U konce s dechem

Teda to byla síla! Mám na mysli způsob, jakým režisér obrátil celý film naruby. A scénarista... Et tu, Jean-Luc? Oni ti něčím vyhrožovali? Kdyby to aspoň dávalo smysl, ale tohle je čistá hrůza samo o sobě, nejen ve srovnání s původním filmem. Americkým remakům čehokoli věřím velmi omezeně, ale jednou za čas jsem příjemně překvapena, tak si ve zbývajícím čase vesele rozbíjím nos a iluze. V tomhle případě o "herectví" Richarda Gerea a příběh vyznívající úplně naprázdno. Ale uběhne to a hrají - tedy vyskytují se - tam hezcí lidé, tak to po nějaké době bolet přestane. Mimochodem když ve studiu promítali záběry z původního filmu, vzbudil záběr na Belmonda mírný rozruch. Byl uklidněn tím, že pro film se najde někdo "méně vizuálně komplikovaný." To je asi tak nejzábavnější věc, která se k tomuhle vztahuje. A ať si kdo chce co chce říká, stejně se mi Belmondo líbí mnohem víc. (14.08.2007)

Osudem remaků obvykle bývá, že nedosáhnou na originál, ale občas jsou i výjimky. V tomto případě nestačilo v tomto filmu ani skvělé herecké duo Richard Gere, Valérie Kapriská. Snaha zopakovat a vsadit na předešlý úspěch originálu se vždy nevydaří, alespoň v mém případě se to nepovedlo. Nic naplat původní dvojici z originálu Paul Belmonda, Jean Seberg nelze prostě nahradit. (11.07.2009)

Francouzský originál jsem nikdy neviděl (a ani po tom netoužím) a remake... no příšerná kravina. Hlavní hrdina je naprosto pitomý, ovšem řádně namachrovaný frajírek spoléhající jen na vzhled. Navíc s nulovou morálkou; co chce si prostě ukradne, zabití poldy ho taky netrápí a holku prostě miluje, tak musí být s ním. Taková postava se nedá brát ani vážně, natož ji fandit a Gere tomu svým "herectvím" taky nepomáhá. Stejný je to s celým filmem. Povrchní, pitomé, kýčovité romantické drama, které do krimi spadá jen tím, že po něm jdou jasnovidní poldové, kteří bůhvíjak vědí že je vrah a vždy ho neomylně najdou. 2* jen za věci kolem - 80s atmosféra, staré rokenrolové pecky a především neskutečně hot Valérii Kaprisky a všechny scény s ní. Ta se dá aspoň trošku chápat - naivní dvacítka zblbnutá vášní a adrenalinem. (17.06.2024)

Americký divák sice v drtivé většině na evropskou resp. světovou kinematografii zvysoka kašle, nicméně americká studia pozorně sledují, co by se dalo zpeněžit, a s oblibou dělají remaky úspěšných, především francouzských, snímků. Jejich verze mají obvykle hodně daleko ke kvalitě svých vzorů, ale americké publikum ocení přítomnost známých tváří a americké angličtiny. Godardovi šlo pochopitelně o něco úplně jiného než jeho americkému protějšku. Označení "krimi" je celkem zavádějící, stejně jako přítomnost členů galerky na plátně, protože režisér točil psychologické drama a šlo mu o charakter jeho hrdinů, nikoliv o nějakou akci. V americké verzi zůstaly sice základní historka i její postavy zachované, ale stal se z toho běžný produkt masové kultury, tuctová záležitost s nádechem romantiky, která nemá s myšlenkovou hloubkou své předlohy téměř nic společného. Pokud se vám líbil původní Godardův snímek, nepokoušejte se o zhlédnutí remaku a platí totéž i naopak. Oba dva filmy mají úplně jiné publikum. Rozdíl je pochopitelně i v přístupu herců, Belmondův grázlík představoval úplně jiný typ hrdinů než byly jeho pozdější sympatičtí dobrodruzi a Gere postrádá jeho charisma i herecký rejstřík. Celkový dojem: 40 %. (06.06.2011)

Existuje vůbec nějaký dobrý americký remake evropského filmu? Vždy mne napadne, že už je na tom Hollywood dost špatně, když musí vykrádat náměty jinde. A pravidelně je překope a přízpůsobí masovému vkusu diváctva (tedy zprasí) tak, že to volá o pomstu. Tohle vypadá jako nepovedená parodie původního filmu. (30.01.2011)