Grand Prix

John Frankenheimer měl auta a rychlost vždy rád a výborně to předvedl právě v tomto snímků z prostředí formule 1. Film má hlavní chybu v přílišné délce a nepříliš vydařeném prokreslení charakterů ale samotné závody, které tvoří velkou část snímku jsou natočené výborně a hlavně díky tomu stojí za to vydržet celé tři hodiny. Záleží na divákovu vztahu k oblasti automobilových závodů. (29.01.2012)

Představení jednoho z nejznámějších sportovních podniků. S fantasticky natočenými scénami závodů, rychle se prohánějích formulí po okruzích. Rychlost, s jakou jsou ty "rakve" na kolech zachyceny, s patřičnou dávkou dramatu, napětí a realičnosti, je neuvěřitelná. Nahlednutí do zákulisí a prostředí jezdců. Jejich pocitů a vztahů. Snímek je to dlouhý, a né vždy jsem udržoval patřičnou pozornost. Odměnou mi byl silný a osudový závěr. (20.10.2013)

Krásné sportovní drama s působivou atmosférou závodů, k níž neodmyslitelně patří rivalita mezi jezdci F1 a stejně tak mezi stájemi závodních vozů.. Moc hezky napsaný scénář, sympatičtí herci, půvabné ženy, no a pochopitelně řev motorů.. Moje jediná připomínka se týká délky snímku, ač se mi to líbilo a bavilo mě to, bylo to fakt dlouhé.. (02.08.2023)

Ačkoliv nejsem žádným velkým fanouškem automobilových závodů, tak jako kluk jsem s tátou chodíval na závody na Masarykův okruh, zažil jsem ještě i ten starý, kde se motorky a auta proháněla  de facto po normální silnici mezi domy, tedy něco jako Velká cena Monaka, kterou Frankenheimerův opus začíná.   Filmově je  Grand Prix zejména opulentní oslavou závodů F1 s naprosto nadčasovou vizuální stránkou, kde máte občas pocit, že s těmi závodníky jste přímo na dráze.. Na velkém plátně by vyniklo jistě mnohem víc. S karamboly, kterých na diváka číhá víc než dost si pak  tvůrci asi vyhráli nejvíc a jejich působivost zkrátka bere dech. Čili už jen po formální stránce jde o výjimečné dílo, to by mi ovšem u podobného tématu k absolutoriu nestačilo a tak jsem uvítal zejména výborně poskládaný příběh čtyř hlavních protagonistů, špičkových jezdců, kteří ač každý jiného naturelu, se po nastoupení do kokpitu stávali jednou a touž osobou, která před sebou vidí jen závodní dráhu a  vyhlíží jen cílový praporek.   Do jejich života mimo dráhu pak vstupují ženy  a právě ta vztahová linie s nimi či jen trochu jiná závodní dráha mne tu bavila snad ještě  i o trochu víc než všechno to okouzlení rychlostí plné adrenalinu ( a testosteronu). Ať už to byla velmi přitažlivá novinářka Louise, "netančím, nekouřím, nepiju"  Lisa, lehce labilní  a krásná manželka  Pat, tak ale i chladná Stoddardova matka či vypočítavá Sartiho manželka.   A byť není prostředí kolem závodů vybarveno pastelkami, tak tam jistý morální vykalkulovaný ideál pochopitelně prosáknul. Ferrari a černý prapor...ehm.  Na druhou stranu, ta kola se tu točila o něčem jiném.  5,4,3,2,1, START!! (05.08.2023)

Ojedinělost projektu by si určitě další hvězdu zasloužila, ale ve výsledku je Grand Prix bohužel prakticky nemísitelná směs geniálně natočených závodů a plytkého romantična. Jakožto bývalý F1 fanoušek jsem byl scénami z okruhů nadšen i přesto, že jakýkoli soudobý F1 záznam nabízí totéž. Skutečně velice precizně sestříhaný a ozvučený materiál a stylové kolize dělají z úvodní Grand Prix Monako (i posléze Spa a Monza) skutečnou lahůdku. Frankenheimer kouzlí i s dělením obrazu na dva i tři paralelní děje, potažmo megalomanským rozdělením až na 32 snímků. Výplň je adekvátně romantická, ale na tři hodiny to dvakrát nestačí. 3,5*. (Z herců mě překvapil podmanivý Brian Bedford, jenž tu nemá ani svůj profil...) (27.06.2012)