Kim Novaková se v Genezaretském jezeře nikdy nekoupala

Idylické vzpomínání na slečnu Božskou viděné optikou dvou kluků, ve kterých se právě probouzejí hormony. Retro návrat do klukovských let je vděčné téma, v tomto filmu působí nenásilně a vzbuzuje hřejivě letní atmosféru (podobně jako v Mém létu lásky bez sexuálního motivu). Každá z postav má své dost vážné trápení, ale zvládá to tím typickým seveřanským způsobem do momentu, než se film změní v mužskou verzi Nebeských stvoření... Inteligentně napsané i natočené, výborný casting, jasných 5 hvězd. (23.11.2008)

Zdá se to jako milý nostalgický film o vzpomínkách na dětství. Jenomže konec je šokující, odhalí, že to, co se odehrávalo, mělo svou velmi drsnou, neukázanou, stránku. A ti malí, dospívající a ještě tak křehce nevinní kluci se zachovali jako muži. Z ještě dětského pohledu správně, z dospělého možná příliš tvrdě. Byť si to ten násilnický hajzl zasloužil! (17.06.2010)

První hodinu velice příjemný vzpomínkový snímek (svým způsobem prequel k Na zlatém jezeře, zbývajících třicet minut únavné rozebírání jisté události, na kterou jsme připravováni příliš dlouho, takže ztrácí na zajímavosti a nevyvolává ty správné emoce. V některých směrech mi to připomnělo vizuálně méně vypiplané, ale po vypravěčské stránce poctivější Stůj při mně. 65% (24.09.2008)

Toto je jeden z filmů, který jsem si při repríze nenechal ujít. Občas se mi to stane… Pustím večer telku, a projíždím kanály. Pořady mají 5 – 10 vteřin na to, aby mě zaujaly. Většinou neúspěšně… Na rozdíl od tohoto filmu. Prostě mě zaujal. Okamžitě. Atmosférou. Stylem vyprávění. Zajímavým příběhem. Uvěřitelnými výkony herců. A i když jsem přišel o začátek, v podobě nechytatelné sportovní střely božského Béry Albertsona, dokoukal jsem dychtivě až do konce. Je to prázdninový příběh dvou kluků, jejich fantazie, a také někdy i nepříjemné reality, které i kdybychom co nejvíc chtěli aby se nám vyhnula, musíme jí nakonec čelit. A mimochodem. Některé z komentářů zazlívají filmu detektivní zápletku na konci fimu. Já nikoli. Ba naopak. Režisér Asphaug si s touto těžkou scénaristickou kládou na konci filmu hravě poradil, a i přes jeden, dva lehce nadbytečné dialogy nebyla pro mě rušivá. Jen se podle mě prázdninový příběh dvou chlapců úplně, stejně jako ta nejkrásnější růže, rozvinul… (01.08.2009)

Vynikající budování letní prázdninové bezstarostné atmosféry do který z ničeho nic přijde buřinec a rozhodně ne ten přírodní. Závěr už byl takový nijaký asi se chtěl nést v ležerním duchu jako předešlá část snímku leč možná to chtělo přece jen trošku napětíčka, když už to muselo takto odbočit. Závěr se mě líbil. (09.08.2013)