Reklama

Reklama

V roku 1916 mladý pruský šľachtic Manfred von Richthofen odchádza, tak ako väčšina mladých mužov, do vojny. Vďaka svojej neohrozenosti, rytierskemu prístupu k leteckým súbojom a úcte k nepriateľovi, sa z neho už čoskoro stane obávané stíhacie eso a uctievaná ikona leteckej flotily Prvej svetovej vojny. Manfred lieta s priateľmi Wernerom Vossom, Sternbergom a Lehmannom, s ktorými ho spája rešpekt k vojenskému drilu a rytiersky spôsob súbojov. Svoj stroj, trojplošník Fokker Dr.1, si dá zafarbiť na červeno a stane  sa postrachom všetkých protivníkov a letcov Dohody. Francúzi ho prezývajú Červený diabol, Briti na jeho hlavu vypíšu odmenu. Počas vojny zostrelil najmenej 80 lietadiel, najviac zo všetkých pilotov na oboch stranách. Náhodné stretnutie so zdravotnou sestričkou Käte mu však otvorí oči a poznáva skutočné barbarstvo vojny. (TV JOJ)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (199)

blackrain 

všechny recenze uživatele

Manfred von Richthofen létal s rudým trojplošníkem Fokker DR 1. Měl 80 sestřelů. Stal se ikonou flotily První světové války. Vyprávějí se o něm legendy. V dílnách Filmového studia Barrandov se vyrobilo 19 dvojplošníků, tři jednoplošníky a letecké vraky. Ve filmu mi chybělo více leteckých soubojů a vypjatých situací. Mohly být také zajímavější. Milostná zápletka také není zrvona příliš přesvědčivá a moc dobře nefunguje. Měla jsem jinou představu o legendě jménem Red Baron. Pokud budete pozorní, tak poznáte pár českých herců. Za zmínku stojí pan Vinklář, Frej a Vlasák. ()

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Rudý baron je pro mě nepříliš kvalitním snímkem hlavně z toho důvodu, že jeho tvůrci neodolali a zapracovali do příběhu zbytečnou romantickou zápletku a ve snaze o jakési morální ponaučení sklouzli ke klišoidním postupům. Příliš mě nepotěšil ani ten fakt, že se děj filmu o nejúspěšnějším stíhacím pilotovi první světové války odehrával převážně na zemi. No, čekal bych, že CGI umožní filmařům předvést mnohem víc z letecké války nad nejstupidnějším mlýnkem na maso v lidských dějinách, ale tato možnost zůstala hanebně nevyužita, takže u mě stále vede téměř padesátiletá záležitost: Aces High (1976). Na druhou stranu mě Němci potěšili tím, že se neomezili jen na nejslavnější stroje Fokker Dr.I a Sopwith Camel, podobně jak k tomu dochází u snímků z období druhé světové války, takže má pak člověk dojem, že jediným německým tankem byl Tiger. Celá záležitost na mě působila podivně plochým, dvourozměrným dojmem a určitě šlo z mé strany o zklamání. Mrzelo mě, že tvůrci nezmínili fakt, že Richthofenovu smrt s největší pravděpodobností způsobila palba kulometů z pozemních pozic; asi by to pokazilo celkový romantický obraz o jeho životě a smrti. Ještě víc mě ale mrzelo, že osudy Wolframa von Richthofen utnuli rokem devatenáctistým osmnáctým a úplně pominuli jeho kariéru generála (a později polního maršála) Luftwaffe a velitele VIII. leteckého sboru, s nímž se podílel na vybombardování Varšavy a na porážce a obsazení Francie a Řecka. Asi to taky nezapadalo do požadovaného obrazu. / Poučení: Neboj se včas utéct. ()

Reklama

Ant 

všechny recenze uživatele

Bylo to přesně to, co jsem čekala. Guláš, kde nic nedrží a všechno je na kousky. Chybí tomu absolutně jakákoliv dějová návaznost. Pozemních bojů je tam pomalu víc, než těch leteckých, což je trochu podezřelé, pokud to měl být film o pilotovi. Za zmínku aspoň stojí jímavá hudba, která je ale použita úplně nevhodně. I herci bohužel stojí za nic. Milostná zápletka je mimo, ti dva vypadají spíše jako matka a syn. Nejvtěí chyba je, že o esu se o něm jen mluví, to co z něj to eso dělá, se ale asi báli ukázat. ()

Niktorius 

všechny recenze uživatele

Sebejistě a kvalitně natočená tuctová výprávěnka, která se osobnosti a životu Manfreda von Richthofena kupodivu věnuje méně než čajíčkové romantické linii a apelu na zrůdnost války v kontrastu s noblesou a rytířskostí prvoválečných vzdušných soubojů... Lacině vypadající plakát klame, Rudý baron je řemeslně velmi povedený snímek, který jednoznačně patří na velké plátno. Letecké souboje jsou zvládnuty výborně, oproti akčně laděným Rytířů nebes se mohou chlubit větší elegancí a realističností (krom lepších triků mě potěšilo i mnohem pěknější snímání pilotů v kabinách), jenže je jich jen pár, jsou krátké a pro příběh nepodstatné. Netuším proč tvůrci vypustili Richtohofenovy souboje s nepřátelskými esy, zato vím jistě, že jim za to nikdo pravicí potřásat nebude. O čem ten film má vlastně být, když se Richthofenova osobního života dotýká jen velmi povrchně a důležité zvraty v jeho působení jakožto vojenského pilota odmítá ukazovat? Vždyť se tak stává filmem zhola zbytečným, což mě s přihlédnutím k velkému počtu Čechů ve štábu (v Česku se to celé i točilo) a k nesporným filmařským kvalitám opravdu mrzí. ()

Smok 

všechny recenze uživatele

Ďakujem tvorcom za ozrejmenie niektorých mojich medzier z histórie 1.sv. vojny, čo im ale nemienim odpustiť sú absolútne nelogické strihy vždy, keď sa udialo niečo podstatné v Manfredovom živote. Vyslovene ma to vytáčalo, podobne ako príbeh orientovaný na citové dojenie nežnejšej časti populácie príbehom lásky s belgickou sestričkou. Čo už, keď chceme, aby niekto prišiel do kina, tak musí byť aj romantika. Tiež ma napríklad zaujalo "bojové" pomaľovanie lietajúceho cirkusu, kde sa na dvojplošníkoch dala nájsť vedľa seba Dávidova hviezda spolu so Železným krížom a barónov stroj v duchu hesla "Nechcem byť nenápadný, chcem aby sa ma báli" :) Celkovo ale dobré. ()

Galerie (42)

Zajímavosti (29)

  • Představitel hlavní role Matthias Schweighöfer při natáčení nestrávil ve vzduchu ani minutu. "Nenávidím létání," přiznal deníku Der Tagesspiegel. (hippyman)
  • Jeden z pilotů 56. squadrony V. P. Cronyn si po návratu na základnu šel prohlédnout svojí SE 5a do hangáru. Byla poměrně vážně poškozena. V dopise otci napsal, že nemohl tu noc po souboji usnout a potil se, přestože byla chladná noc začínajícího podzimu. Voss dokázal poškodit všech 7 nepřátelských strojů, které se účastnili boje, který trval přes 10 minut. (Michel24)
  • Werner Voss byl v době své smrti dvacetiletý hubený mladík menšího vzrůstu, Til Schweiger tak svému předobrazu příliš neodpovídá. Z postavy má divák dojem ostříleného stíhače věku kolem 30 let, který zbytečně neriskuje. Skutečný Voss byl povahou pravý opak. Létal sám a na hranici možností svých fyzických sil i letových vlastností svých letadel. Po jednom vítězství přistál vedle své oběti a odmontoval z letadla všechno ještě použitelné, hlavně kulomety. Místo přistání se nacházelo v tzv. pásmu nikoho, tedy mezi frontovými liniemi. Když odstartoval, na místo nouzového přistání jeho oběti se sbíhali britští vojáci, kteří postupovali během svého útoku na německé pozice. (Zdroj: valka.cz) (Michel24)

Reklama

Reklama