Grand Prix

John Frankenheimer zde ukazuje především režisérské mistrovství, které je prezentováno střihem, dvěma záběry nebo i více záběry v jednom okně a skvělou prací se zvukem. Jasně, to není jen jeho vina, ale měl vizi, která je z toho patrná - ukázat rychlost a její krásu stejně jako zhoubnost. A to se podařilo. Závodní scény jsou i po půl století úchvatné. (28.02.2018)

"Když má člověk dělat něco nebezpečného, nesmí mít schopnost si něco představovat..." Asi bych nemohl být závodníkem Formule 1, protože bych si tu blízkost smrti, s níž byl žel člověk na konci tohoto filmu konfrontován, uvědomoval každým coulem. Dokonce jsem i z několika náznaků odhalil, kdo bude tou obětí této jinak fascinující podívané. A když říkám "fascinující", tak tím mám na mysli zejména dokonalou Frankenheimerovu filmařinu. Na začátku jsem měl trošku pochybnost, že vydržím s takovým zaujetím sledovat tak dlouhý film o nějakých "závodech autíček". Díky nápadité režii, kdy jediný ze závodů nebyl natočen stejný, jsem se však pokaždé těšil na to, s čím  Frankenheimer přijde v dalších závodních scénách. Zajímavé bylo i sledovat ty doprovodné děje ze zákulisí sportu a partnerských životů jednotlivých závodníků. Vynikající byly zejména dialogy s Ivesem Montandem (se skvělým dabingem Luďka Munzara). (20.08.2023)

John Frankenheimer měl auta a rychlost vždy rád a výborně to předvedl právě v tomto snímků z prostředí formule 1. Film má hlavní chybu v přílišné délce a nepříliš vydařeném prokreslení charakterů ale samotné závody, které tvoří velkou část snímku jsou natočené výborně a hlavně díky tomu stojí za to vydržet celé tři hodiny. Záleží na divákovu vztahu k oblasti automobilových závodů. (29.01.2012)

Klenot světové kinematografie a nejlepší závodní film všech dob, který vydláždil cestu pro budoucí nástupce žánru. Definoval a představil divákům neuvěřitelně úzkou a pravdivou hranici mezi slávou a tragédií, a zároveň zakomponoval do arkádového příběhu vztahovou linku. Přesně v takové podobě se i takřka po 60 letech tento žánr dále v nezměněné podobě natáčí. Ke špičkovému scénáři Roberta Alana Aurthura se zde navíc přidává i geniální kamera Lionela Lindona - split screeny, záběry z přidělané kamery na monopostu formule, prolínání obrazů přes sebe a výjimečná hudba Maurice Jarreho. Silnou inspiraci z Grand Prix lze z poslední doby spatřovat v Mannově Ferrari či Kammertonsovu Schumacherovi. Kvalitu snímku podtrhují i vynikající herecké výkony tria Brian Bedford v roli Stoddarda (ten, co vypadá jako Robert Downey Jr.) - James Garner v roli Peta - Yves Montand v roli Sartiho. Geniální dílo a atak na osobní žebříček TOP10 všech dob. 💯 (04.06.2024) (08.06.2024)

Na svou dobu technicky neskutečnej racing film, který svůj vlastní závod (s produkcí se Stevem McQueenem a Johnem Sturgesem v čele, která si chtěla vzít na paškál stejné téma) vyhrál. A zatímco McQueen si o pár let později natočil jiné fenomenální auto dílo v podobě Le Mans (troufám si tvrdit, že i přes podobnost některých motivů jde o zajímavější a konzistentnější podívanou), Grand Prix tuhle výhru nikdo neupře. Tři hodiny jsou možná dlouhá doba, ale uteče to závodním tempem - především díky Montandovi a Mifunemu (zatímco Garner McQueenovo mojo nemá ani z dálky). Jediný, co mě neskutečně rozčilovalo, byla naprosto nevhodná hudba, která v těch nejdramatičtějších momentech zní, jako by podkreslovala scénku se selkou, co se po procházce rakouskými Alpami vydala podojit oblíbenou krávu. Jarre tentokrát totálně mimo atmosféru. (22.10.2022)