Kim Novaková se v Genezaretském jezeře nikdy nekoupala

Moc hezký film, který kdyby ještě trochu přitlačil na pilu, tak mohl být skoro stejně dobrý jako finský Domov šedých motýlů. Takhle ale ještě zůstal o třídu výše. Může za to hlavně mnoho načatých zajímavých myšlenek a dějových linií, které i díky krátké stopáži zůstanou zcela nerozvinuty. Vytkl bych ještě jednu veledůležitou složku a tou je hudba. Při vší úctě, zde se opravdu moc nepovedla. Je příliš krotká, nevyvolává odpovídající emoce a vzhledem k ději na plátně působí poněkud nepatřičně. Opět mi vytanul na mysli Domov šedých motýlů, kde vám krása hudby doslova zvýší tep. (19.04.2011)

Film o dospievaní s nádychom kriminality, u ktorého si pri tej pozitívnej hudbe a celkovej atmosfére ani nevšimnete, že sa vlastne rieši vražda. Podľa spisovateľa napísané podľa skutočného príbehu, skutok ale nebol nikdy objasnený a vina, ktorú on do deja zadal, je spochybňovaná. Je v tom úmysel, ale mne ten tieň thrilleru chýbal. Idylka neostala ani smrťou nijako narušená. (22.02.2024)

Zdá se to jako milý nostalgický film o vzpomínkách na dětství. Jenomže konec je šokující, odhalí, že to, co se odehrávalo, mělo svou velmi drsnou, neukázanou, stránku. A ti malí, dospívající a ještě tak křehce nevinní kluci se zachovali jako muži. Z ještě dětského pohledu správně, z dospělého možná příliš tvrdě. Byť si to ten násilnický hajzl zasloužil! (17.06.2010)

Toto je jeden z filmů, který jsem si při repríze nenechal ujít. Občas se mi to stane… Pustím večer telku, a projíždím kanály. Pořady mají 5 – 10 vteřin na to, aby mě zaujaly. Většinou neúspěšně… Na rozdíl od tohoto filmu. Prostě mě zaujal. Okamžitě. Atmosférou. Stylem vyprávění. Zajímavým příběhem. Uvěřitelnými výkony herců. A i když jsem přišel o začátek, v podobě nechytatelné sportovní střely božského Béry Albertsona, dokoukal jsem dychtivě až do konce. Je to prázdninový příběh dvou kluků, jejich fantazie, a také někdy i nepříjemné reality, které i kdybychom co nejvíc chtěli aby se nám vyhnula, musíme jí nakonec čelit. A mimochodem. Některé z komentářů zazlívají filmu detektivní zápletku na konci fimu. Já nikoli. Ba naopak. Režisér Asphaug si s touto těžkou scénaristickou kládou na konci filmu hravě poradil, a i přes jeden, dva lehce nadbytečné dialogy nebyla pro mě rušivá. Jen se podle mě prázdninový příběh dvou chlapců úplně, stejně jako ta nejkrásnější růže, rozvinul… (01.08.2009)

I přes dvě poměrně nezapadající scény (zkamenění, kovbojská jízda) se jedná o parádní filmový zážitek, který jen dokazuje nadstandard švédské filmové tvorby a tradice. Na jednu stranu velmi jemný, dětskou nevinností protknutý a na stranu druhou drsně otevřený pohled na jedno léto strávené u Genezaretského jezera. Krásná a zároveň trochu šokující exkurze do dospívající dětské duše, spojená s fatální nevinnou romantikou. Vše zkombinováno zcela k mé spokojenosti. (25.05.2010)