Pobuda

Francouzská komedie ve snaze přiblížit se co největší mase utrěpla šrámy na humoru v podobě menší "richardovské" poetiky a větší vulgárnosti . To filmu sraží absolutní hodnocení, ovšem komických scén bylo ve filmu celkem dost a určitě jsem si u filmu nepřpadal jako nějaký pobuda co traví čas civěním na blbosti . (12.10.2006)

Bohužel, nemohu srovnávat tento film s jeho dědečkem od Jeana Renoira. Tvůrcům se výstižně podařilo převést příběh do současnosti. Se současnými aspekty života, zvýšenou agresivitou, cynismem i rozdováděnou škodolibostí. Neschovává se, občas vulgárně zakleje, ale především elegantně popichuje a rozdmýchává skryté tužby. Je to jízlivé, ale i laskavé, rebelující i uklidňující. Léčba šokem je někdy tím nejlepším receptem ve všednosti manželského života. Jen mezní až absurdní situace cynismu nám mohou navrátit pestré barvy, rozverná dobrodružství i tolik potřebnou naději do života. Hlavní postavou příběhu je majitel malé galerie Christian (dobrý Gérard Jugnot), nešťastný v manželství a bláhově doufající v mladou lásku. To, co se z počátku zdá jako slibná příležitost, se přemění v noční můru beznaděje. Život je cynický a občas i zvrácený, ale ukazuje i svou laskavější tvář příležitosti a hmatatelnějších hodnot. Hvězdou filmu je bezdomovec Boudu (velmi dobrý Gérard Depardieu), hrubián s přirozeným osobním kouzlem pábení. Nenasytně, vulgárně a aristokraticky přijímá a bere, rozsévá vichr a bouři, vynáší do nebes a dodává neopakovatelné pocity velikosti. On je zmatek a zkáza, ale i víra, naděje a život. Hlavní ženskou postavou je Christianova neurotická manželka Yseult (velmi zajímavá Catherine Frot) ve svém náhlém obživnutí v hořké náruči osudu. Pulsující míza tryská v probuzené touze po ochutnávání všech krás a rozkoší. Čtvrtou důležitou postavou je Christianova asistentka Coralie (zajímavá Constance Dollé) s elegantním odrážením všech útoků nadrženého šéfa. Zde život odhalil svou nejcyničtější podobu s výsměšným plivancem. Z dalších rolí: na mzdu netrpělivě čekající malíř pokojů Perez (Bonnafet Tarbouriech), zaskočený Christianův kamarád a Yseultin psychiatr Bob (sympatický Hubert Saint-Macary), vzpouzející se extravagantní dvorní malíř Hubert (zajímavý Jean-Paul Rouve), či zahořklý bezdomovec a zapřisáhlý Bouduův nepřítel Géronimo (Serge Riaboukine). Je to dílo, které nastavuje satirické zrcadlo společenskému i partnerskému životu, který se bez snahy vzdává i sobecky zneužívá. Je to kousavé, trefné, svěží, laskavé a radostné. Vtipné a lehké. (28.10.2016)

Christian je stárnoucí majitel malé prodejní galerie s obrazy stojící před krachem, jeho žena Yseulta prožívá depresivní chvíle po vyléčení se ze závislosti na alkoholu. V tíživé situaci hledá Christian něhu a porozumění u své mladé sekretářky Coralie, která však jeho svodům stále odolává. Při nočním dostaveníčku u kanálu je vyruší topící se muž, kterým se ukáže být bezdomovec a pobuda Boudu. Záhy změní celý jejich život. Nemá domov ani přátele, u kterých by mohl složit svoji hlavu, proto se smilují a na noc ho vezmou k sobě domů. Z jedné noci jsou však záhy dny a týdny, Christian marně hledá způsob, jak se nechtěného hosta zbavit. Boudu je neurvalý, hrubiánský a sprostý. Velmi brzy začne porušovat bariéry slušnosti a vděku ze zachráněného života a všem 3 rozboří linii stereotypního života. ● Film Pobuda má své skvělé světlé okamžiky naplněné opět velmi dobře zvládnutou rolí Géradrem Depardieuem a jeho hlášky a činy tvoří jediný nosný pilíř úspěchu filmu. V mezihrách jsem již pokukoval po hodinkách a doufal v brzký konec. Film má stejný charakter, jako řada českých komedií. Dialogy dostatečně vstřebáte a oceníte až po několikerém shlédnutí. "Čímpak se tenhle člověk živí?" "Já jsem na podpoře. Třicet let pod mostem, třicet let žebrák, bez povšimnutí kolem mě prošli přibližně tři miliony lidí. Slušní a věřící lidi jako vy na mě i čůrali. Chtěl jsem umřít, ale Christian a Yseult mi zachránili život, Coralie mi dala tu nejkrásnější něhu. Neumím číst ani psát, ale jediným pohledem vidím lidem až do srdce, když se na ně podívám." ║15.8.2009║ (15.08.2009)

Osobně mám dlouhodobý problém s Gérardem Depardieu…no prostě ho nemusím…každopádně v tomto případě musím minimálně ocenit zápletku. Pointa, která skýtá nekonečné možnosti humorných situací. Ne, že by v tomto případě vtip podával dveře s vtipem, ale pobaví. Francouzská poetika, kterou pamatuje moje dospívání (Sedmá rota, Richard, Les Charlots, Četníci aj.) sice nuceně ustupuje jistému druhu humpoláctví, ale pro mne osobně nejpřijatelnější Depardieu za posledních X let. (06.05.2019)

Depardieu se většinou zahazuje v druhořadých filmech, které jen "používají" jeho "humpolácký" šarm. Pobuda-flákač, který si existuje světem trochu nepochopitelně osudově oslovuje všechny zúčastněné (zejména dámy) a on jim jejich štědrost odplácí komplikacemi a až sociopatskou lhostejností k problémům, které jim působí. Jeho kladný účinek v závěru je spíše věcí náhody, protože stejně dobře by mohl způsobit rozvrat, rozklad či tragédii. Vidět tohoto herce jak se množí jak králík není podle mého právě vkusné ani nejlepší využití jeho nesporných kvalit. Jeho loučení s jednou z dam s prohlášením, že Boudu je jako vítr...vyznělo po stylizaci této postavy spíš jako nechtěný humor. Boudu byl spíš pšouk povaleče než nespoutaný vítr svobody ve stylu Cyrana. Kladu si otázku, zda se k nám dostávají opravdu ty nejlepší francouzské komedie. Přeci to nemůže být tak špatné. Jedna hvězda za GD. Vše ostatní milé na tomto filmu jsem viděla jinde lépe. Potěšilo mě vidět trochu z Aix en Provence, kde je nádherně a jedině kouzlo města snad pomohlo přežít protagonistům všechny ty zdrady, nevěry a necitlivosti, které si tam vzájemně uštědřovali. (22.08.2008)