Reklama

Reklama

V roku 1916 mladý pruský šľachtic Manfred von Richthofen odchádza, tak ako väčšina mladých mužov, do vojny. Vďaka svojej neohrozenosti, rytierskemu prístupu k leteckým súbojom a úcte k nepriateľovi, sa z neho už čoskoro stane obávané stíhacie eso a uctievaná ikona leteckej flotily Prvej svetovej vojny. Manfred lieta s priateľmi Wernerom Vossom, Sternbergom a Lehmannom, s ktorými ho spája rešpekt k vojenskému drilu a rytiersky spôsob súbojov. Svoj stroj, trojplošník Fokker Dr.1, si dá zafarbiť na červeno a stane  sa postrachom všetkých protivníkov a letcov Dohody. Francúzi ho prezývajú Červený diabol, Briti na jeho hlavu vypíšu odmenu. Počas vojny zostrelil najmenej 80 lietadiel, najviac zo všetkých pilotov na oboch stranách. Náhodné stretnutie so zdravotnou sestričkou Käte mu však otvorí oči a poznáva skutočné barbarstvo vojny. (TV JOJ)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (198)

Madison 

všechny recenze uživatele

Neskutočne nudný film, ktorého najväčší problém nespočíva v tom, že nevznikol pod záštitou zábavnej americkej produkcie, ale v tom, že jedna dejová linka zameraná na technické spôsobilosti hlavnej postavy, nedokáže uspokojiť diváka milujúceho plnohodnotný filmový zážitok. Dodať filmu hlbší myšlienkový rozmer, emocionalitu či viac dejových prvkov, mohol Červený barón dopadnúť úplne inak. 2* za vizuálnu stránku. ()

salahadin 

všechny recenze uživatele

Rudý baron aneb taková pohodová německá pohádka na dobrou noc. Richthofen, který chce válčit s noblesou je sympatický chlapík a jeho silná osobnost hodna následování. Nevím toho o Richthofenovi tolik, ale jsem si jistý, že nebyl tak uvědomělý. Ano, film je to velmi patetický, velmi uhlazený a podává obecné poselství války. Ale přesně takový film chci v době nejrůznějších mediálních zprávách o válkách ve světě vidět. A věřit, že lidé mohou být přáteli i přes rozdílné strany barikády. "Našemu příteli a nepříteli..." Hrůza 1. světové války, opravdu velmi zbytečné a kruté války, na nás stále působí a je mementem dalším generacím. Myslím, že filmaři, ať už natočili v tomto případě jakoukoli sentimentální sračku, tak vsadili na rovinu příběhu o lidskosti a hodnotách, za které stojí za to bojovat. A v dnešní sarkastické a apatické době se cení takový film o to víc. ()

Reklama

ecceHOMMO 

všechny recenze uživatele

Film dosti nedotiahnutý........nevyužitá možnosť ukázať strhujúce letecké súboje, možnosť srthnúť diváka emóciami či dokonca aby na konci snímku vyronil slzičku sa nekoná ......pretože počas celeho filmu je smrť podaná len tak - ako by sa nič podstatné nedialo.....ako keby bolo jedno či sú hrdinovia živý alebo mŕtvy ( že to jedno nie je zaznieva len slovne nie obrázkami....nie konaním jednotlivých postáv )......... ()

Kosmik 

všechny recenze uživatele

Příšerný scénáista a rozpačitý režisér v jedné osobě, pro kterého práce ve střižně s tím, co měl natočené, musela být jedna velká noční můra. A proti tomu zase nádherná kamera, zejména leteckých soubojů, působící občas až monumentálním dojmem s misteriózní hudbou přecházející ze smyčců do čistého sborového chorálu. Mohl to být úžasnej biják, námět má velmi silný potenciál, ale není. "Bereme si pouze úkoly, na které stačíme, Konráde, teda Nikolaii..." ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Sledujeme jen okouzlené a technicky vypulírované obrázky leteckých soubojů, štábních porad a chlapských (či chlapeckých) radovánek v nevěstinci. Kdyby si někdo takto dovolil natočit film z druhé světové, bylo by to na soudní žalobu.Naštěstí jde o první světovou válku, a ta zdaleka není tolik poznamenaná ideologickou zátěží, jež by se s německých národem doposud táhla.Válka v Rudém baronovi každopádně vyznívá jako vznešená záležitost pro noblesní muže, jako hra a vzrušení, prostor pro frajeřinky a vybouření mladistvé energie. Všichni mají čest, nepřátelé jsou uctíváni a nezabíjejí se; letci si jen počítají zářezy sestřelených letadel. Von Richthofen jich sestřelil celkem přes osmdesát. Zkrátka Top Gun s dvouplošníky a šálami kolem krku. Hudba je chvílemi tak legračně pompézní a patetická, až to působí sebeparodicky, a letci se tváří tak zaťatě, jako by chroupali křídu a ze sezení za kokpitem se jim hluboce zařízly rajtky až kamsi. Životopis nejslavnějšího stíhacího letce Manfreda von Richthofena zvaného Rudý baron je celkově hodně plochý a nesnaží se jakkoli vysvětlit, proč je hlavní hrdina hrdinou, jak se mu daří být nejlepším pilotem, či nás alespoň přesvědčit o jeho vášni pro létání. Tomu nafrněnému blonďáčkovi jde prostě všechno snadno.V tom má film natáčený v Česku poněkud němečtější charakter; Hollywood by si nejspíš lépe ohlídal motivace postav, a hlavně by se snažil učinit hrdinu sympatickým. Ale tím je vlastně Rudý baron výjimečný. Všichni se tu chovají tak nabubřele, že je jedno, zda se s nosem nahoru špulí Matthias Scheighfer coby von Richthofen, Richard Krajčo coby britské eso Hawker, Josef Vinklář coby maršál von Hindeburg či Ladislav Frej jako císař Vilém II. Snad jen Til Schweiger nasazuje pózu a la Marek Vašut "mám všechno na háku".Jenomže výše napsané platí jen do určité části děje. Von Richthofena probudí a polidští krásná zdravotní sestřička Kate (velmi špatně německy nadabovaná Lena Headeyová), která mu ukáže, jak vypadají následky války dole na zemi. Rudý baron se konečně myšlenkami snese z oblak a zachová se statečně, když před nejvyšším velením navrhne stejnou strategii, jakou uplatňuje při leteckých soubojích: když nemůžeme vyhrát, stáhneme se.Těžko říct, jaký byl přesný záměr tvůrců filmu. Jistě chtěli překonat americký film béčkaře Rogera Cormana Red Baron z roku 1971, digitální efekty jim umožnily předvést komplikovanější bojové scény. Zřejmě se také chtěli vymezit vůči již příliš comicsovým Rytířům nebes a vnést do tématu 1. světové více realismu, byť jisté umělohmotnosti a "photoshopovému" vzhledu se nevyhnuli ani oni.Co ale zůstává nejasné, je poselství, s nímž autoři přicházejí. Jejich film tak dlouho razí "německy nadřazenou" linii, že náhlý, téměř pacifistický obrat zanechává pachuť dvojznačnosti. Snímek byl vyroben pro vyznavače military show, již ocení hlavně technické detaily, ale přitom se skrze hlavního hrdinu snaží zobrazit Němce jako antinacionalisty, kteří pouze plnili rozkazy tupého velení. Od "užívání si" bombastického spektáklu se tedy máme pohroužit až k jakémusi rozjímání ve stylu Na západní frontě klid. Vzhledem k tomu, jak vypadá většina filmu, a že hrdina pořád zůstává nevinným snílkem a gentlemanem, je finální poučení o nesmyslnosti války spíše pokryteckým gestem tvůrců, kteří vědí, že jednoznačná oslava německé armády by jim neprošla. () (méně) (více)

Galerie (42)

Zajímavosti (29)

  • Původně tvůrci uvažovali o natáčení v Polsku či v Litvě, poté jejich volba padla na Českou Republiku. Kulisami pro natáčení se stal zámecký park Veltrusy, louka mezi Strží a Starou Hutí u Dobříše, ale i okolí Národního muzea a Vinohradského divadla. (hippyman)
  • V Česku vznikla řada dekorací. „Hledali po celém světě výrobce, kteří by zhotovili letadla, protože původních strojů z první světové války se dochovalo velmi málo a nikdo z muzeí je nepůjčí," vysvětluje Petra Wagnerová z produkční společnosti Bioscop. (adams89)
  • Ako uvádza distribútor filmu Bioscop, kalifornský spisovateľ a režisér Nikolai Müllerschön pôvodom z Nemecka pracoval na príbehu pilota Richthofena dlhé roky. Prvý návrh napísal už v roku 2002 a následne nesčíselnekrát upravoval. Už od začiatku ale chcel Müllerschön produkovať a natáčať film v Nemecku, pretože mu prišlo podstatné rozprávať príbeh o Červenom barónovi z nemeckého pohľadu. Zároveň ale v tej dobe nevidel natáčanie v Nemecku ako reálne. Preto sa pokúsil svojím projektom zaujať Hollywood. Štúdiá prejavili záujem, predbežný rozpočet bol stanovený na 40 mil. dolárov a niekoľko amerických hereckých hviezd bolo oslovených s ponukou hlavnej roly. Müllerschön ale čoskoro uvidel, že jeho európsky ladený film sa stáva americky klišovitým, a tak sa rozhodol pre prvú variantu. Ako lokácie pre natáčanie boli pôvodne vybrané Stuttgart a Litva, ale nakoniec sa natáčalo prevažne v Prahe – aj vďaka prvotriednej filmovej infraštruktúre a miestnym profesionálom. Zásluhy na filme má tiež česká Letecká amatérska asociácia, ktorej členovia vyrobili dvojplošníky a letecké vraky. Produkcia taktiež zahrňovala obrovské množstvo koní, historických vozidiel, parných lokomotív a haldu vojenskej techniky, ktorá na miesto natáčania dorazila z každého kúta Európy. Keď bolo natáčanie po 61 dňoch u konca, nastal čas 16-mesačnej postprodukcie v Los Angeles, kde žije režisér Nikolai Müllerschön. Prvá verzia sa potom testovala na amerických divákoch a až potom sa film dočkal premiéry v Nemecku presne v deň letcovho 90. výročia úmrtia – 21. apríla 2008. (PeterJon)

Reklama

Reklama