nesympatické oběti s IQ vačnatce (Skippy promine) a logoped už to s Mickem dávno vzdal (kvalitní tik a sykání), ale je to Australan se srdcem na dlani, někdy i několika srdci a zábava s ním je skutečně epesní! (04.05.2014)

Film je primárně jednoduchý souboj zabíjáka a jeho obětí, což prostor pro extra dávku strachu a horrorového pojetí nenabízí. Naštěstí ale nejde o bezduchou či rádobyhumornou řežbu, kde by z každé oděrky vyteklo 20 litrů krve, horror se naopak ohání fungujícími thrillerovými prvky. Díky scenérii bohem zapomenuté pustiny a nejistotě při vkládání důvěry v podezřele vlídného vidláka se daří budovat slušné napětí i očekávání vyústění příběhu. Štavnaté psychopatické výlevy a přesvědčivé zdrcení figurek z něj pak dělá nadprůměrný horror, přestože nenabízí žádnou invenci či silnou atmosféru. (28.08.2012)

Klasické již mnohokrát natočené klišé. Iracionální chování obětí. Vrah s nadlidskými schopnostmi. Teleportace zabijáků mně šla vždycky na nervy. Ale všechno se dá snést až na to, že vrah mi byl svým komickým přístupem sympatičtější než oběti. No na druhou stranu mě teď mrzí, že jsem dal Hostelu tři hvězdičky, protože Wolf Creek je alespoň o stupínek lepší. (19.06.2006)