Rudý baron

To jsem se takhle zas jednou probudila ve 4:30, přede mnou víkend a já ne a ne znovu zabrat. Pustila jsem tedy televizi a jediný snesitelný program nabízel kanál Film+, ve 100 let starých uniformách tam pobíhala banda nesympatických německých ksichtů a Til Schweiger, ba dokonce i nějakého toho českého ksichta se mi podařilo zahlédnout. Von Richthofen byl pro mě zatím pouze jméno, spojené s přezdívkou Rudý baron a leteckými souboji dvojplošníků. Tak proč si nerozšířit obzory, nedozvědět se o tomhle legendárním letci víc? No, například proto, že tenhle film je převážně nudný, nepříjemně roztříštěný, zajímavé události přeskakuje a v nezáživnostech se nimrá, předhazuje neexistujícího židovského pilota coby přítele z nejlepších... Kromě toho samotná postava hlavního hrdiny postrádala charisma, Rudý baron mi byl táááákhle volný a vzhledem k pitomě ustřiženému závěru snad nemohla uronit slzičku ani ta osoba, které se slaďoučký, slizoučký von Richthofen přece jen líbil. Nicméně našlo by se i pár kladných dojmů, nejsilnějším z nich je gentlemanství a fair play, hodnoty, jaké se v dnešní bezohledné době příliš nenosí. Leteckých soubojů mohlo být o něco víc, zpracovány byly obstojně. Do třetí hvězdičky pro tento film se musím hodně nutit, je totiž doslova esencí průměrnosti. Dalo se to snést, ovšem podruhé se dívat určitě nebudu. 50% (24.11.2009)

Vizuálna nádhera s výborným hereckým obsadením, obstojnou hudbou, ale slabým dejom a scenárom. Od mierne dobrodružného vojenského filmu som čakal viac, od leteckých súbojov, možno viac od rôznych akcií, čakal som o dosť viac od aspoň akého takého životopisu. Na takýto film by som sa mohol pozerať dlhý čas, len k tomu veľa chýbalo, nemalo to akoby obsah, vnútro, pripadalo mi to prázdne a to som si od toho veľa sľuboval, v podstate ma to veľmi neprekvapilo, keď už, tak sklamalo. Každý film je iný, osoby v ňom sú iné, niektoré vám sadnú, iné nie, ja som ich bral také aké sú, ale chýbalo mi to lepidlo, ktoré by filmu dalo zmysel. Film zaujímavo poukazuje na to, ako vojnu vnímali šľachtici, ako sa im žilo a aj napriek tomu, že ku koncu niektorí cítili odpor k tomu, čím sa stali, ďalej robili veci podobne. Film podľa mňa má hlbší zmysel približne posledných 30 minút, či už rozhovor baróna so ženou, s ktorou sa mali radi, alebo záverečný skoro až romantický koniec na cintoríne. (09.12.2012)

Rytíři nebes po německu aneb první světová válka v oblacích z druhé strany. Manfred von Richthofen, nejúspěšnější stíhač první války, který dosáhl 80 sestřelů a hlavně, byl to člověk, který uměl vést válku bez surovosti. A právě o jeho životě v době války pojednává tento film. Film nám výkládá víceméně všechny důležité události a jako takový příběh to na mě působilo velmi dobře. Bez amerikánosti, pěkně po německu. Trochu mám ale výtky k bojovým scénám. Ne že by byly špatné, ony samotné vypadaly pěkně. Ale co mě zaráží, je, že tvůrci jakoby se báli víc nastínit ty boje. Bylo jich jak šafránu, a když už se to nějak rozjelo, najednou byl konec a skok zase na základnu. No a konečná bitva, kde byl Baron sestřelen, tu raději vynechali úplně. Právě té bych se věnoval mnohem více a pokud by tvůrci trvali na tom všem, co jsme viděli, klidně bych dalších dvacet minut překousl. To je tak vše, co se týče negativ. Výborně vybraní herci, to se musí nechat. Matthias Schweighöfer a Til Schweiger byli přesvědčiví a věřil jsme jim to. A ta hudba. Jeden z nejlepších soundtracků pro mě osobně. Takže nemůžu jinak, ten film si ty 4* zaslouží. (11.11.2010)

Neskutočne nudný film, ktorého najväčší problém nespočíva v tom, že nevznikol pod záštitou zábavnej americkej produkcie, ale v tom, že jedna dejová linka zameraná na technické spôsobilosti hlavnej postavy, nedokáže uspokojiť diváka milujúceho plnohodnotný filmový zážitok. Dodať filmu hlbší myšlienkový rozmer, emocionalitu či viac dejových prvkov, mohol Červený barón dopadnúť úplne inak. 2* za vizuálnu stránku. (20.07.2010)

Dějepisářka měla pravdu - první světová je poslední férová válka. Nedokážu rozlišit, do jaké míry se jedná o realitu a do jaké o fikci, ale film se mi líbil. Oceňuji vhodné začlenění českých herců, kteří v zahraničních filmech obvykle působí jako pěst na oko. Pozoruhodný mi přišel Krajčo jako elitní letecké eso (mně se událo, že je to on, ale nemohl jsem tomu uvěřit) nebo Vinklář jako pozdější německý prezident Hindenburg; jako kdyby nám Masaryka, národní ikonu, hrál Anglán nebo Frantík. Z hlavních postav se mi líbili všichni, jen mi dalo občas práci všechny ty árijské Němce od sebe rozpoznat (specielně v čepicích a brýlích). Z pohledu letců vypadá válka až idylicky ("když padá, nech ho přistát", "válku můžeme vést slušně" atp.), o to kontrastnější je porovnání s pěchotou, která pouze "čeká", jestli ji sejme nepřátelské dělostřelectvo nebo letectvo... Rudý baron je světlá výjimka, kdy nejsou Němci ve válečném filmu za bestiální zrůdy, což jako germanofil kvituji (těžko se tomu však divit, když většina filmů nepojednává o světové válce první ale druhé, v kteréžto jimi doopravdy byli)... 80% (05.01.2011)