Režie:
Bahman GhobadiKamera:
Shahriar AssadiHudba:
Hossein AlizadehHrají:
Soran Ebrahim, Avaz Latif, Hiresh Feysal Rahman, Saddam Hossein Feysal, Abdol Rahman Karim, Ajil ZibariObsahy(1)
Všechny války a násilí přinášejí smrt, utrpení a ničí budoucnost. Kdekoliv se lidé na sobě dopouštějí násilí, jsou kolem vždy i bezmocní svědkové a oběti zároveň - děti. Jejich šokující příběhy média nezaznamenají, z bombardérů, tanků a vojenských velínů nejsou vidět. Ony však, pokud přežijí, tyto strašné zkušenosti s sebou nesou do budoucnosti.
Film jednoho z nejpozoruhodnějších íránských režisérů současnosti Bahmana Ghobadího Želvy mohou létat byl natočen v autentickém prostředí kurdského utečeneckého tábora na irácko-tureckých hranicích v roce 2004 a vrací se do období několika týdnů před americkým útokem na Irák. Ghobadí, sám kurdského původu, se rozhodl jej natočit poté, co těsně po skončení americko-irácké války přijel do Bagdádu a stal se osobním svědkem otřesných dětských osudů, které za sebou poslední konflikty zanechaly. "Děti jsou totiž v každé válce jejími prvními oběťmi. Každému to bylo ale úplně jedno. ... Rozhodl jsem se natočit protiválečný film."
Děti, které v Ghobadího filmu vystupují, jsou samozřejmě neherci. Jejich výkony však působí nesmírně autenticky. A ve světě neexistuje režisér, který by dokázal s takovou znalostí a přesvědčivostí odhalit skutečný život obyvatel těchto krajů, známých v západní Evropě jen z populistických hesel, jimiž se ohání světová politika.
Film, který je prvním iráckým filmem natočeným po pádu Saddáma Husajna, viděli diváci rekordních osmdesáti filmových festivalů! A o tom, že Ghobadího nemilosrdná, syrová výpověď zapůsobila po celém světě, svědčí řada čtyřiceti mezinárodních a tří národních cen.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (129)
Výborná depka, ktorá tak zo začiatku vôbec nevyzerá, skôr naopak. Príbeh zmrzačených detí bez rodičov, ktorí si zarábajú zberaním mín a vykladaním prázdnych nábojníc, je k záveru dosť depresívny. Na rozdiel od iných prispievateľov si nemyslím, že obsadením detí do hlavných úloh si autori premyslene a automaticky získavajú sympatie na ich stranu. Podobné filmy tu už boli a točiť filmy s deťmi je dvojsečná zbraň, jednoducho buď to funguje alebo nie. Buď príbeh je zaujímavý alebo nie je. Buď sú detský hrdinovia presvedčiví alebo nie sú. Tu našťastie všetko hovorí v prospech tvorcov. Film 80%. ()
Tři podivné linky (kluk co předpovídá budoucnost, kluk co šéfuje místnímu minovému gangu a sociální drama s problémovým děckem) jsou pospojované spoustou bezrukých a beznohých dětiček, které se motají v iráckém bahně. Nevím, zda jsem více trpěl citovým vydíráním mrzáčků nebo rozsypaným příběhem bez hlavy a paty. Nejlepší moment byl záběr hned na začátku filmu, když děti nastavovaly na kopci satelity a otcové na ně hulákali, jak je mají natočit. ()
Válka si oběti nevybírá a příběh dětí uprchlíků ve válkou zničené oblasti na mě zapůsobil. Ale to nemůžu úplně říct o filmu jako celku, protože zejména první polovina byla na můj vkus celkem rozvleklá. V druhé polovině už je dost dramatických momentů, které člověka chytnou za srdce, ale jako celek za 3,5*. ()
Na válku se zvyknout dá viz. http://www.csfd.cz/film/16097-rambo-prvni-krev-first-blood/ a http://www.csfd.cz/film/220982-rambo-do-pekla-a-zpet-rambo/ . _______ INFORMACE _______ O Iranu toho moc nevím a tak režiserka podstatné věci několikrát zopakovala. Má u mě bonbon. ()
Celkem jsem se bála, že film bude o hrdinném strýčku Samovi, který s laskavostí sobě vlastní přišel násilně christianizovat, tedy pardon, dnes se mečem šíří demokracie, do Iráku. Nakonec se z něj vyklubal romantický snímek s nádechem té zvláštní íránské poetiky. Romantika tedy spočívala v tom, že se jeden z mála kompletních chlapců (měl dvě nohy a překvapivě i ruce) zamiloval do jediné dívky v široširém okolí. Problémem je první třetina filmu, která je naprosto odtažitá, bez emocí, které se až postupem času proklubávají na povrch. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (5)
- Samotné natáčení se odehrávalo nejen za nepříznivého počasí, ale doslova v bojových podmínkách – během americké invaze do Iráku. Dokončování filmu probíhalo v době, kdy byl dopaden Saddám Husajn a nepokoje v zemi eskalovaly. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Každý detský predstaviteľ vo filme bol v skutočnosti utečencom. (Karush)
- Tři měsíce cestoval Ghobádí po nejodlehlejších končinách Iráku a hledal vhodné dětské představitele. Vybrané děti pocházejí z různých částí země, všechny však spojuje kurdský původ. Dvě z nich navíc přišly o končetiny při snaze deaktivovat miny, které následně chtěly prodat na černém trhu. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama